Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vysoké daně táhnou českou ekonomiku ke dnu, lidé i firmy šetří

Hrubý domácí produkt České republiky v letošním roce klesne o 0,8 procenta, nejvíce se na této situaci podílí plány na fiskální restrikci v následujících letech a situace v eurozóně. Ve čtvrtek o tom informovala prostřednictvím své prognózy Česká spořitelna.

„V příštím roce očekáváme mírný růst HDP České republiky o 0,8 procenta,“ uvedl analytik České spořitelny Martin Lobotka s tím, že Česká republiky postupně reflektuje vývoj v eurozóně a jediným pozitivním příspěvkem České republiky je v současné době čistý export, naopak negativně se na HDP podílí spotřeba domácnosti, fixní investice, zásoby ČR i kroky vlády.

„Spotřebitelé utrácejí stále méně a to nejen vlivem zvýšeného DPH, zpomalení spotřebitelské poptávky by pravděpodobně přišlo i bez navýšení daně. Přesto si myslím, že další zvyšování daní v ČR už ničemu nepomůže. Můžeme mít DPH klidně 40 procent, ale více už vláda nevybere,“ konstatoval Lobotka. Podle České spořitelny tuzemské ekonomice příliš nepomáhá ani slabší koruna, směnné relace se dokonce zhoršily. „V minulosti vzrostly vývozní ceny při oslabení koruny víc než dovozní,“ připomněl Lobotka a dodal, že kvůli slabému dovozu zůstane čistý export jediným pozitivním faktorem růstu i v budoucnu, přestože ho čeká další oslabení. „Pokud jde o inflační tlaky v české ekonomice, tak předpokládám, že pokud koruna masivně neoslabí na delší dobu, může ČNB přistoupit k dalšímu snížení sazeb ze současné, rekordně nízké sazby 0,5 procenta, klidně až na 0 procent,“ sdělil Lobotka. Ten dále připomněl, že koruna je v současné době od fundamentální hodnoty 24,2 CZK / EUR zhruba 1 – 1,5 CZK. „Důvodem je dluhová krize a s ní spojený negativní sentiment. Dluhová tendence k posilování kurzu koruny je důsledek růstu produktivity, zejména ve zpracovatelském průmyslu, který se do teď nezastavil,“ řekl analytik Lobotka. V dalších třech letech by se podle něho koruna fundamentálně měla dostat k 23 korunám za euro. „V nejbližších čtyřech kvartálech čekáme návrat k fundamentální hodnotě 24 korun za euro, samozřejmě v závislosti na dluhové krizi, posléze předpokládám pozvolné posilování české měny,“ zakončil Lobotka. Podle posledních odhadů České národní banky (ČNB) zveřejněných 3. května bude česká ekonomika letos stagnovat vlivem výrazného zpomalení zahraniční poptávky a pokračující fiskální konsolidace. V příštím roce hrubý domácí produkt (HDP) vzroste o 1,9 procenta v souvislosti s oživením zahraniční poptávky. Další odhad vývoje českého HDP zveřejní ČNB 2. srpna. Ministerstvo financí (MF) ve své poslední prognóze z 12. dubna potvrdilo své lednové odhady, podle kterých si letos česká ekonomika nepatrně polepší o 0,2 procenta. Prognóza MF ale upozornila, že nelze vyloučit další eskalaci problémů v eurozóně, a tím pádem ani možnost přenosu případných negativních externích šoků do české ekonomiky. Aktuální prognóza ministerstva financí bude zveřejněna koncem července. Podle současné prognózy České bankovní asociace (ČBA) z 10. července klesne hrubý domácí produkt ČR o 0,6 procenta. Podle vyjádření členů ČBA zásadní roli ve vývoji ekonomiky sehrává slabší domácí poptávka, kterou momentálně nedokáže kompenzovat ani pozitivní příspěvek exportu. Dalším negativním vlivem, který má svůj podíl na současném vývoji ekonomiky, je takzvaná špatná nálada ve společnosti, kdy spotřebitelé utrácejí méně, než odpovídá jejich reálným platům.

Témata:  ekonomika daně

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.