Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Počet lidí závislých na sociálních dávkách roste. Stát za ně platí miliardy

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Výdaje na dávky v hmotné nouzi i počet příjemců loni vzrostly. I přes koronavirovou epidemii a krizi byly ale vyplacená suma a množství těch, kteří peníze od státu dostávali, za posledních devět let druhé nejnižší.

Úřady práce lidem v tísni v minulém roce vyplatily 4,79 miliardy korun, tedy meziročně zhruba o devět procent víc. V prosinci dávky dostalo 106.200 osob. Meziročně jich přibylo asi o 12 procent. Vyplývá to ze zpráv o vyplacených dávkách s údaji od roku 2012, které zveřejnilo ministerstvo práce.

Lidé v hmotné nouzi mohou získat tři dávky, a to příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc. Celkem na nich stát loni vyplatil 4,79 miliardy korun, tedy asi o 380 milionů víc než o rok dříve. Od roku 2012 byly nejvyšší výdaje v letech po minulé krizi. Nejvíc se vyplatilo v roce 2014, a to 11,29 miliardy korun. V roce 2013 a 2015 se poskytnutá částka dostala zhruba na 10,5 miliardy. Nejvíc lidí pobíralo dávky v hmotné nouzi v roce 2013. Tehdy v prosinci jich bylo 244.700. Na konci loňska dávky v hmotné nouzi dostalo 106.200 lidí, meziročně asi o 11.500 víc.

Na příspěvcích na živobytí stát loni vyplatil 3,1 miliardy. O rok dřív byla suma o 320 milionů nižší. Výdaje na doplatek na bydlení dosáhly 1,63 miliardy korun. To je asi o 27 milionů korun víc než v roce 2019. Na mimořádné okamžité pomoci úřady poskytly 89,4 milionu korun, o rok dřív to bylo 52,7 milionu. Nárůst této pomoci je o 70 procent.

Právě mimořádná dávka měla pomoci lidem, na které dopadla nařízená omezení a koronavirová krize. Experti na sociální problematiku upozorňovali na to, že pravidla pro získání jsou velmi přísná a na podporu dosáhnou jen ti, kteří nemají příjem, jsou na životním minimu a nemají žádný majetek a spoření. Jako rychlá pomoc podle odborníků dávka nefunguje. Ministerstvo podmínky v nouzovém stavu zmírnilo. Úřady nyní neposuzují majetek, ale jen příjem. Hodnotí mzdy, úspory, ošetřovné, nemocenskou, důchod, podporu v nezaměstnanosti, rodičovskou, příspěvek na bydlení i kompenzační bonus. K žádosti je nutné dodat také výpisy z účtů všech členů domácnosti a doklady k nákladům na bydlení.

V minulých letech byla za snižováním výdajů a počtu příjemců rekordně nízká nezaměstnanost a růst mezd a penzí. Méně lidí tak potřebovalo podporu. Méně lidí na ni ale také dosáhlo. Stanovená výše příjmu, která se při posuzování nároku na dávky srovnává s životním minimem, se totiž od roku 2012 nezměnila. Ministerstvo práce sice před epidemií navrhovalo, aby se minimum zvedlo, ale záměr ve vládě neprosadilo.

V minulých letech se také zpřísňovala pravidla vyplácení některých podpor. Další změny se zpřísněními a sankcemi ministerstvo plánovalo, a to třeba u dávek na bydlení. Experti na sociální problematiku to kritizovali, podle nich represe stav nezlepší a nutný je systémový přístup. Chystané změny se už do voleb pravděpodobně nestihnou přijmout. Sněmovna by ale mohla projednávat podobné poslanecké návrhy, a to na případné mimořádné schůzi. Ta by se mohla konat 23. března.

Témata:  sociální bydlení Ministerstvo práce a sociálních věcí

Související

Aktuálně se děje

28. srpna 2025 11:51

Chat Control EU: nový zákon může ohrozit soukromí občanů i americké firmy

Dánsko, momentálně předsedající Radě Evropské unie, chce do konce roku na úrovni EU prosadit takzvaný Chat Control čili „šmírovací zákon“. Má zamezit sdílení dětské pornografie, ve skutečnosti by ale hlavně mohl závažně a přelomově připravit občany EU o soukromí. Zavedl by totiž automatické skenování chatů a e-mailů. Vlastně by tak prolamoval listovní tajemství, jedno za základních práv a svobod přiznaných České republice Listinou základních práv a svobod. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Marian Jurečka

Více času na bolest i radost: Pracovní volno se přizpůsobuje životním okamžikům

Spolu s flexinovelou zákoníku práce vstoupí 1. června 2025 v účinnost také novela, která upravuje okruh a rozsah osobních překážek v práci. Zaměstnanci nově získají například nárok na delší volno při úmrtí blízké osoby, zpřesní se pravidla pro pracovní volno na svatbu a zavedou se jasnější podmínky pro volno při hledání nového zaměstnání.