Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zaměstnanci ztrácí 13 dní ročně neproduktivními pracovními schůzkami

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Průměrný zaměstnanec stráví na pracovních schůzkách celkem 187 hodin ročně, tedy 23 dní. Podle nejnovějšího evropské studie je však více než polovina těchto schůzek (56 %) neefektivní a neproduktivní. Zaměstnanci tak z pracovní doby každoročně ztratí téměř 13 pracovních dnů. 66 % lidí se navíc schůzkám snaží vyhnout - předstírají, že obdrželi špatné datum a čas či simulují nemoc.

Z nejnovějšího průzkumu hotelové sítě Crowne Plaza Hotel & Resorts realizovaného mezi 2 000 zaměstnanci vyplývá, že až 56 % pracovních schůzek je pro zaměstnance neproduktivních. Podle studie se navíc 66 % lidí snaží těmto schůzkám vyhnout. Jeden z deseti zaměstnanců předstírá, že obdržel špatný čas nebo datum schůzky, jeden z 20 dokonce simuluje nemoc.

Důvodů, proč se zaměstnanci snaží pracovním schůzkám vyhnout, je podle odborníků několik. Pracovních setkání je až příliš mnoho, některé schůzky zase trvají moc dlouho. Ze studie dále plyne, že více než třetina zaměstnanců se během dlouhotrvajících schůzek přestává koncentrovat a vnímat jejich obsah. Téměř čtvrtina zaměstnanců je navíc svědkem toho, že někdo zaspal, každý čtvrtý pak posílá osobní zprávy během pracovních schůzek.

„Pokud se pracovní schůzka přepočítá na čas, který na ní zaměstnanci stráví a vynásobí se jejich počtem, může jít finančně o velmi náročnou záležitost,“ vysvětlila personalistka Gabriela Kodenková ze společnosti Talentica.cz, která se zabývá náborem technicky zaměřených zaměstnanců. „Proto je schůzky dobré  svolávat kvůli řešení konkrétních pracovních témat, plánů, strategií či akutních problémů. Vyhnout bychom se měli naopak zdlouhavým a obecně zaměřeným schůzkám,“ dodala Kodenková.

Ideální schůzka: 40 minut, mimo kancelář s občerstvením

V rámci studie odborníci navíc zjistili, že pro většinu zaměstnanců je optimální délka pracovního setkání 40 minut. Pro schůzky obecně jsou pak lepší dopolední hodiny, v časovém rozmezí mezi 9:30 a 11:30. Z výzkumu dále vyplynulo, že zaměstnanci se budou chtít více scházet v případě, že setkání budou organizována mimo kancelář a jejich součástí bude nabídka bezplatného občerstvení. Více než třetina lidí pak preferuje setkání s uvolněnou přátelskou atmosférou, téměř dvě třetiny lidí dávají přednost tomu, aby schůzky organizoval někdo jiný. „Místo fyzických schůzek se navíc firmám doporučuje přesouvání pracovních schůzek do on-line sféry, tedy do podoby videokonferencí. Kromě toho, že mají stejné možnosti jako reálné setkání v zasedací místnosti, navíc výrazně snižují náklady vyjádřené v počtu pracovních hodin jednotlivých pracovníků,“ uvedla Gabriela Kodenková.

Lidem vadí mluvky, opozdilci a technické problémy

Za nejvíce frustrující v kontextu pracovních schůzek zaměstnanci označili ty jedince, kteří příliš planě mluví, dále pak zasedací místnosti, které jsou příliš horké nebo studené, a také lidi, kteří přijíždějí pozdě. Více než čtvrtině lidí vadí technické problémy, jako je nefunkční Wi-Fi nebo připojení ke konferenčním hovorům.

Témata:  zaměstnanci zaměstnavatelé lidé

Související

Aktuálně se děje

24. listopadu 2025 17:55

4. listopadu 2025 10:37

Vidíte nenávist nebo podvod na internetu? Nahlaste ho, radí dTest

Setkali jste se někdy s komentářem na sociálních sítích, ve kterém autor podporuje násilí či terorismus? Zaznamenali jste příspěvek se soukromými fotografiemi sdílenými za účelem poškození pověsti vyobrazené osoby? Anebo jste na online tržišti narazili na podvodného prodejce? I na takové příklady nezákonného uživatelského obsahu na internetu si Evropská unie došlápla takzvaným Aktem o digitálních službách (DSA). A ať už se nezákonný obsah týká přímo vás, nebo ne, máte právo jej nahlásit provozovateli dané internetové stránky.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

OSVČ čeká od ledna skokový růst odvodů. Vláda nemá čas změnu zvrátit

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které tak zůstane na 35 % průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku ledna, kdy má ke změně dojít, nemůže podařit. Na legislativní proces jednoduše nezbývá dostatek času. Reálně tak k plánovanému snížení odvodů OSVČ může dojít spíše až od roku 2027, upozorňuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového poradenství BDO.