Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Finanční krize: Zatím jde jen o bouři ve sklenici vody?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Minulý týden zasel výprodej na akciových trzích paniku mezi investory. Báli se totiž, že jde o počátek nové krize. Ve skutečnosti však vyvolala pád kombinace několika faktorů. Analytik Saxo Bank Peter Garnry proto říká, že jde zatím jen o bouři ve sklenici vody.

Výprodej začal bez jednoznačného důvodu. Byla to spíše souhra více rizik zohledněných na horizontu. Prudký pokles, ke kterému došlo během několika hodin, tak byl kombinací množství tržních dynamik. Podobně jako v únoru prudce stoupla hodnota indexu volatility VIX, což spustilo procesy přehodnocení rizika - zejména hedging expozice vůči akciím, což ještě umocnilo výprodejový tlak.

Drobní investoři si už více než dekádu uchovávají vysokou expozici vůči akcím, panika mezi nimi tak přilila ještě více oleje do ohně. Dalším faktorem byla rotace akcií ze strany automaty řízených fondů, když se zbavovali technologického a zdravotnického sektoru, což mělo negativní vliv na americký akciový trh. 

Itálie je časovanou bombou. Představuje potenciální nový Lehman Brothers pro Evropu. Problém by představovala situace, kdyby se italská populistická vláda pokoušela stůj co stůj jít na všech frontách proti EU. Prozatím hrají evropští politici hru rozumně.

Konfrontují Řím s faktem, že si jen těžko bude moci dovolit své expanzivní rozpočtové programy, když nebude mít pod kontrolou vlastní měnu. Je třeba mít však na paměti, že velkou expozici vůči Itálii mají evropské banky, takže je zde riziko přenosu nákazy do jádra Evropy, v případě, že by se situace v Itálii vymkla kontrole.

Obchodní válka mezi USA a Čínou eskaluje. Ani jedna ze stran totiž nechce působit jako slabá. Podle našeho názoru do konce tohoto roku neuvidíme žádné kompromisní řešení. Znamená to, že cla na dovoz v hodnotě 200 miliard dolarů se 1. ledna 2019 zvýší z deseti na 25 procent, tak jak je plánováno. Zhorší to celkové ekonomické prostředí, jakož i výhled na firemní zisky.

Mění se citlivost akcií a dluhopisů na úroky. Podle závěrů výzkumu, které se nedávno dostaly na veřejnost, se zdá, že vstupujeme do nové fáze, podobné té ze 70. a 80. let minulého století. V takovém prostředí se budou akcie a dluhopisy vyvíjet stejným směrem, což udělá alokaci aktiv o dost náročnější. Dalo by se říci, že alokace aktiv byla v posledních 25 letech velmi jednoduchá. Nyní se však dostáváme od doby, kdy se správci fondů budou muset opět naučit aktivně porážet pasivní tržní benchmarky.

Prognózy vývoje evropských zisků jsou pesimistické. Přesto celkový odhad růstu zisků v Evropě přestavuje osm procent, podle našeho názoru je to příliš optimistický scénář, zejména poté, co Mezinárodní měnový fond a Německo revidovali své odhady ekonomického růstu směrem dolů. Ekonomické prostředí není tak dobrosrdečným, jako donedávna.

Úrokové sazby stoupají. Nejdůležitější otázkou však je to, kdy dosáhnou bodu, kdy se tržní struktura začne měnit. Současné sazby způsobují problémy rozvíjejícím se trhům. Oslabení vidíme i na některých realitních trzích, například v Evropě, nebo USA. Předseda Fedu Jerome Powell nedávno uvedl, že jsme daleko od neutrálních sazeb. Pokud bude americká centrální banka jednat ve smyslu toho, půjde podle nás o nesprávné rozhodnutí, které spustí další korekci finančních trhů. Zatímco tedy příliv kapitálu neporoste rychleji, než negativní efekt způsobený vyššími sazbami, finanční trhy budou směřovat dolů.

Donald Trump stupňuje svou rétoriku vůči Fedu, když nazval politiku Fedu bláznivou a naznačil zájem, aby úrokové sazby už dále nerostly. Toto je odvrácená tvář populismu. Tito lidé chtějí kontrolovat všechno, dokonce i centrální banky. Podívejme se například na Maďarsko nebo Turecko.

Nevyvolávat zbytečně paniku

Nemyslím si, že stojíme na okraji propasti. V našich portfoliích držíme stále značný objem rizikových aktiv, například akcií. Nedávný pohyb však naznačuje, že jejich expozice by měla klesnout. Očekávaný reálný výnos v desetiletém horizontu je při akciích stále vyšší než u dluhopisů. Pokud se dostane index aktivity CFNAI, který sestavuje chicagská pobočka Fedu, do minusu, a zároveň s ním i makroekonomické ukazatele USA, potom budeme moci hovořit o nové krizi. Zatím je to jen bouře ve sklenici vody.Ty nejpesimističtější výhledy uvádějí, že při současných valuacích amerických akcií a dluhopisů (jak vládních, tak firemních), se roční reálný výnos v příštích deseti letech očekává na úrovni 1,9 respektive 1,7 procenta. Přestože jde stále o pozitivní čísla, je to méně, než se očekávalo.

Při dvouprocentní inflaci by nominální výnos přestavoval 3,9 a 3,7 procenta, což by při rozložení portfolia 60/40 přestavovalo kombinovaný roční výnos 3,8 procenta. To je mnohem méně než očekávají mnohé správcovské společnosti, investiční či penzijní fondy.

Může tedy výprodej z minulého týdne pokračovat? Na základě výše uvedených faktů, je má odpověď: ano, může. Je však třeba sledovat vývoj indexu volatility VIX. Když bude nad úrovní 22, bude to znamenat negativní vývoj. Pokles pod tuto hranici může znamenat obrat, což by vytvořilo prostor pro strategii nákupu na minimech.

Témata:  finanční krize ekonomika

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.