Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dukovany díky tuhým mrazům vyrábí více elektřiny

Dukovany díky tuhým mrazům vyrábí více elektřiny

Foto: Radek Sycha, MoneyMAG.cz

Současné tuhé mrazy vyhovují jaderné elektrárně Dukovany. Jak agentuře Mediafax potvrdil ve čtvrtek mluvčí elektrárny Petr Spilka, elektrárenské turbíny mají v při nízkých teplotách vyšší výkon.

Jaderná elektrárna v současných tuhých mrazech vyrábí více elektřiny, než při běžných teplotách. Důvodem je extrémně studená voda chladící elektrárenské turbíny. "Na konci turbíny v jejím kondenzátoru je díky chladné chladící vodě dokonalejší vakuum. Díky většímu podtlaku pak mají turbíny větší výkon," vysvětlil Spilka.

Zatímco v létě všech osm turbín dosahuje i při plném provozu všech osm turbín maximálního výkonu 1930 megawatů, při současných mrazech je to až 1975 megawatů. V provozu je přitom kvůli odstávce 3. bloku jen šest turbín. Při plném provozu všech osmi by tak byl rozdíl ještě vyšší.

"Současná zima také umožňuje odstavit některé chladící věže z plného provozu a ušetřených cca 5MW elektřiny na jednu odstavenou věž poslat do veřejné elektrické sítě. I tak je totiž chladící voda dost chladná," dodal Spilka.

Témata:  energetika jaderná elektrárna

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.