Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Čeští zemědělci letos sklidí víc obilí

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Podle prvních odhadů má být letos sklizeno 7 019 tisíc tun obilí, o 8,5 % více než v roce 2018. Důvodem je jak vyšší hektarový výnos (+6,8 %), tak větší osevní plocha (+1,8 %). Naopak odhadovaná sklizeň řepky 1 239 tisíc tun je o 12,2 % nižší.

„Zemědělci po loňských zkušenostech se suchem vsadili na osev ozimů. Neriskovali, aby dopady nebyly drastické. I když bylo na začátku roku extrémní sucho, v květnu zapršelo, což obilí prospělo. Díky tomu se očekává vyšší úroda obilí,“ komentuje aktuální výsledky Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství ČSÚ. Obiloviny se v České republice v letošním roce pěstují na 1 354 tisících hektarech. To představuje 55 % celkových osevních ploch. Při porovnání s průměrem za posledních deset let se osevní plochy obilovin zmenšily o 65 tisíc hektarů (-4,6 %).Téměř 1,5 mil. tun obilí sklidí zemědělci ve Středočeském kraji, necelých 850 tisíc pak na Jižní Moravě. Průměrný hektarový výnos v ČR se podle odhadů pohybuje kolem 5,5 tun, nejvyšší je v Ústeckém kraji 5,86 t/ha. Středočeský kraj vede také ve sklizni řepky. Sklizeň ve výši 282 tisíc tun je zde nejvyšší v ČR, s odstupem jsou kraje Jihočeský, Vysočina a Jihomoravský, ve kterých se sklidí kolem 130 tisíc tun.

Podíl ploch pšenice, ječmene a řepky na celkové výměře orné půdy v České republice převyšuje průměr Evropské unie. Česká republika má ze všech států Evropské unie dokonce nejvyšší podíl ploch řepky na celkové výměře orné půdy.

Výnos pšenice 5,39 t/ha v minulém roce byl na úrovni průměru zemí EU. Výnosy ječmene 4,95 t/ha a řepky 3,43 t/ha přesahovaly průměr EU o 7 % a o 19 %. Nejvyšších hektarových výnosů dosáhli loni zemědělci u pšenice a řepky v Nizozemsku (8,62 t/ha a 3,99 t/ha) a u ječmene v Belgii (7,69 t/ha).

Témata:  obilí zemědělství

Související

Aktuálně se děje

24. června 2026 12:15

16. června 2026 12:51

Vstupenky, hotely, letenky: proč zde neplatí právo na odstoupení

Při uzavírání smlouvy na dálku si spotřebitel nemůže kupované zboží či službu předem vyzkoušet a nákup promyslet, jak by to bylo možné při nákupu v kamenné prodejně. Tento informační deficit se právní úprava snaží kompenzovat možností odstoupit od smlouvy do 14 dní od zakoupení zboží či služby, které může podnikatel zpravidla znovu nabídnout dalším zákazníkům. Jak je to ale třeba v případě zakoupení vstupenek, kdy podnikateli hrozí finanční ztráta, protože nabízenou vstupenku již nebude možné prodat dalším zájemcům, nebo s ubytováním, které již prodávající nestíhá zaplnit?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Brigáda v roce 2026: Na těchto chybách můžete zbytečně přijít o peníze

S blížícími se letními prázdninami začínají tisíce studentů, seniorů, rodičů na rodičovské dovolené i dalších zájemců hledat brigády a krátkodobé pracovní příležitosti. Přivýdělek formou dohody zůstává oblíbeným způsobem, jak získat dodatečný příjem, zároveň je však důležité orientovat se v daňových a odvodových pravidlech, která se průběžně mění.