Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Polovina studentů chce podnikat. Chybí jim ale peníze i zkušenosti

Polovina studentů chce podnikat. Chybí jim ale peníze i zkušenosti

Foto: Aspen

Nějakým způsobem si v současnosti přivydělává přes 62,5 procenta vysokoškolských studentů, nejčastěji formou přivýdělku je brigáda formou dohody (56,3 procenta). Vyplývá to z průzkumu uskutečněného při zahájení soutěže Vodafone Nápad roku 2012 zveřejněného ve čtvrtek.

Na druhém místě je zaměstnání formou hlavního či vedlejšího úvazku (23,2 procenta) a přivýdělek prostřednictvím vlastního podnikání (20,6 procenta).

"Po studiích chce podnikat přes 45 procent studentů, v praxi má však předpoklady svůj podnikatelský sen nakonec uskutečnit maximálně třetina z nich. Nejčastěji se do podnikání nepustí kvůli obavám z neúspěchu, ztráty vlastních či rodinných financí. Většině však chybí také zkušenosti. Proto každý rok pořádáme soutěž Vodafone Nápad roku, která umožňuje studentům, ale i lidem z řad široké veřejnosti, přivést své podnikatelské nápady k životu," prohlásil Martin Kešner, zakladatel soutěže Nápad roku, která právě startuje. Potřebu pomoci v začátcích podnikání dokládají i další informace z průzkumu. Ze 45 procent studentů, kteří chtějí po studiu podnikat, má už sice 64 procent v hlavě nějaký podnikatelský nápad, jen 16,8 procenta z nich však má podnikatelský záměr vypracovaný písemně, což je pro začátek podnikání většinou nezbytné. Do uvedení svých nápadů do praxe se příliš nehrnou, přičemž za největší překážku v podnikání považuje téměř 30 procent z nich nedostatek finančních prostředků. V začátcích podnikání by však stejní studenti ještě více než finance ocenili mentoring od zkušeného podnikatele či investora (34,7 procenta). Finanční prostředky by nejvíce ocenilo 28 procent z nich, 16 procentům by prý pomohlo hlavně zviditelnění a medializaci jejich projektů, devíti procentům pak cenově zvýhodněné poradenství a služby. Naopak například fyzické prostory pro podnikání jsou nejvíce důležité jen pro 2,2 procenta z nich. "Studenti si často myslí, že ideální doba pro zahájení podnikání nastává až po ukončení studia. V praxi je však tomu přesně naopak. Převážná část úspěšných podnikatelů začala realizovat své nápady už během studia na škole, kdy ještě nebyli tolik zatíženi finančními či jinými závazky a mohli si dovolit snáze podstoupit různá rizika," podotkl Kešner. Podle průzkumu je malý podíl studentů, kteří své podnikatelské nápady a sny uvedou během školy nebo po škole do praxe, dán i výchovou samotných škol. Podle téměř 68 procent všech oslovených vychovávají české školy spíše zaměstnance (oproti roku 2011 jde o nárůst o osm procentních bodů), jen pět procent studentů si myslí, že školy vychovávají spíše podnikatele. Stejně tak 61,3 procenta studentů si myslí, že výuka na českých vysokých školách je nedostatečně obohacena o poznatky z praxe. Průzkum se uskutečnil v březnu 2012 formou online dotazníku. Zúčastnilo se ho 562 studentů převážně ekonomických fakult z veřejných vysokých škol v Praze, Brně a Hradci Králové. Studenti i lidé z řad široké veřejnosti, kteří mají na papíře nebo ve fázi rozjezdu zajímavý podnikatelský nápad a chtějí pomoci s jeho uvedením do praxe, se mohou zapojit do soutěže Vodafone Nápad roku 2012. Ta právě startuje a vedle finančních i věcných odměn pro vítěze nabízí možnost získat každému investici až pět milionů korun a rovněž mentoring a rady od zkušených podnikatelů a investorů. Šanci uspět má přitom úplně každý bez ohledu na dosavadní zkušenosti s podnikáním.

Témata:  podnikatelé

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.