Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vysoké daně táhnou českou ekonomiku ke dnu, lidé i firmy šetří

Hrubý domácí produkt České republiky v letošním roce klesne o 0,8 procenta, nejvíce se na této situaci podílí plány na fiskální restrikci v následujících letech a situace v eurozóně. Ve čtvrtek o tom informovala prostřednictvím své prognózy Česká spořitelna.

„V příštím roce očekáváme mírný růst HDP České republiky o 0,8 procenta,“ uvedl analytik České spořitelny Martin Lobotka s tím, že Česká republiky postupně reflektuje vývoj v eurozóně a jediným pozitivním příspěvkem České republiky je v současné době čistý export, naopak negativně se na HDP podílí spotřeba domácnosti, fixní investice, zásoby ČR i kroky vlády.

„Spotřebitelé utrácejí stále méně a to nejen vlivem zvýšeného DPH, zpomalení spotřebitelské poptávky by pravděpodobně přišlo i bez navýšení daně. Přesto si myslím, že další zvyšování daní v ČR už ničemu nepomůže. Můžeme mít DPH klidně 40 procent, ale více už vláda nevybere,“ konstatoval Lobotka. Podle České spořitelny tuzemské ekonomice příliš nepomáhá ani slabší koruna, směnné relace se dokonce zhoršily. „V minulosti vzrostly vývozní ceny při oslabení koruny víc než dovozní,“ připomněl Lobotka a dodal, že kvůli slabému dovozu zůstane čistý export jediným pozitivním faktorem růstu i v budoucnu, přestože ho čeká další oslabení. „Pokud jde o inflační tlaky v české ekonomice, tak předpokládám, že pokud koruna masivně neoslabí na delší dobu, může ČNB přistoupit k dalšímu snížení sazeb ze současné, rekordně nízké sazby 0,5 procenta, klidně až na 0 procent,“ sdělil Lobotka. Ten dále připomněl, že koruna je v současné době od fundamentální hodnoty 24,2 CZK / EUR zhruba 1 – 1,5 CZK. „Důvodem je dluhová krize a s ní spojený negativní sentiment. Dluhová tendence k posilování kurzu koruny je důsledek růstu produktivity, zejména ve zpracovatelském průmyslu, který se do teď nezastavil,“ řekl analytik Lobotka. V dalších třech letech by se podle něho koruna fundamentálně měla dostat k 23 korunám za euro. „V nejbližších čtyřech kvartálech čekáme návrat k fundamentální hodnotě 24 korun za euro, samozřejmě v závislosti na dluhové krizi, posléze předpokládám pozvolné posilování české měny,“ zakončil Lobotka. Podle posledních odhadů České národní banky (ČNB) zveřejněných 3. května bude česká ekonomika letos stagnovat vlivem výrazného zpomalení zahraniční poptávky a pokračující fiskální konsolidace. V příštím roce hrubý domácí produkt (HDP) vzroste o 1,9 procenta v souvislosti s oživením zahraniční poptávky. Další odhad vývoje českého HDP zveřejní ČNB 2. srpna. Ministerstvo financí (MF) ve své poslední prognóze z 12. dubna potvrdilo své lednové odhady, podle kterých si letos česká ekonomika nepatrně polepší o 0,2 procenta. Prognóza MF ale upozornila, že nelze vyloučit další eskalaci problémů v eurozóně, a tím pádem ani možnost přenosu případných negativních externích šoků do české ekonomiky. Aktuální prognóza ministerstva financí bude zveřejněna koncem července. Podle současné prognózy České bankovní asociace (ČBA) z 10. července klesne hrubý domácí produkt ČR o 0,6 procenta. Podle vyjádření členů ČBA zásadní roli ve vývoji ekonomiky sehrává slabší domácí poptávka, kterou momentálně nedokáže kompenzovat ani pozitivní příspěvek exportu. Dalším negativním vlivem, který má svůj podíl na současném vývoji ekonomiky, je takzvaná špatná nálada ve společnosti, kdy spotřebitelé utrácejí méně, než odpovídá jejich reálným platům.

Témata:  ekonomika daně

Související

Aktuálně se děje

16. září 2024 11:28

12. září 2024 20:53

Státní platy vs. firemní mzdy: 25 miliard na státní sektor a pravicová kritika Pekarové

Jednání o zvyšování platů státních zaměstnanců pokračují s cílem implementace od ledna 2025. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že zvýšení bude cílené na zaměstnance s nízkými a středními příjmy, nikoliv plošné. Odhady však naznačují, že státní rozpočet čeká náklad přes 24 miliard korun. Vyvstávají otázky, zda je navýšení o 8 procent rozumné v kontextu ztrátového státního rozpočtu, zvlášť když vláda usiluje o ambicióznější cíl než soukromý sektor.

Zdroj: Martin Hájek

Další zprávy

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Komentář

Vyrovnané české rozpočty už v příštím roce? Jde to. Vláda ale výrazně snižuje reálné výdaje na vědu, výzkum a inovace

Od poslední minuty letošního srpna je oficiálně známa výše schodku státního rozpočtu navrhovaná pro příští rok – 230 miliard korun. Pokud by se toto číslo skutečně naplnilo, Fialova vláda za čtyři roky svého vládnutí vytvoří nominálně o zhruba o 320 miliard vyšší dluh než předchozí kabinet Babišův. Přesto by mohla už v příštím roce veřejné rozpočty dokonce vyrovnat, pokud by chtěla.