Středeční summit EU, který se měl původně zabývat hlavně otázkami růstu, nakonec nejvíce řešil Řecko a jeho případný odchod z eurozóny a jak v takovém případě posílit soudržnost zbývajících členů. Podle hlavního ekonoma Era Poštovní spořitelny Jana Bureše ale žádný jasný závěr nepřišel.
Evropští lídři jsou za jedno v tom, že potřebují krizový scénář pro případ řeckého euro-exitu. K dohodě na něm mají zatím hodně daleko. Evropská centrální banka a Komise se snaží prosadit návrh na kapitálovou pomoc systematicky významným bankám ze společných prostředků. To by se líbilo především Španělsku, které má největší problém s léčbou svého bankovního sektoru. Německo, Nizozemí a Finsko ale zatím nechtějí připustit vznik nového "bankovního fondu" ani rozšíření pravomocí stávajících fondů (ESM, EFSF) tak, aby mohly poskytovat pomoc přímo postiženým bankám (a ne pouze národním státům). "Jestli v otázce společné bankovní pomoci existuje šance, že Němci sleví ze své zásadovosti (do řádného červnového summitu), v případě společných euro-bondů je to naprosto nereálné. Němci napříč politickou scénou vidí v eurobondech nebezpečí, které by mohlo rozvolnit tlak na disciplínu v periferních ekonomikách. Slovy Angely Merkelové budou eurobondy připadat v úvahu, až bude eurozóna fungovat jako rozpočtová unie a národní vlády prokážou schopnost držet své rozpočty na uzdě," poznamenal ekonom Bureš.
Jediným konkrétnějším výstupem jednání posledních dnů tak podle něj jsou tři drobné nápady, jak podpořit evropský růst z kapsy Bruselu: projektové dluhopisy společného evropského rozpočtu, zdvojnásobení kapitálu Evropské investiční banky a přesměrování strukturálních fondů EU.
"Žádné z těchto opatření ale nemíří k jádru dnešních problémů. Slabý růst je problémem, který musí vyřešit primárně národní vlády reformami na trhu práce, deregulací chráněných odvětví nebo dokapitalizací bank. Společné evropské peníze na stavbu mostů v Portugalsku a Řecku jsou příliš malé (nezvládnou vykompenzovat nutné domácí úspory) a neřeší podstatu problému slabého růstu. Investory navíc v tuto chvíli skutečně zajímá víc otázka, jak zastavit eventuální nákazu z řeckého euroexitu. Pokud od politiků brzo neuslyší konkrétnější krizové plány, ještě zesílí tlak na ECB, která je poslední akceschopnou záchrannou brzdou eura," varuje hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny.
Související
17. září 2026 17:42
5. června 2026 17:03
12. května 2026 17:18
19. prosince 2025 9:39
9. prosince 2025 10:43
7. října 2025 10:56
