Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Čeští zemědělci letos sklidí víc obilí

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Podle prvních odhadů má být letos sklizeno 7 019 tisíc tun obilí, o 8,5 % více než v roce 2018. Důvodem je jak vyšší hektarový výnos (+6,8 %), tak větší osevní plocha (+1,8 %). Naopak odhadovaná sklizeň řepky 1 239 tisíc tun je o 12,2 % nižší.

„Zemědělci po loňských zkušenostech se suchem vsadili na osev ozimů. Neriskovali, aby dopady nebyly drastické. I když bylo na začátku roku extrémní sucho, v květnu zapršelo, což obilí prospělo. Díky tomu se očekává vyšší úroda obilí,“ komentuje aktuální výsledky Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství ČSÚ. Obiloviny se v České republice v letošním roce pěstují na 1 354 tisících hektarech. To představuje 55 % celkových osevních ploch. Při porovnání s průměrem za posledních deset let se osevní plochy obilovin zmenšily o 65 tisíc hektarů (-4,6 %).Téměř 1,5 mil. tun obilí sklidí zemědělci ve Středočeském kraji, necelých 850 tisíc pak na Jižní Moravě. Průměrný hektarový výnos v ČR se podle odhadů pohybuje kolem 5,5 tun, nejvyšší je v Ústeckém kraji 5,86 t/ha. Středočeský kraj vede také ve sklizni řepky. Sklizeň ve výši 282 tisíc tun je zde nejvyšší v ČR, s odstupem jsou kraje Jihočeský, Vysočina a Jihomoravský, ve kterých se sklidí kolem 130 tisíc tun.

Podíl ploch pšenice, ječmene a řepky na celkové výměře orné půdy v České republice převyšuje průměr Evropské unie. Česká republika má ze všech států Evropské unie dokonce nejvyšší podíl ploch řepky na celkové výměře orné půdy.

Výnos pšenice 5,39 t/ha v minulém roce byl na úrovni průměru zemí EU. Výnosy ječmene 4,95 t/ha a řepky 3,43 t/ha přesahovaly průměr EU o 7 % a o 19 %. Nejvyšších hektarových výnosů dosáhli loni zemědělci u pšenice a řepky v Nizozemsku (8,62 t/ha a 3,99 t/ha) a u ječmene v Belgii (7,69 t/ha).

Témata:  obilí,  zemědělství

Aktuálně se děje

5. listopadu 2026 10:19

Fotovoltaika může domácnosti připravit o desetitisíce. Stačí jedna chyba ve smlouvě

Fotovoltaické elektrárny mohou domácnostem ušetřit peníze za spotřebovanou elektřinu, dokonce mohou elektřinu z nich vyrobenou prodávat dále. V poslední době však v naší spotřebitelské poradně řešíme otázky, které mají jedno společné – distributor elektřiny naúčtuje spotřebiteli náhradu škody za neoprávněnou dodávku elektřiny do sítě, protože za něho nikdo nepřevzal odpovědnost za odchylku. Ačkoliv se to zdá jako maličkost, můžete kvůli ní přijít o desetitisíce.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Za dřevo zaplatí rodiny o tisíce víc. Zdražují také pelety a brikety

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.