Proč už nemá Česko euro? Okolním státům přináší výhody

Průzkum se uskutečnil v Bulharsku, Chorvatsku, České republice, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a Švédsku. Celkem 56 procent dotazovaných v těchto sedmi zemích se domnívá, že euro má pozitivní dopad. To je o jeden procentní bod více než loni a o čtyři procentní body více než v roce 2016.

V Maďarsku vidí přínos eura pro země eurozóny až 70 procent dotazovaných. Více než polovina dotazovaných je přesvědčena o výhodách společné měny pro země eurozóny také v Rumunsku, Polsku, a Bulharsku. Nejméně dotazovaných s pozitivním hodnocením bylo ve Švédsku, a to 44 procent. V Česku, stejně jako v Chorvatsku, vidí pozitivní dopad méně než polovina dotazovaných.

Veřejná podpora zavedení eura v těchto zemích je nyní 49 procent, což je o dva procentní body méně než loni. Nejvíce jsou přijetí eura nakloněni Maďaři (66 procent) a Chorvati (61 procent). Naopak v Česku a Švédsku je 60 procent proti zavedení eura. Nejvíce podpora euru vzrostla v Maďarsku, a to o sedm procentním bodů. Naopak nejvíce klesla v Rumunsku, o osm procentních bodů. Analýza dat ukázala, že u respondentů, kteří se cítí být informovaní o euru, je větší podpora jeho zavedení.

Ve všech sedmi státech se velká část respondentů domnívá, že jejich země není připravena na přijetí eura. Pouze 23 procent dotazovaných se domnívá, že je na společnou měnu připravena, naopak 72 procent si myslí, že ne. Ve Švédsku se až 47 procent dotázaných domnívá, že jejich země pravděpodobně nikdy nepřijme euro. V Česku vidí nejvíce respondentů (38 procent) za nejpravděpodobnější přijetí eura za deset let.