Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak se vedlo Československu před sto lety v porovnání s Rakouskem? A nyní?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Občané prvorepublikového Československa po jeho vzniku neměli vyšší životní úroveň než Rakušané nebo Němci. V HDP dosahovala republika 80 procent výkonu Rakouska a 70 procent výkonu Německa. Za sto let se však rozdíl prohloubil v neprospěch Česka a Slovenska až o polovinu.

Větší zaostávání je patrné v ekonomické úrovni měřené hrubým domácím produktem (HDP), zatímco v délce života a indexu jeho kvality není propad vůči západním zemím tak silný. Vyplývá to ze studie, kterou vypracovaly Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) a obchodník s měnami TopForex.

V roce 1920 mělo Československo relativně blízko k Rakousku, na které ztrácelo ve srovnání HDP na hlavu 500 dolarů. V poměru k Německu rozdíl činil 863 dolarů a v poměru k nejvýkonnějšímu Dánsku bylo Československo na polovině jeho HDP na hlavu.

Podle HDP za rok 2017 Česko dosahuje 46 procent výkonnosti Rakouska a 48 procent Německa. Slovensko dosahuje 40 procent úrovně Rakouska a 43 procent Německa, uvádí studie.

Podle jejích autorů si Československo v roce 1920 nevedlo v Evropě špatně. "O třídu převyšovalo země Jugoslávie. Dále poráželo například dnes velice vyzdvihované Finsko, které patří mezi bohaté země Skandinávie. Výrazně ztrácelo na Dánsko, které ve srovnání převálcovalo všechny své soupeře. Jediná Belgie držela krok a vybojovala těsné druhé místo. Lze pozorovat jisté zaostání sledovaných zemí, které se velkou měrou podílely na válce - Francie, Německo, Rakousko a Maďarsko," píšou.

"K našim bohatším sousedům jsme se přibližovali mezi válkami a pak opět po roce 1989," uvedl výkonný ředitel TopForex Ivor Lehoťan. Československo dokázalo během století vždy po konci válek a konfliktů dohnat své západní sousedy. V roce 1946 bylo HDP na hlavu v Československu dokonce vyšší než ve Francii a Německu. Tyto země ale po válce nastartovaly ekonomiku a utekly Československu, píše se ve studii.

Po rozdělení Československa v roce 1993 čekaly obě země odlišné cesty. Lehoťan to vysvětluje rozdílnou vyspělostí a infrastrukturou, ale také přijetím eura na Slovensku. Po rozdělení mělo Česko o 56 procent vyšší HDP na hlavu než Slovensko. V roce 2004 to bylo o 38 procent více a loni tento rozdíl činil 14 procent. HDP na hlavu v Česku se od roku 1995 zvýšilo zhruba o 6300 dolarů. Na Slovensku činil nárůst 8000 dolarů.

V porovnání s Rakouskem bylo v roce 1993 HDP na hlavu Rakouska 2,7 krát vyšší než v Česku a 4,2 krát vyšší než na Slovensku. Loni se poměr snížil na 2,2 ve směru k Česku a na 2,7 ke Slovensku.

Češi a Slováci si za sto let relativně pohoršili také v kvalitě života, i když v případě Česka ztráta nebyla tak významná jako u HDP. Čechům se kvalita života měřená indexem lidského vývoje (HDI), který bere v úvahu zdraví, vzdělání a životní úroveň, zhoršila oproti Rakušanům o 4,6 procenta, Slovákům o 13,07 procenta. V roce 1920 Československo "drželo krok" s rozvinutými zeměmi, jako byly Rakousko, Francie či Belgie.

Studie porovnávala i průměrnou délku života. V tomto ukazateli Česko své západní sousedy téměř dostihlo, délka dožití se liší v řádu přibližně dvou let, Slováci ztrácí na Rakušany a Němce zhruba čtyři roky.

Ekonomické podmínky a životní úroveň Česka a Slovenska svou kvalitou dramaticky převyšují podmínky v Československu. "Nikdy jsme se neměli tak dobře jako dnes. V rovině zdraví, bohatství a kvalitě života jsme jako společnost urazili dlouhou cestu kupředu, i když s několika odbočkami," uzavírají studii její tvůrci.

Témata:  Česko,  Slovensko,  ekonomika

Aktuálně se děje

22. října 2026 12:25

Letiště Praha nabídne v zimě 145 destinací. Přibudou nové linky do exotiky i Evropy

Zimní letový řád pražského letiště přinese 20 nových destinací a celkem 69 leteckých dopravců. Cestující budou moci využít nové spoje do evropských měst, Asie i exotických letovisek. Letiště očekává, že během zimní sezony odbaví více než 6,5 milionu cestujících.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Aleš Juchelka (ANO)

Stát přidá firmám na zaměstnance se zdravotním postižením. Podpora vzroste o desítky tisíc

Zaměstnavatelé, kteří vytvářejí pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením, získají od státu vyšší podporu. Maximální roční příspěvek na provozní náklady se zvýší ze 48 na 90 tisíc korun na jednoho zaměstnance. Růst čeká také mzdový příspěvek, který se od ledna 2027 zvýší o 2500 korun měsíčně. Novela zákona o zaměstnanosti zároveň slibuje méně administrativy a pružnější pravidla pro vytváření pracovních míst.