Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jsme za vrcholem, hlásí finanční ředitelé českých firem

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Míra optimismu finančních ředitelů (CFO) českých firem po loňském vrcholu mírně poklesla. Dle jejich předpovědi poroste HDP průměrně o 2,3 % (o 0,2 procentního bodu méně než v roce 2018). Drtivá většina (98 %) se domnívá, že letos opět porostou náklady na zaměstnance. A většina (73 %) finančních ředitelů v Česku připouští, že jejich oddělení je pouze částečně nebo zcela nepřipraveno na implementaci umělé inteligence. To vyplývá z jubilejního 10. ročníku průzkumu mezi finančními řediteli Deloitte CFO Survey 2019.

Letošní průzkum se zaměřil na oblasti ekonomického výhledu, trhu práce, podnikatelského prostředí nebo nastupujících technologických trendů, jako jsou automatizace a umělá inteligence. „Od roku 2016 jsme byli svědky neustálého růstu a posilování důvěry finančních ředitelů. Očekávání ohledně budoucího vývoje obchodu a ekonomiky Česka se letos z velké části shodují s výsledky loňskými, ovšem míra optimismu mírně poklesla,“ říká Ladislav Šauer, partner v oddělení auditu, Deloitte.

Opatrný optimismus

Většina finančních ředitelů (56 %) očekává růst ekonomiky v rozmezí 1,6 % – 2,5 %. Oproti loňsku se podíl těch, co očekávají růst rychlejší (2,6 % – 3,5 %) snížil z 31 % na 22 %. Současné problémy s nedostatkem pracovních sil budou i letos pokračovat. Více než polovina CFO uvedla, že nezaměstnanost setrvá na nízké úrovni. A 9 z 10 finančních ředitelů očekává nárůst cenové hladiny.

„Nárůst cenové hladiny ovlivní dva faktory – jednak pokračující růst mezd, který bude muset řada firem promítnout do cen, a nárůst ceny povolenek CO2, který navyšuje ceny elektřiny a tepla. V opačném směru by měla působit posilující koruna, která bude snižovat dovozní ceny,“ komentuje David Marek, hlavní ekonom Deloitte.

Rizikové faktory 2019: rostoucí mzdy a nedostatek lidí

Ekonomická nejistota je problémem pouze pro pětinu českých firem. V regionu střední Evropy je ale pesimistických firem více než třetina. Téměř všichni finanční ředitelé letos počítají s růstem mzdových nákladů – polovina očekává mírné zvýšení a 48 % navýšení značné. Podle 67 % respondentů je nejvýznamnějším rizikem pro české společnosti nedostatek kvalifikované pracovní síly. Naopak rizika spojená s regulací, daněmi a nestabilitou podnikatelského prostředí nevzbuzují v Česku takové obavy jako jinde v Evropě.

Finanční ředitelé plánují v roce 2019 podstupovat menší riziko než v loňském roce. V posledních třech letech celkově poklesla ochota podstoupit riziko – ze 45 % v roce 2017 na letošních 31 %.

I přes růst úrokových sazeb se polovina CFO shodla, že bankovní úvěr je pro jejich společnost atraktivní. Naopak se propadá financování vlastním kapitálem, meziročně z 30 na 19 %. Téměř polovina finančních ředitelů v ČR očekává nezměněný objem v oblasti fúzí a akvizic.

„Z celkového trendu je patrné mírné snížení optimismu v oblasti fúzí a akvizic, které může reflektovat očekávané zpomalení ekonomického růstu a posílení zaměření společností na organický růst, interní procesy a jejich optimalizaci,“ říká Roman Lux, Assistant Director v oddělení finančního poradenství Deloitte.

Umělá inteligence je pro firmy novum a výzva

Až 73 % finančních ředitelů v průzkumu připouští, že jejich oddělení je málo nebo není vůbec připraveno na implementaci umělé inteligence. Připravena se cítí necelá desetina z nich. Více než třetina CFO pokládá zavedení umělé inteligence za nerelevantní. Naproti tomu 31 % dotázaných má názor opačný. Pro zavedení umělé inteligence jsou podle respondentů nejvhodnější oblasti účetní agendy (39 %), finanční plánování a analytika (18 %) a controlling (17 %). Firmy umělou inteligenci používají převážně k provádění rutinních činností (32 %).

„Automatizace rutinních finančních procesů je nadále nejvyšší prioritou při digitalizaci finanční funkce, což potvrdilo více než 70 % respondentů. Očekáváme, že dostupná technologická řešení i prokazatelné zkušenosti s pozitivním dopadem na byznys povedou k širšímu nasazování automatizace než doposud. Odhadujeme, že se v příštích dvou až pěti letech priorita investic pozvolna přesune do pokročilé analytiky dat a prediktivní analytiky. Díky tomu dojde ke změně kompetenční struktury finančních týmů, v nichž bude méně účetních a více datových analytiků,“ říká Marek Kouřil ředitel v oddělení poradenských služeb Deloitte.Pokročilých nástrojů umělé inteligence využívá dnes pouhá pětina dotázaných firem. Pětina finančních ředitelů se domnívá, že do deseti let bude část zaměstnanců kvůli novým technologiím zcela nahrazena.

Stále dobré ekonomické vyhlídky

Více než tři čtvrtiny finančních ředitelů vnímá vyhlídky své společnosti optimisticky. Přes 60 % předpokládá narůst výnosů. Nejčastěji jmenovanou prioritou ve strategiích finančních ředitelů v regionu střední Evropy je letos restrukturalizace. Pro české CFO to již ale prioritou není.

„V Česku je pravděpodobně tato fáze již za námi a finanční ředitelé hledají priority spíše v oblasti akvizic, výzkumu a vývoje a zavádění nových produktů,“ říká Jiří Sauer ředitel v oddělení auditu Deloitte.

Zvýšení počtu zaměstnanců plánuje o 12 procentních bodů finančních ředitelů méně než loni. Odpovídající technické znalosti (56 %) a nezbytné pracovní zkušenosti (50 %) jsou dva aspekty, které se u potenciálních zaměstnanců hledají nejobtížněji. A nedostatek zaměstnanců řeší firmy nejčastěji (59 %) pomocí atraktivnějších odměn.

Témata:  firmy manažeři nezaměstnanost

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.