Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Poslanci: Národe šetři! A my si koupíme modernější notebooky

Poslanci: Národe šetři! A my si koupíme modernější notebooky

Foto: Pixmac

Poslanecká sněmovna plánuje nakoupit nové notebooky, které by ve svých regionálních kancelářích a v prostorách dolní komory parlamentu využívali poslanci. Hodnota zakázky má hodnotu 3,75 milionu korun bez DPH a poslancům by měly nové notebooky sloužit i v příštím funkčním období sněmovny.

"Notebooky budou sloužit pro potřeby poslanců jako náhrada za stávající již nevyhovující počítačové vybavení v regionálních kancelářích i v poslaneckých kancelářích v prostorách Poslanecké sněmovny," vysvětluje sněmovna.

Alternativou by prý byl nákup 400 pevných počítačů, to však dolní komora označila za ekonomicky náročnější variantu.

Notebooky v kombinaci s dokovací stanicí navíc umožní i nadále využívat stávající ostatní vyhovující součásti počítačových sestav v kancelářích, jde především o monitory.

"S využitím těchto notebooků se počítá i pro potřeby poslanců v příštím volebním období, tedy minimálně 6 let," řekl ve středu Mediafaxu tiskový mluvčí Poslanecké sněmovny Roman Žamboch. Ten doplnil, že by nové notebooky měly být k dispozici do konce roku.

Hodnota zakázky má dosáhnout 3,75 milionu korun a sněmovna za tyto finance nakoupí 210 notebooků.

Témata:  poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.