Chceme euro už v roce 2015! Tlačí na vládu krajští politici

"Česká republika plní bez problémů podmínku nízké inflace, byť vlivem zvýšení daně z přidané hodnoty předpokládá Česká národní banka na letošní rok její zvýšení na tři procenta," řekl agentuře Mediafax místopředseda komise pro evropské fondy Rady Jihomoravského kraje Marek Sklenář (ČSSD). Země podle něj také disponuje stabilitou úrokových sazeb u státních dluhopisů, stejně jako stabilitou kurzu koruny vůči euru či výši veřejného dluhu. Ten má Česko ve výši 38 procent, což republiku řadí na čtvrté místo mezi nejméně zadluženými státy.

Jihomoravská politická reprezentace přiznává, že jisté potíže by mohlo mít Česko ve výši deficitu státního rozpočtu, který nesmí přesáhnout tři procenta hrubého domácího produktu. Česko patří mezi země s nejnižším veřejným dluhem a nejnižším schodkem státního rozpočtu, a to i ve srovnání se zeměmi eurozóny. "Je tedy pravděpodobné, že žádost České republiky by byla v současné době kladně posouzena," řekl Sklenář.

Po fixaci koruny na dva roky k euru v určeném kurzu se podle jihomoravských politiků jeví datum 1. ledna 2015 pro přijetí eura jako reálný.

"Vládou oddalované přijetí eura má za důsledek postupnou izolaci země od hlavního proudu Evropské unie a nemožnost ovlivňovat klíčová rozhodnutí o dalším směřování eurozóny, která se týká krajských samospráv," řekl Sklenář.

Česko podle jihomoravských politiků přichází nepřijetím eura o značné peníze. "Kdybychom byli v letech 2007 až 2013 členy eurozóny, čerpali bychom vzhledem k posilujícímu kurzu národní měny o osmdesát až sto miliard korun více než nyní," řekl Sklenář s tím, že ekonomická i politická výhodnost členství země v eurozóně je nesporná.