Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Fed zřejmě sníží úroky, poprvé za více než deset let

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Měnový výbor americké centrální banky (Fed) po svém dvoudenním zasedání dnes pravděpodobně sníží základní úrokové sazby. Bude to první snížení od prosince 2008, tedy od doby, kdy globální ekonomika čelila nejhlubší krizi od 30. let minulého století.

Většina analytiků se domnívá, že Fed základní sazbu sníží o čtvrt procentního bodu ze současného pásma 2,25 až 2,50 procenta.

Trhy se soustředí hlavně na takzvanou signalizaci měnové politiky, tedy výhled záměrů Fedu v oblasti budoucí měnové politiky. Měla by naznačit, zda je současné snížení pouze jednorázovou záležitostí, anebo začátkem cyklu snižování úroků.

Podle analytiků bude snížení jen "pojistkou" s cílem ochránit americkou ekonomiku před globálními nejistotami a obchodním tlakem. Jiné země, na rozdíl od Fedu, snižují úroky, protože čelí vážnějším rizikům.

Fed v prosinci 2015 po téměř deseti letech obnovil zvyšování úroků. Od té doby sazby stouply devětkrát, z toho jen za loňský rok čtyřikrát. Původně se očekávalo, že zvyšování úroků bude pokračovat, na začátku tohoto roku ale Fed cyklus zvyšování úrokových sazeb zastavil kvůli obavám ze zpomalení hospodářského růstu v USA i v zahraničí.

Od základní úrokové sazby Fedu se odvíjejí úvěrové náklady podniků i spotřebitelů. To znamená, že s poklesem sazeb vklady v bankách bývají méně úročeny, zatímco dlužníkům se zlevňují půjčky.

Témata:  Fed (Americká centrální banka) úrokové sazby ekonomika

Související

Aktuálně se děje

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

16. března 2026 14:24

Trumpova administrativa zvažuje masivní prodej „papírové ropy“. Šéf burzy varuje před biblickou pohromou

Administrativa Spojených státu zvažuje historicky bezprecedentní, riskantní zásah do světového trhu s ropou, aby tak snížila její cenu. Ta povážlivě stoupá v důsledku války v Perském zálivu, zejména kvůli praktickému uzavření Hormuzského průlivu. Ropa Brent včera uzavřela nad psychologickou hranicí 100 dolarů za barel. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.