Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zaměstnanci kradou jako straky. Způsobují větší škody než zloději

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

S kriminalitou a krádežemi se potýkají především velké obchodní řetězce. Zajímavostí je, že největší ztráty nezpůsobují pouze zloději, ale také samotní zaměstnanci. Způsobené škody jsou navíc totožné. Kriminalita páchaná zloději tvoří 38 % škod, zaměstnanecká kriminalita pak tvoří dokonce 39 % škod. Na třetím místě jsou ztráty v rámci tzv. dodavatelského řetězce, ty se na škodách obchodníků podílí zhruba 7 %.

„Krádeže rozlišujeme ještě s ohledem na jejich organizovanost, případně nahodilost a spontánnost. Do organizovaných krádeží jsou ve větší míře zapojeni pracovníci se znalostí interních procesů a škody bývají zpravidla vyšší. Jedná se zejména o fiktivní převzetí zboží určeného k prodeji od přepravce, dále pak tzv. fiktivní odpisy, úmyslné nemarkování zboží a podobně. Naproti tomu neorganizované, respektive spontánní krádeže, se vyznačují nižšími škodami a daleko větší pestrostí ve způsobu provedení, od tzv. pronesení výrobku přes „pokladní čáru“, až po sofistikovaně upravené tašky, batohy, které zamezí správnému fungování bezpečnostního alarmu,“ prozrazuje Michal Cícer, ředitel útvaru ostrahy ve společnosti SSI Group, která zajištuje bezpečnostní služby několika stovkám objektů, včetně obchodních center v České republice.

Na krádeže, které přicházejí zvenčí, je většina majitelů obchodů dobře připravená. Problémy se ale množí při těch ztrátách, které přicházejí z vlastních řad. Firmy a majitelé obchodu jsou tak nuceni stále zdokonalovat své interní postupy a kontrolní mechanismy, která mají zabránit škodám páchanými vlastními zaměstnanci. Optimální je kombinace dobře nastavených interních procesních postupů s kombinací fyzického a technického zabezpečení.

Škody způsobené zloději přímo v obchodech jsou ale stále velké. Kromě drobných krádeží obchody čelí také organizovaným skupinám, které pro obchodníky mívají daleko fatálnější následky. „Některé velké obchodní jednotky zažívají tyto nájezdy v takovém rozsahu, že škody za jednu hodinu dosáhnou i výše 80 až 100 tisíc korun. Jedná se o vysoce organizované skupiny, které kradou na zakázku a bývají velmi dobře vybavené proti bezpečnostním opatřením obchodů. Tyto zkušenosti vnímáme zejména u tzv. non food sortimentu v oblasti módního zboží,“ říká Michal Cícer, ředitel útvaru ostrahy SSI Group.

Zloději se nejvíce zaměřují na zboží, které lze rychle zpeněžit v zastavárnách či na černém trhu. Jedná se o elekroniku jako jsou mobilní telefony, tablety, herní konzole, dále pak o módu (obuv, módní doplňky, sportovní oblečení), nápoje a jídlo (čerstvé maso, tabákové výrobky, alkohol a víno) a parfémy a kosmetiku.

Témata:  zaměstnanci obchody supermarkety krádeže

Související

Aktuálně se děje

4. prosince 2025 10:58

28. listopadu 2025 13:23

24. listopadu 2025 17:55

24. listopadu 2025 15:02

OSVČ čeká od ledna skokový růst odvodů. Vláda nemá čas změnu zvrátit

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které tak zůstane na 35 % průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku ledna, kdy má ke změně dojít, nemůže podařit. Na legislativní proces jednoduše nezbývá dostatek času. Reálně tak k plánovanému snížení odvodů OSVČ může dojít spíše až od roku 2027, upozorňuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového poradenství BDO.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Jednotné hlášení změní fungování firem. Duben 2026 bude zlomovým měsícem

Od začátku roku 2026 začne postupně nabíhat nová legislativa zavádějící Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Jde o změnu, která má zpřehlednit a sjednotit povinné údaje, jež zaměstnavatelé pravidelně předávají státu. Legislativu připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení, Úřadem práce ČR, Ministerstvem financí, Generálním finančním ředitelstvím, Českým statistickým úřadem a zástupci zaměstnavatelských svazů.