Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak se vedlo Československu před sto lety v porovnání s Rakouskem? A nyní?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Občané prvorepublikového Československa po jeho vzniku neměli vyšší životní úroveň než Rakušané nebo Němci. V HDP dosahovala republika 80 procent výkonu Rakouska a 70 procent výkonu Německa. Za sto let se však rozdíl prohloubil v neprospěch Česka a Slovenska až o polovinu.

Větší zaostávání je patrné v ekonomické úrovni měřené hrubým domácím produktem (HDP), zatímco v délce života a indexu jeho kvality není propad vůči západním zemím tak silný. Vyplývá to ze studie, kterou vypracovaly Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) a obchodník s měnami TopForex.

V roce 1920 mělo Československo relativně blízko k Rakousku, na které ztrácelo ve srovnání HDP na hlavu 500 dolarů. V poměru k Německu rozdíl činil 863 dolarů a v poměru k nejvýkonnějšímu Dánsku bylo Československo na polovině jeho HDP na hlavu.

Podle HDP za rok 2017 Česko dosahuje 46 procent výkonnosti Rakouska a 48 procent Německa. Slovensko dosahuje 40 procent úrovně Rakouska a 43 procent Německa, uvádí studie.

Podle jejích autorů si Československo v roce 1920 nevedlo v Evropě špatně. "O třídu převyšovalo země Jugoslávie. Dále poráželo například dnes velice vyzdvihované Finsko, které patří mezi bohaté země Skandinávie. Výrazně ztrácelo na Dánsko, které ve srovnání převálcovalo všechny své soupeře. Jediná Belgie držela krok a vybojovala těsné druhé místo. Lze pozorovat jisté zaostání sledovaných zemí, které se velkou měrou podílely na válce - Francie, Německo, Rakousko a Maďarsko," píšou.

"K našim bohatším sousedům jsme se přibližovali mezi válkami a pak opět po roce 1989," uvedl výkonný ředitel TopForex Ivor Lehoťan. Československo dokázalo během století vždy po konci válek a konfliktů dohnat své západní sousedy. V roce 1946 bylo HDP na hlavu v Československu dokonce vyšší než ve Francii a Německu. Tyto země ale po válce nastartovaly ekonomiku a utekly Československu, píše se ve studii.

Po rozdělení Československa v roce 1993 čekaly obě země odlišné cesty. Lehoťan to vysvětluje rozdílnou vyspělostí a infrastrukturou, ale také přijetím eura na Slovensku. Po rozdělení mělo Česko o 56 procent vyšší HDP na hlavu než Slovensko. V roce 2004 to bylo o 38 procent více a loni tento rozdíl činil 14 procent. HDP na hlavu v Česku se od roku 1995 zvýšilo zhruba o 6300 dolarů. Na Slovensku činil nárůst 8000 dolarů.

V porovnání s Rakouskem bylo v roce 1993 HDP na hlavu Rakouska 2,7 krát vyšší než v Česku a 4,2 krát vyšší než na Slovensku. Loni se poměr snížil na 2,2 ve směru k Česku a na 2,7 ke Slovensku.

Češi a Slováci si za sto let relativně pohoršili také v kvalitě života, i když v případě Česka ztráta nebyla tak významná jako u HDP. Čechům se kvalita života měřená indexem lidského vývoje (HDI), který bere v úvahu zdraví, vzdělání a životní úroveň, zhoršila oproti Rakušanům o 4,6 procenta, Slovákům o 13,07 procenta. V roce 1920 Československo "drželo krok" s rozvinutými zeměmi, jako byly Rakousko, Francie či Belgie.

Studie porovnávala i průměrnou délku života. V tomto ukazateli Česko své západní sousedy téměř dostihlo, délka dožití se liší v řádu přibližně dvou let, Slováci ztrácí na Rakušany a Němce zhruba čtyři roky.

Ekonomické podmínky a životní úroveň Česka a Slovenska svou kvalitou dramaticky převyšují podmínky v Československu. "Nikdy jsme se neměli tak dobře jako dnes. V rovině zdraví, bohatství a kvalitě života jsme jako společnost urazili dlouhou cestu kupředu, i když s několika odbočkami," uzavírají studii její tvůrci.

Témata:  Česko Slovensko ekonomika

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

22. ledna 2026 19:44

Schodek státního rozpočtu stoupne na 310 miliard korun, Babiš může narazit na zákon

Schodek státního rozpočtu v letošním roce by měl činit zhruba 310 miliard korun, uvedla dnes ČT24 s odkazem na informované zdroje. Navýšení oproti plánovanému deficitu předchozí Fialovy vlády by tak odpovídalo přibližně 24 miliardám korun. Takové navýšení by samo o sobě vedlo také ke zhoršení poměrového ukazatele deficitu veřejných financí k HDP. Tento poměr Fialova vláda pro letošek vyhlížela na úrovni -1,9 procenta. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Inflace v Česku je nejnižší od roku 2016, potvrdil ČSÚ

Inflace v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016, potvrdil dnes ČSÚ svá předběžná čísla ze začátku měsíce. Meziročně činila 1,6 %. Meziměsíčně vykázala hodnotu 0,9 %. Poprvé od roku 2018 tak letos byl nárůst cen mezi prosincem a lednem nižší než jednoprocentní. Lednová meziměsíční inflace bývá často výrazná, například kvůli změnám ceníků směrem vzhůru s příchodem nového roku.