Jak poznat lichváře? Podle výše úroku už to nejde

Z průzkumu také vyplynulo, že pro 62 procent spotřebitelů je stále nejdůležitějším parametrem kvalitního úvěrového produktu nízký úrok. Problém je v tom, že to lichváři už vědí, nabízí nízké úroky a najdou si jiný způsob, jak si peníze od lidí vybrat.

Stále jen pro 13 procent spotřebitelů jsou zásadní srozumitelné a transparentní smluvní podmínky – pod slibem nízkého úvěru jsou tak spotřebitelé schopni a ochotni podepsat velmi nevýhodné smlouvy, které je přivedou do velkých problémů a nezřídka do úvěrových spirál.

Vysokých 87 procent Čechů se ve smlouvách, které podepisují, nevyzná a celých 73 procent spotřebitelů nedokáže adekvátně definovat parametry, které by měli sledovat při výběru a hodnocení úvěrových společností.

Ačkoliv lidé stále nejvíce věří bankám, dobře se v průzkumu umístily i velké značkové nebankovní společnosti sdružené v České leasingové a finanční asociaci, které za bezpečné považuje 35 procent oslovených. Z bank nejlépe, co se důvěryhodnosti týče, dopadly Česká spořitelna a ČSOB, ze značkových nebank pak Home Credit a Cetelem.

"Ačkoliv poskytovatele sms půjčky a internetových půjček či neznámé nebankovní společnosti za bezpečné považuje jen minimum oslovených (tři procenta u poskytovatelů sms půjček a čtyři procenta u poskytovatelů internetových půjček a neznámých nebankovních poskytovatelů), větší obezřetnost Čechů vůči lichvářům dlouhodobě nepozorujeme," poznamenal Gabriel Tkáč z agentury GfK, která průzkumu na téma finanční gramotnost dělá pravidelně.

"Mohlo by to působit, jako poměrně dobrý výsledek, když ´pouze´ každý pátý Čech není schopen rozlišit lichváře od bezpečného poskytovatele úvěru. Pokud se ale zaměříme na to, do jaké sociální skupiny těchto 20 procent obyvatel České republiky patří, zjistíme, že se jedná právě o ty, kdo jsou cílovou skupinou pochybných poskytovatelů spotřebitelských úvěrů. Tento fakt souvisí s často diskutovanou nízkou úrovní finanční gramotnosti českého obyvatelstva, na kterou lichváři (úvěroví predátoři) spoléhají," ohodnotil výsledky průzkumu Michal Mejstřík, profesor Univerzity Karlovy, člen NERV a jeden ze spoluautorů projektu Navigátor bezpečného úvěrování. Podle něj je tak tento výsledek naopak varující a je potřeba se více zaměřit na vzdělávání těchto 20 procent české populace.

"Je potřeba stále dokola lidem vysvětlovat, že pokud neuspěli u značkových poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, pak to, že jim někdo na ulici nebo přes telefon peníze zdánlivě snadno a zdánlivě levně poskytne, není výhra, ale s největší pravděpodobností se stane spíše noční můrou," vysvětluje Mejstřík.

Upozorňuje přitom také na skutečnost, že právě tato skupina obyvatel se umí proti pochybným praktikám lichvářů nejméně bránit. "Jednak nemají dostatečné informace a ani neví, jak se k nim dostat, jednak situaci dlouhodobě neřeší, nakonec se dostanou za pomyslný bod zlomu, ze kterého se dostat je nesmírně složité, jakkoli nikoli nemožné. To jsou po tom ty lidské příběhy, končící tragicky, většinou exekucí," podotkl Mejstřík.

Průzkum také ukázal, že Češi se stále velmi výrazně soustředí na výši úroku poskytnutého úvěru – pro 62 procent z nich je výše úroku rozhodujícím faktorem při hodnocení kvality úvěru.

"Tím ale nereflektují trendy, kterými se řídí nedůvěryhodní poskytovatelé půjček. Opticky to vypadá dobře – úvěr je nízký, spotřebitel si spočítá, o co by vypůjčené peníze ´přeplatil´ a podle toho se rozhoduje. S tím ale současná šedá zóna spotřebitelských úvěrů počítá a nebezpečí jsou skryta v různých detailech – například v poplatcích za vyřízení půjčky, ve splátkách uváděných nikoliv měsíčně, ale například týdně, aniž by na to byl spotřebitel výslovně upozorněn, nebo v přemrštěných sankcích za pozdní splátku," upozornil Mejstřík na současné metody lichvářů. Dodal, že výše úroku by měla být jen jedním z kritérií hodnocení výhodnosti a bezpečnosti daného úvěru.

Jak průzkum, který realizoval Navigátor zodpovědného úvěrování ve spolupráci s agenturou GfK, také ukázal, Češi se stále nevyznají ve smlouvách, které při přijetí úvěru podepisují. "Když už se naučí smlouvy před podpisem přečíst, není jim to nic platné, protože se v nich nevyznají – jsou komplikované, a mnohdy netransparentní, skrývají se v nich různé chytáky," poznamenal Gabriel Tkáč z agentury GfK.

Témata:  půjčky,  lichváři