Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak se vedlo Československu před sto lety v porovnání s Rakouskem? A nyní?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Občané prvorepublikového Československa po jeho vzniku neměli vyšší životní úroveň než Rakušané nebo Němci. V HDP dosahovala republika 80 procent výkonu Rakouska a 70 procent výkonu Německa. Za sto let se však rozdíl prohloubil v neprospěch Česka a Slovenska až o polovinu.

Větší zaostávání je patrné v ekonomické úrovni měřené hrubým domácím produktem (HDP), zatímco v délce života a indexu jeho kvality není propad vůči západním zemím tak silný. Vyplývá to ze studie, kterou vypracovaly Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) a obchodník s měnami TopForex.

V roce 1920 mělo Československo relativně blízko k Rakousku, na které ztrácelo ve srovnání HDP na hlavu 500 dolarů. V poměru k Německu rozdíl činil 863 dolarů a v poměru k nejvýkonnějšímu Dánsku bylo Československo na polovině jeho HDP na hlavu.

Podle HDP za rok 2017 Česko dosahuje 46 procent výkonnosti Rakouska a 48 procent Německa. Slovensko dosahuje 40 procent úrovně Rakouska a 43 procent Německa, uvádí studie.

Podle jejích autorů si Československo v roce 1920 nevedlo v Evropě špatně. "O třídu převyšovalo země Jugoslávie. Dále poráželo například dnes velice vyzdvihované Finsko, které patří mezi bohaté země Skandinávie. Výrazně ztrácelo na Dánsko, které ve srovnání převálcovalo všechny své soupeře. Jediná Belgie držela krok a vybojovala těsné druhé místo. Lze pozorovat jisté zaostání sledovaných zemí, které se velkou měrou podílely na válce - Francie, Německo, Rakousko a Maďarsko," píšou.

"K našim bohatším sousedům jsme se přibližovali mezi válkami a pak opět po roce 1989," uvedl výkonný ředitel TopForex Ivor Lehoťan. Československo dokázalo během století vždy po konci válek a konfliktů dohnat své západní sousedy. V roce 1946 bylo HDP na hlavu v Československu dokonce vyšší než ve Francii a Německu. Tyto země ale po válce nastartovaly ekonomiku a utekly Československu, píše se ve studii.

Po rozdělení Československa v roce 1993 čekaly obě země odlišné cesty. Lehoťan to vysvětluje rozdílnou vyspělostí a infrastrukturou, ale také přijetím eura na Slovensku. Po rozdělení mělo Česko o 56 procent vyšší HDP na hlavu než Slovensko. V roce 2004 to bylo o 38 procent více a loni tento rozdíl činil 14 procent. HDP na hlavu v Česku se od roku 1995 zvýšilo zhruba o 6300 dolarů. Na Slovensku činil nárůst 8000 dolarů.

V porovnání s Rakouskem bylo v roce 1993 HDP na hlavu Rakouska 2,7 krát vyšší než v Česku a 4,2 krát vyšší než na Slovensku. Loni se poměr snížil na 2,2 ve směru k Česku a na 2,7 ke Slovensku.

Češi a Slováci si za sto let relativně pohoršili také v kvalitě života, i když v případě Česka ztráta nebyla tak významná jako u HDP. Čechům se kvalita života měřená indexem lidského vývoje (HDI), který bere v úvahu zdraví, vzdělání a životní úroveň, zhoršila oproti Rakušanům o 4,6 procenta, Slovákům o 13,07 procenta. V roce 1920 Československo "drželo krok" s rozvinutými zeměmi, jako byly Rakousko, Francie či Belgie.

Studie porovnávala i průměrnou délku života. V tomto ukazateli Česko své západní sousedy téměř dostihlo, délka dožití se liší v řádu přibližně dvou let, Slováci ztrácí na Rakušany a Němce zhruba čtyři roky.

Ekonomické podmínky a životní úroveň Česka a Slovenska svou kvalitou dramaticky převyšují podmínky v Československu. "Nikdy jsme se neměli tak dobře jako dnes. V rovině zdraví, bohatství a kvalitě života jsme jako společnost urazili dlouhou cestu kupředu, i když s několika odbočkami," uzavírají studii její tvůrci.

Témata:  Česko Slovensko ekonomika

Související

Aktuálně se děje

10. června 2026 16:05

Osm investičních možností pro rok 2026: co dává smysl a co už méně

Inflace už není takovým strašákem jako před několika lety a úrokové sazby se po období výrazného růstu stabilizovaly. Investoři tak znovu řeší otázku, jak se svými penězi naložit. Jenže zatímco dříve se často hledala jedna „nejlepší“ investice, dnes se ukazuje, že důležitější je správně rozložit riziko a přemýšlet o tom, k čemu mají peníze sloužit. Jinou strategii zvolí člověk, který chce ochránit úspory na pět let, a jinou investor budující majetek na důchod nebo pro další generace. Které možnosti dnes dávají smysl?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Švýcaři odmítli populační strop, země si ponechává otevřený pracovní trh

Odmítnutí švýcarské iniciativy na zastropování počtu obyvatel na deseti milionech je pro českou ekonomiku mírně pozitivní zprávou. Neznamená nový růstový impuls, ale odvrací riziko zhoršení vztahů mezi Švýcarskem a Evropskou unií. To je důležité i pro české exportéry, firmy napojené na evropské dodavatelské řetězce a část kvalifikovaných pracovníků, kteří ve Švýcarsku pracují nebo o práci v zemi uvažují.