Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Počet lidí závislých na sociálních dávkách roste. Stát za ně platí miliardy

Ministerstvo práce a sociálních věcí
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Výdaje na dávky v hmotné nouzi i počet příjemců loni vzrostly. I přes koronavirovou epidemii a krizi byly ale vyplacená suma a množství těch, kteří peníze od státu dostávali, za posledních devět let druhé nejnižší.

Úřady práce lidem v tísni v minulém roce vyplatily 4,79 miliardy korun, tedy meziročně zhruba o devět procent víc. V prosinci dávky dostalo 106.200 osob. Meziročně jich přibylo asi o 12 procent. Vyplývá to ze zpráv o vyplacených dávkách s údaji od roku 2012, které zveřejnilo ministerstvo práce.

Lidé v hmotné nouzi mohou získat tři dávky, a to příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádnou okamžitou pomoc. Celkem na nich stát loni vyplatil 4,79 miliardy korun, tedy asi o 380 milionů víc než o rok dříve. Od roku 2012 byly nejvyšší výdaje v letech po minulé krizi. Nejvíc se vyplatilo v roce 2014, a to 11,29 miliardy korun. V roce 2013 a 2015 se poskytnutá částka dostala zhruba na 10,5 miliardy. Nejvíc lidí pobíralo dávky v hmotné nouzi v roce 2013. Tehdy v prosinci jich bylo 244.700. Na konci loňska dávky v hmotné nouzi dostalo 106.200 lidí, meziročně asi o 11.500 víc.

Na příspěvcích na živobytí stát loni vyplatil 3,1 miliardy. O rok dřív byla suma o 320 milionů nižší. Výdaje na doplatek na bydlení dosáhly 1,63 miliardy korun. To je asi o 27 milionů korun víc než v roce 2019. Na mimořádné okamžité pomoci úřady poskytly 89,4 milionu korun, o rok dřív to bylo 52,7 milionu. Nárůst této pomoci je o 70 procent.

Právě mimořádná dávka měla pomoci lidem, na které dopadla nařízená omezení a koronavirová krize. Experti na sociální problematiku upozorňovali na to, že pravidla pro získání jsou velmi přísná a na podporu dosáhnou jen ti, kteří nemají příjem, jsou na životním minimu a nemají žádný majetek a spoření. Jako rychlá pomoc podle odborníků dávka nefunguje. Ministerstvo podmínky v nouzovém stavu zmírnilo. Úřady nyní neposuzují majetek, ale jen příjem. Hodnotí mzdy, úspory, ošetřovné, nemocenskou, důchod, podporu v nezaměstnanosti, rodičovskou, příspěvek na bydlení i kompenzační bonus. K žádosti je nutné dodat také výpisy z účtů všech členů domácnosti a doklady k nákladům na bydlení.

V minulých letech byla za snižováním výdajů a počtu příjemců rekordně nízká nezaměstnanost a růst mezd a penzí. Méně lidí tak potřebovalo podporu. Méně lidí na ni ale také dosáhlo. Stanovená výše příjmu, která se při posuzování nároku na dávky srovnává s životním minimem, se totiž od roku 2012 nezměnila. Ministerstvo práce sice před epidemií navrhovalo, aby se minimum zvedlo, ale záměr ve vládě neprosadilo.

V minulých letech se také zpřísňovala pravidla vyplácení některých podpor. Další změny se zpřísněními a sankcemi ministerstvo plánovalo, a to třeba u dávek na bydlení. Experti na sociální problematiku to kritizovali, podle nich represe stav nezlepší a nutný je systémový přístup. Chystané změny se už do voleb pravděpodobně nestihnou přijmout. Sněmovna by ale mohla projednávat podobné poslanecké návrhy, a to na případné mimořádné schůzi. Ta by se mohla konat 23. března.

Témata:  sociální bydlení Ministerstvo práce a sociálních věcí

Související

Aktuálně se děje

4. července 2025 15:37

3. července 2025 14:26

26. června 2025 11:13

22. června 2025 6:40

Americký úder na jaderná zařízení: Skutečné obavy z íránské odvety a hrozba energetické krize

Prezident Donald Trump varoval, že Spojené státy mohou pokračovat v útocích na další cíle v reakci na možné odvetné kroky Íránu. Podle analytika CNN Baraka Ravida existuje „reálná obava“, že Írán zahájí odvetu proti americkým silám a zájmům v regionu Blízkého východu.

Zdroj: Radovan Majer

Další zprávy

Marian Jurečka

Více času na bolest i radost: Pracovní volno se přizpůsobuje životním okamžikům

Spolu s flexinovelou zákoníku práce vstoupí 1. června 2025 v účinnost také novela, která upravuje okruh a rozsah osobních překážek v práci. Zaměstnanci nově získají například nárok na delší volno při úmrtí blízké osoby, zpřesní se pravidla pro pracovní volno na svatbu a zavedou se jasnější podmínky pro volno při hledání nového zaměstnání.