Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Česko miliardu eur do Bruselu nepošle! Poslanci rozhodli

Česko miliardu eur do Bruselu nepošle! Poslanci rozhodli

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Po delší diskusi sněmovna přerušila projednávání změny Smlouvy o fungování Evropské unie, která upravuje záchranný mechanismus eurozóny. Pokud se Česko rozhodne přejít na euro, muselo by podle ní odvést miliardu eur do Bruselu a dalších devět miliard mít připravených ve formě záruk.

Kvůli schválení úpravy smlouvy proběhla ve sněmovně poměrně dlouhá debata. Poslanec Viktor Paggio (LIDEM) dolní parlamentní komoře vysvětlil, že Evropský stabilizační mechanismus (ESM) se bude týkat České republiky až ve chvíli jejího vstupu do eurozóny. To však nebyl pro oponenty dostatečný argument. "Omezujete možnosti vyjednávání těch, kteří o tom budou za osm až deset let rozhodovat. Taková je realita. Vláda přistupuje k dohodám pod tlakem obav, jestli Brusel proplatí nebo neproplatí miliardy. Strach ze zavírání kohoutků v Bruselu je důvod, proč je tady ambice všechno rychle schvalovat," myslí si poslanec Vít Bárta (nez.).Dalším z odpůrců změny Lisabonské smlouvy byl i poslanec Pavel Bém (nez.). Nelíbí se mu, že systém zavazuje členské státy eurozóny bezpodmínečně platit požadavky Evropské rady."Lze ESM odmítnout, a přitom zůstat proevropský. Evropský stabilizační mechanismus má pro Českou republiku určité rizikové faktory. Věci veřejné ESM nepodpoří," podotkla místopředsedkyně VV Kateřina Klasnová.Premiér Petr Nečas (ODS) sněmovně v průběhu diskuse několikrát vysvětlil, že změna Lisabonské smlouvy nepředjímá okamžik přistoupení České republiky do eurozóny. "Tuto změnu schvalují i země, které mají opt-out z eurozóny. Neschválení této změny znamená, že tato změna nevstoupí v platnost. Znamená to, že je tady velké riziko, že mezinárodní smlouva o ESM bude prohlášena za neplatnou. Znamená to výrazný destabilizační krok celé eurozóny. Znamená to vhození celé nůše klacků pod nohy našim partnerům," uvedl premiér. Zdůraznil, že stabilita eurozóny je i v zájmu České republiky.Na úpravě záchranného mechanismu se shodla Evropská rada a počítá v ní se zřízením Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), fondu s kapitálem 700 miliard eur. Osmdesát miliard z nich mají členské státy eurozóny převést do fondu přímo a dalších 620 miliard mají mít připravených ve formě záruk.Novinka má platit po dokončení ratifikace ve všech členských státech Evropské unie od 1. ledna 2013.Pro Českou republiku ze změny na první pohled nic nevyplývá. V předkládací zprávě premiér Petr Nečas (ODS) zákonodárcům napsal: "ČR, stejně jako ostatní nečlenské státy eurozóny, nebude smluvní stranou této mezinárodní smlouvy, bude se nicméně případně moci zapojit do operací prováděných ESM dobrovolně na ad hoc bázi." Předseda vlády ale zároveň přiznal, že po vstupu do eurozóny by Česko bylo k přistoupení k mezinárodní smlouvě vyzváno.Jaké podmínky by pro Českou republiku po přijetí eura začaly platit, upozornil předseda Strany svobodných občanů Petr Mach."Členské státy se mají na splacení kapitálu podílet podle klíče pro upisování kapitálu Evropské centrální banky (ECB)," zmínil Mach a doplnil: "Protože podíl ČR na kapitálu ECB je v současnosti stanoven na 1,45 procenta, byla by Česká republika vázána uhradit kapitál ESM ve výši 10 miliard eur (250 miliard korun), z toho jednu miliardu eur bezprostředně a devět miliard eur formou záruk splatných na požádání."Dokument již schválil Senát.

Témata:  EU

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.