Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ANALÝZA: Kam míří Evropa?

Rok 2012 je pro Evropu supervolebním. Třeba v Rusku „překvapivě“ vyhrál Vladimír Putin. Pro nás jsou ale zajímavější země, kde nedochází k manipulování voleb. Na nich si můžeme ukázat, kam směřuje mínění evropských národů. Tedy prezidentské volby ve Finsku a Francii a parlamentní volby na Slovensku, v Řecku a v Srbsku. V Srbsku vedle parlamentních probíhají i volby prezidentské.

V lednových volbách ve Finsku zvítězil konzervativec Sauli Niinistö. Prozatím to bylo poslední významné vítězství proevropské pravice na kontinentě. Naopak ve slovenských parlamentních volbách v březnu drtivě zvítězila levice ztělesňovaná Ficovou stranou SMER-SD. Fico měl tak pohodlnou většinu v parlamentu a sestavil jednobarevnou vládu. Proevropské směřování země bylo zvolením Ficovi strany posíleno.A teď se podívejme na měsíc květen. Během něj proběhly volby ve Francii, Srbsku (zde ještě proběhne druhé kolo prezidentských voleb), Řecku a místní volby ve Velké Británie.Ve VB jasně zvítězili labouristé, vládní koalice konzervativců a liberálů naopak propadla. Posilovala také protievropská Strana nezávislosti Spojeného království. Přímí vliv na vládní politiku však tyto volby nemají.Naopak francouzské prezidentské volby, v nichž zvítězil socialista Hollande, jasně proměňuje vývoj v EU a především mění způsob řešení dluhové krize. Dosavadní politika škrtů bude nepochybně doplněna o prorůstový pakt. Mění se i vnitřní politika Francie směrem doleva. Parlamentní volby v červnu ukážou, jak moc doleva to bude. Překvapením je posílení nacionalistů v čele s Le Penovou, která skončila v 1. kole prezidentských voleb třetí.Poraženým voleb v Řecku jsou paradoxně vítězní konzervativci. Přišli o 10 procent hlasů. Ještě hůře dopadli sociální demokraté. Ti přišli o více jak 25 procent. Jelikož jsou obě strany jediné parlamentní proevropské strany a nepodařilo se jim sestavit vládní většinu, nacionalisté a radikální levice, kteří chtějí odklon od Bruselu, jasně zvítězili. Problémem je, že radikální levice, která skončila ve volbách druhá a neonacisté rozhodně nenajdou společnou řeč. Společnou řeč nenajdou nejspíš ani s jednou z proevropských stran, tudíž dojde k dalším předčasným volbám. A nikdo neví, jak dopadnou.Poslední volby, které v Evropě proběhly tento týden, jsou srbské. Zde zvítězili protievropští nacionalisté. Avšak druhá Demokratická strana a třetí socialisté spolu uzavřeli koalici a tak evropská orientace země bude pokračovat. Socialisté jsou tak hlavním vítězem voleb, jelikož si oproti minulým volbám polepšili a navíc jsou ve vládě.Evropa tak povětšinou stále zůstává vstřícná vůči Bruselu, vyjma Řecka, kde selhala politika škrtů ve spojení s jejich temperamentem. Nacionalisté pak posilují napříč Evropou. Kdo ale hlavně posiluje, je evropská levice, která se snaží být alternativou k současnému směřování celoevropské politice škrtů.

Témata:  Evropa

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

22. ledna 2026 19:44

Schodek státního rozpočtu stoupne na 310 miliard korun, Babiš může narazit na zákon

Schodek státního rozpočtu v letošním roce by měl činit zhruba 310 miliard korun, uvedla dnes ČT24 s odkazem na informované zdroje. Navýšení oproti plánovanému deficitu předchozí Fialovy vlády by tak odpovídalo přibližně 24 miliardám korun. Takové navýšení by samo o sobě vedlo také ke zhoršení poměrového ukazatele deficitu veřejných financí k HDP. Tento poměr Fialova vláda pro letošek vyhlížela na úrovni -1,9 procenta. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Inflace v Česku je nejnižší od roku 2016, potvrdil ČSÚ

Inflace v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016, potvrdil dnes ČSÚ svá předběžná čísla ze začátku měsíce. Meziročně činila 1,6 %. Meziměsíčně vykázala hodnotu 0,9 %. Poprvé od roku 2018 tak letos byl nárůst cen mezi prosincem a lednem nižší než jednoprocentní. Lednová meziměsíční inflace bývá často výrazná, například kvůli změnám ceníků směrem vzhůru s příchodem nového roku.