Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nezaměstnanost v Česku opět klesla, je nejnižší za 22 let

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Nezaměstnanost v Česku v září klesla na tři procenta. Bez práce bylo 224.331 lidí, což je nejnižší zářijová hodnota od roku 1996. Počet volných pracovních míst vzrostl na více než 316.000. Oznámil to dnes Úřad práce ČR (ÚP ČR). Analytici podobný vývoj očekávali. Loni v září byla míra nezaměstnanosti 3,8 procenta.

"V uplynulém měsíci došlo k dalšímu oživení pracovního trhu. Skončily dovolené a firmy opět rozjely naplno výrobu. Nadále pokračují sezonní práce a zároveň ještě doznívá turistická sezona," uvedl úřad práce.

Zájem ze strany firem je podle generální ředitelky úřadu Kateřiny Sadílkové především o technické profese nejen na dělnických, ale i vyšších pozicích. "V následujících měsících by mohla nezaměstnanost ještě mírně klesnout, nebo stagnovat," dodala.

Nejnižší, 1,9 procenta, je míra nezaměstnanosti v Pardubickém kraji, v Jihočeském a Plzeňském kraji pak činí dvě procenta a v Praze 2,1 procenta. Naopak nejvyšší, 4,6 procenta, je v Moravskoslezském kraji, v Ústeckém kraji dosáhla 4,5 procenta. Vyšší počet lidí bez práce než volných pracovních míst je v krajích Ústeckém, Jihomoravském, Olomouckém a Moravskoslezském.

Mezi okresy je na tom nejlépe Rychnov nad Kněžnou s nezaměstnaností 1,1 procenta. V Jindřichově Hradci a v Praze-východ je to 1,3 procenta a na Prachaticku 1,4 procenta. Na opačném konci tabulky je okres Karviná s mírou nezaměstnanosti sedm procent. Podíl nezaměstnaných stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 27 regionů.

V září evidoval ÚP 316.132 volných pracovních míst, což je o 2908 více než v srpnu a o 110.051 více než před rokem. Nejvíce volných pracovních míst nabízejí zaměstnavatelé v Praze, a to 61.690. Nejméně je to v Karlovarském kraji, zhruba 8500. Na jedno volné pracovní místo připadá stejně jako v srpnu v průměru 0,7 uchazeče. Z toho nejvíce na Karvinsku (šest) a Ústecku (3,9).

Obecně měli podle ÚP zaměstnavatelé v září největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, pomocníky ve výrobě, montážní dělníky, uklízeče a pomocníky v hotelích a dalších objektech, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, svářeče, řezače plamenem, páječe, nebo kuchaře (kromě šéfkuchařů) a pomocné kuchaře. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory.

Během září se na ÚP ČR nově přihlásilo 43.624 lidí, z evidence naopak odešlo 49.792 uchazečů o zaměstnání. "Jako každý rok v září i letos dorazila do evidence ÚP ČR hlavní vlna nezaměstnaných absolventů. Vývoj na trhu práce ale výrazně neovlivnila," uvedl úřad. V evidenci byli v září nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou.

Podíl nezaměstnaných v jednotlivých krajích ČR (v pct.):

září 2018 srpen 2018 Praha 2,1 2,2 Středočeský kraj 2,6 2,7 Jihočeský kraj 2,0 2,0 Plzeňský kraj 2,0 2,1 Karlovarský kraj 2,7 2,8 Ústecký kraj 4,5 4,7 Liberecký kraj 3,1 3,1 Královéhradecký kraj 2,2 2,2 Pardubický kraj 1,9 2,0 Vysočina 2,8 2,8 Jihomoravský kraj 3,7 3,8 Olomoucký kraj 3,1 3,2 Zlínský kraj 2,5 2,6 Moravskoslezský kraj 4,6 4,7 ČR 3,0 3,1

Zdroj: Úřad práce ČR

Témata:  nezaměstnanost práce lidé

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.