Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V zákoně o daních z příjmů chce vláda hlavně rušit výjimky

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

V rámci konsolidačního balíčku, který má ušetřit peníze ve státním rozpočtu, chce ministerstvo financí (MF) měnit také zákon o daních z příjmů. Chce v něm především rušit výjimky. Přinášíme přehled změn zákona obsažených ve vládním materiálu.

Rozpočtově nejvýznamnější změny v tomto zákoně spočívají v rušení výjimek.

Omezí se sleva na manželku či manžela pouze na ty případy, kdy manželka/manžel pečují o dítě do tří let věku. Tato výjimka podle důvodové zprávy k návrhu odrazuje poplatníky od vstupu na trh práce a započetí významnější výdělečné činnosti.

Zruší se takzvané školkovné, tedy daňová sleva za umístění dítěte do předškolního zařízení. MF tvrdí, že toto opatření nepřináší výhodu nízkopříjmovým poplatníkům, protože ho stejně nemůžou uplatnit. "K revizi této výjimky bylo přistoupeno mimo jiné s vědomím záměru vlády navýšit kapacity předškolních zařízení," píše.

Zruší se sleva na dani na studenta. Podle MF využijí nynější výjimku ti studenti, kteří vydělávají víc než 17.100 Kč měsíčně.

Zrušení osvobození nepeněžních benefitů zaměstnancům.

Zrušení osvobození nadlimitních stravenek.

Sníží se limit pro osvobození příjmů z tombol a hazardních her z dosavadního jednoho milionu na 50.000 korun ročně.

Zrušení odpočtu za členské příspěvky odborovým organizacím. Jde o vysoce selektivní výjimku, uvádí materiál. Ministerstvo argumentuje tím, že mnozí lidé jsou členy různých neziskových organizací a žádný odpočet od základu daně uplatnit nemůžou.

Omezení osvobození při prodeji cenných papírů a podílů v obchodních společnostech. U fyzických osob zůstane současné osvobození příjmů do 100.000 Kč ročně. Zavádí se osvobození příjmu z prodeje cenného papíru nebo podílu ve společnosti při splnění časového testu tři roky, respektive pět let mezi nabytím a prodejem na 40,000.000 Kč na poplatníka.

Zruší se osvobození náhrady za vyvlastnění.

Plat prezidenta republiky už nebude spadat mezi ostatní příjmy podle paragrafu 10, ale bude se zdaňovat jako plat zaměstnance a bude se z něj odvádět pojistné na zdravotní a sociální zabezpečení. Obdobná situace bude platit u renty pro bývalé prezidenty.

Zrušení daňové uznatelnosti tichého vína jako daru do 500 Kč na reprezentaci. Vláda mimo jiné uvádí, že ne všechno vykázané tiché víno uplatněné jako výdaj na reprezentaci je ve výsledku opravdu darováno.

Zrušení odpočtu úhrad za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.

Zrušení osvobození mzdového vyrovnání v hornictví a odstupného horníkům. Výjimka je podle vlády už zastaralá a nesystémová.

Ministerstvo financí navrhuje zrušit některé výběrové výjimky a nahradit je obecným neúčelným limitem, který se bude týkat ostatních příjmů, tedy jiných příjmů než ze zaměstnání nebo podnikání. Limit se bude týkat příjmů, které nejsou jinak osvobozeny. Limit bude fungovat na jednotlivé druhy příjmů, v rámci každého druhu se uplatní osvobození tehdy, pokud úhrn příjmů tohoto druhu za kalendářní rok nepřesáhne 50.000 Kč.

Návrh v souvislosti se zmíněným limitem ruší osvobození od daně u cen z veřejných soutěží a ocenění v kultuře, u státní podpory stavebního spoření, kurzových zisků při směnách peněz, plnění pro poskytování veřejných kulturních služeb a příjmy z chovu včel.

V případě zdanění včelařů uvádí ministerstvo financí, že někteří profesionální včelaři využívají výjimku stanovující fiktivní výši příjmy z jednoho včelstva tak, aby šlo o takzvanou příležitostnou činnost. Obsluhují tak například 200 včelstev, které formálně rozepíšou na členy rodiny, a tím příjmy z chovu včel nedaní. Zákon klade jako podmínku pro osvobození nejvýše 60 včelstev a příjem 500 korun na jedno včelstvo.

Sjednotí se limit pro osvobození ostatních příjmů na 50.000 Kč u příjmů z příležitostných činností a darů, u nichž se bude posuzovat úhrn darů od jednoho dárce.

Úprava daňové progrese. Osoby s vysokými příjmy nyní spadají do vyšší, 23procentní sazby daně z příjmů. V současné době se odvíjí od hranice pro toto vyšší zdanění od 48násobku průměrné měsíční mzdy, nově to má být již 36násobek. Pro dosažení hranice se započítávají příjmy nejen ze zaměstnání nebo podnikání, ale i z pronájmu nebo ostatních činností. "Jde o solidární krok, aby se i tito poplatníci více podíleli na konsolidaci veřejných financí," uvádí vláda.

Sazba daně z příjmů právnických osob se zvýší o dva body z 19 na 21 procent. Peníze získané navýšením budou stoprocentním příjmem státního rozpočtu.

Omezení daňové uznatelnosti při nákupu luxusních osobních automobilů pro podnikatelské účely na první dva miliony Kč z ceny vozu. Vláda uvádí, že například v roce 2020 bylo ze 101 nově v České republice registrovaných Ferrari 96 registrováno na firmu. "Hlavním důvodem je zamezit situacím, kdy si podnikatelé pořizují luxusní vozy k soukromému užívání, čímž se vytrácí původní záměr daňového zvýhodnění nákupu automobilů a dochází k narušení zásady daňové neutrality," uvádí vláda.

Podpora elektromobility spočívající v možnosti mimořádných odpisů elektromobilů. Zrychlené odpisy majetku v 1. a 2. odpisové skupině, které zkrátily lhůtu pro odepsání až na 24 měsíců, platí již nyní. Pro elektromobily se prodlouží tak, aby se vztahovaly i na vozidla pořízená v letech 2024 až 2028.

Témata:  daně

Aktuálně se děje

17. července 2024 15:29

15. července 2024 10:41

Český Green Deal je tu. Fialova vláda ho chce schválit nyní v čase dovolených. Jen pohonné hmoty kvůli němu mají zdražit o 10 Kč/l

V příštím týdnu má Fialova vláda na programu projednání opravdové „bomby“, totiž české verze Green Dealu. Ne náhodou během dovolených. Veřejnost má přes léto na starosti jiné, příjemnější věci. Ostatně balíček EU s názvem „Fit for 55“, klíčová složka celounijního Green Dealu, se před třemi lety schvaloval raději také během prázdnin.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Jurečka vyzval členské státy EU ke zrychlení vyřizování důchodů pro občany, kteří pracovali v různých evropských zemích

V Bruselu jednali ministryně a ministři v rámci Rady EU pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO). Českou delegaci vedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Ten na plénu předložil iniciativu, kterou vyzval ostatní ministry a ministryně, aby se ve svých zemích zabývali otázkou zrychlení vyřizování důchodů pro ty evropské občany, kteří využili svobody volného pohybu, a např. pracovali v různých státech EU. Rada se také zabývala otázkou nedostatku kvalifikovaných pracovních sil a začleněním osob se zdravotním postižením na trh práce.