Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nezaměstnanost v Česku opět klesla, je nejnižší za 22 let

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Nezaměstnanost v Česku v září klesla na tři procenta. Bez práce bylo 224.331 lidí, což je nejnižší zářijová hodnota od roku 1996. Počet volných pracovních míst vzrostl na více než 316.000. Oznámil to dnes Úřad práce ČR (ÚP ČR). Analytici podobný vývoj očekávali. Loni v září byla míra nezaměstnanosti 3,8 procenta.

"V uplynulém měsíci došlo k dalšímu oživení pracovního trhu. Skončily dovolené a firmy opět rozjely naplno výrobu. Nadále pokračují sezonní práce a zároveň ještě doznívá turistická sezona," uvedl úřad práce.

Zájem ze strany firem je podle generální ředitelky úřadu Kateřiny Sadílkové především o technické profese nejen na dělnických, ale i vyšších pozicích. "V následujících měsících by mohla nezaměstnanost ještě mírně klesnout, nebo stagnovat," dodala.

Nejnižší, 1,9 procenta, je míra nezaměstnanosti v Pardubickém kraji, v Jihočeském a Plzeňském kraji pak činí dvě procenta a v Praze 2,1 procenta. Naopak nejvyšší, 4,6 procenta, je v Moravskoslezském kraji, v Ústeckém kraji dosáhla 4,5 procenta. Vyšší počet lidí bez práce než volných pracovních míst je v krajích Ústeckém, Jihomoravském, Olomouckém a Moravskoslezském.

Mezi okresy je na tom nejlépe Rychnov nad Kněžnou s nezaměstnaností 1,1 procenta. V Jindřichově Hradci a v Praze-východ je to 1,3 procenta a na Prachaticku 1,4 procenta. Na opačném konci tabulky je okres Karviná s mírou nezaměstnanosti sedm procent. Podíl nezaměstnaných stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 27 regionů.

V září evidoval ÚP 316.132 volných pracovních míst, což je o 2908 více než v srpnu a o 110.051 více než před rokem. Nejvíce volných pracovních míst nabízejí zaměstnavatelé v Praze, a to 61.690. Nejméně je to v Karlovarském kraji, zhruba 8500. Na jedno volné pracovní místo připadá stejně jako v srpnu v průměru 0,7 uchazeče. Z toho nejvíce na Karvinsku (šest) a Ústecku (3,9).

Obecně měli podle ÚP zaměstnavatelé v září největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, pomocníky ve výrobě, montážní dělníky, uklízeče a pomocníky v hotelích a dalších objektech, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, obsluhu vysokozdvižných vozíků a skladníky, svářeče, řezače plamenem, páječe, nebo kuchaře (kromě šéfkuchařů) a pomocné kuchaře. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory.

Během září se na ÚP ČR nově přihlásilo 43.624 lidí, z evidence naopak odešlo 49.792 uchazečů o zaměstnání. "Jako každý rok v září i letos dorazila do evidence ÚP ČR hlavní vlna nezaměstnaných absolventů. Vývoj na trhu práce ale výrazně neovlivnila," uvedl úřad. V evidenci byli v září nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou.

Podíl nezaměstnaných v jednotlivých krajích ČR (v pct.):

září 2018 srpen 2018 Praha 2,1 2,2 Středočeský kraj 2,6 2,7 Jihočeský kraj 2,0 2,0 Plzeňský kraj 2,0 2,1 Karlovarský kraj 2,7 2,8 Ústecký kraj 4,5 4,7 Liberecký kraj 3,1 3,1 Královéhradecký kraj 2,2 2,2 Pardubický kraj 1,9 2,0 Vysočina 2,8 2,8 Jihomoravský kraj 3,7 3,8 Olomoucký kraj 3,1 3,2 Zlínský kraj 2,5 2,6 Moravskoslezský kraj 4,6 4,7 ČR 3,0 3,1

Zdroj: Úřad práce ČR

Témata:  nezaměstnanost práce lidé

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.