Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Živnostníci a podnikatelé chtějí výhody a slevy jako velké firmy

Živnostníci a podnikatelé chtějí výhody a slevy jako velké firmy

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Výhody a slevy chce více než pět tisíc podnikatelů sdružených okolo serveru AkceZ. Ve čtvrtek začnou jejich zástupci s dodavateli a poskytovateli služeb jednat o vylepšených nabídkách, řekla v neděli agentuře Mediafax místopředsedkyně Unie malých a středních podnikatelů ČR Radomíra Kotlárová.

AkceZ má pod záštitou Unie malých a středních podniků ČR živnostníkům a podnikům s nanejvýš stovkou zaměstnanců umožnit vyjednat si podobné slevy, jaké získávají velké společnosti."Oslovili jsme hlavní dodavatele zboží a poskytovatele služeb a ve čtvrtek začneme vyhodnocovat jejich nabídky," řekla Kotlárová. "Chceme, aby se zamysleli nad vysokými cenami pro živnostníky i menší podnikatele."Největší zájem projevili podnikatelé o slevy na pohonné hmoty, telefonní paušály a energie, v dalších skupinách se podnikatelé budou snažit získat výhody v oblasti bankovních služeb, pojištění nebo internetového připojení."Ve čtvrtek po měsíci činnosti ukončíme registrace a začneme vyhodnocovat nabídky," uvedla Kotlárová. "Ty nejvýhodnější předložíme každému členovi AkceZ prostřednictvím webového rozhraní. Bude na každém podnikateli, zda nabídku přijme," dodala.

Témata:  podnikatelé

Aktuálně se děje

20. srpna 2026 17:38

Smlouva po telefonu má svá pravidla, jeden souhlas vás nemusí hned zavázat

Nečekaný telefonát s nabídkou levnějších energií, výhodného pojištění nebo zaručeně výnosné investice může člověka zaskočit. Ne vždy navíc volá skutečný obchodník a ani vyslovené „ano“ nemusí automaticky znamenat, že jste uzavřeli smlouvu. Kdo vás může telefonicky kontaktovat, kdy nabídku skutečně přijímáte a co dělat, pokud si své rozhodnutí později rozmyslíte?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.