Nic není zadarmo. Kolik zaplatí občané za brexit?

Když si v červnu 2016 odhlasovali Britové vystoupení z EU, možná ani netušili, jak moc velká zátěž to bude pro jejich peněženky. Nynější ministři totiž připouštějí, že ještě před sjednáním nových obchodních vztahů s kontinentální Evropou, bude Spojené království zavázáno k zaplacení kauce ve výši 39 miliard liber. Informoval o tom britský deník The Independent.

Ilustrační fotografie
reklama

Ačkoliv uvolnění takového množství peněz z britského státního rozpočtu bude muset posvětit parlament, zdá se že veškeré šance na jeho zamítnutí jsou téměř nulové. Například konzervativní poslankyně Suella Bravermanová řekla, že pokud by Dolní sněmovna zablokovala zaplacení kauce, nepodařilo by se sjednat obchodní dohodu s EU, a Británie by po brexitu měla velké problémy.

Na druhou stranu Bravermanová přiznala, že by nebylo ani v zájmu EU oddalovat dosažení obchodní dohody s Velkou Británii, která bude stále pro její trh klíčová. Nicméně zbytek Dolní sněmovny by s placením kauce před obchodní dohodou neměl problémy a na otázku, zda tedy tomu tak skutečně bude, odpověděla britská vláda, že "Ano".

To se však nelíbí opozičním labouristům. Například britský opoziční poslanec Pat McFadden (Labouristická strana) řekl, že britská premiérka Theresa Mayová slíbila, že se země nezaváže platit nic, dokud nebudeme mít na stole sjednané obchodní podmínky. 

Do diskuze se následně dostalo také postavení Velké Británie z hlediska volného trhu a celní unie. Po faktickém brexitu, který proběhne v příštím roce bude ostrovní stát v takzvaném přechodném období, kdy mu zůstane zachován přístup na volný trh a k celní unii. To skončí na konci roku 2020. Britští ministři se však ale obávají, že se tento stav bude neustále prodlužovat, až se z něj stane norma. Ale Velká Británie tento prostor skutečně opouští a jakékoli protahování přechodného postavení země po roce 2020 by proto mělo být limitované.

Britský deník The Independet zmínil také postavení hranic mezi Severním Irskem a Irskou republikou. Brexit totiž posílil separatistické tendence jak Skotska, tak zřejmě i Severního Irska. EU se bude snažit vyvíjet na Británii tlak, aby udělala vše, co je v jejích silách, aby zabránila obnově dávno zažehnaného konfliktu. 

Nicméně vyvstává otázka, jak. Otevřené hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou po brexitu budou unionisté vnímat jako mezikrok k sjednocení pod Dublin, zatímco hraniční kontroly mezi oběma státy budou zase separatisté vnímat, jako centralizační tendence ze strany Londýna. Nakolik však mají být jednotlivé země Spojeného království autonomní? Mají si vyjednat své vlastní vztahy s EU? Neohrozí to stabilitu celé země? Nepovede to k dalšímu separatismu? Ostatně i skotská premiérka Nicole Sturgeonová připustila další referendum o nezávislosti

Pokud jde o obchodní vztahy s EU, tak největší vášně vyvolávají cla, kdy se Londýnu nedaří sjednat výhodné celní tarify, zvlášť pokud jde o zatím neotestované inteligentní technologie, Na otázku, proč není Velká Británie ani po dvou letech schopná domluvit se vztazích s Bruselem, odpověděla poslankyně Bravermanová, že je lepší být opatrný, než později litovat nevýhodných podmínek.

Doporučujeme

Související:

Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky