Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Důchody: Lidé tráví v penzi v průměru 24,5 roku, doba se postupně prodlužuje

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Doba, kterou lidé v Česku stráví ve starobní penzi, se postupně prodlužuje. Loni trvala v průměru 24,5 roku. Je to téměř o dva roky víc než před deseti lety a o 13,5 roku víc než před půl stoletím. Důvodem je prodlužování života. Vyplývá to z údajů z nové statistické důchodové ročenky, kterou zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení. Téma důchodového věku zmiňovaly před volbami ve svých programech i koalice Spolu a Pirátů a Starostů a nezávislých (PirSTAN), které vyjednávají o sestavení vlády.

Muži pobírají od ČSSZ důchod v průměru 19,5 roku a ženy 28,5 roku. Proti předloňsku se v minulém roce doba protáhla u mužů téměř o dva měsíce a u žen téměř o tři měsíce. V průměru se penze v Česku vyplácela 24,5 roku. V roce 2015 to bylo zhruba 24 let a v roce 2010 pak 22,8 roku. Na přelomu tisíciletí muži dostávali důchod 16,8 roku a ženy 22,7 roku. Průměrně se penze poskytovala 20 let. Před půl stoletím se pobírala v průměru 11 let. Před čtyřmi desetiletími to bylo 13 let a před třemi desetiletími 16 let.

Podle důchodové ročenky se doba dožití v penzi za posledních deset let u můžu protáhla o rok a půl a u žen skoro o dva a půl roku. Z toho v posledních pěti letech to bylo u mužů o osm a půl měsíce a u žen téměř o deset měsíců.

Věk pro odchod do důchodu se zatím každý rok zvyšuje, a to u mužů o dva měsíce a u žen obvykle o čtyři měsíce. Muži odcházejí teď do penze v necelých 64 letech a ženy podle počtu dětí dřív. V příštím desetiletí by se měla věková hranice dostat na 65 let a zmrazit. Stanovení stropu prosadila v předminulém volebním období vláda ČSSD, ANO a lidovců. Ministerstvo práce má každých pět let připravit zprávu o vývoji důchodového systému a doby dožití. Podle výsledku pak má vláda případně navrhnout úpravu věku tak, aby člověk trávil v penzi zhruba čtvrtinu života.

Kabinet Andreje Babiše (ANO) zprávu dostal předloni. Dozvěděl se z ní, že se život prodlužuje, penze jsou v nynější podobě neudržitelné a dnešní třicátníci a dvacátníci by měli do důchodu chodit o něco později než v 65 letech. Rozhodování vláda odsunula o pět let na rok 2024.

Koalice Spolu ve svém programu uvádí, že postupně stanoví novou věkovou hranici, a to do roku 2030. Podle PirSTAN by věk měl být spíš orientační a lidé by měli mít možnost dál pracovat, pokud budou chtít. Senioři a seniorky by měli mít nižší sociální odvody. Spolu navrhuje zvýhodnění zkrácených úvazků. Obě koalice chtějí řešit ale i pravidla odchodu do penze u pracovníků v náročných profesích.

Pokud by měla podle dva roky staré zprávy platit podmínka čtvrtiny života v penzi, měl by věk dál růst. Od počátku 30. let by se měl zvyšovat za desetiletí o rok. V 66 letech by tak šli do penze lidé poprvé v roce 2045. Dotklo by se to těch, kteří se narodili v roce 1979. V 67 letech by se odcházelo do důchodu od roku 2059, týkalo by se to narozených v roce 1992 a později.

Podle dřívější studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) Univerzity Karlovy Češi a Češky do důchodu odcházejí hlavně proto, že dosáhli oficiálního důchodového věku. Představuje to pro společnost ztrátu - lidé mívají ještě dost sil, mnoho zkušeností a ekonomický potenciál. V západních zemích pracujících šedesátníků ubývá postupně, v Česku se počet propadá náhle s penzijní věkovou hranicí. Podíl mužů a žen s chronickými onemocněními je přitom v ČR a na Západě srovnatelný.

Témata:  důchody důchodci

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Marian Jurečka

Poslanci schválili důchodovou reformu. Budou důchody férovější pro současnou i budoucí generaci?

Současný důchodový systém je dlouhodobě neudržitelný. Prodlužuje se doba dožití a zvyšuje se podíl seniorů nad 65 let. Lidé častěji studují a nastupují do práce později, než tomu bylo dříve, a rodí se méně dětí, než tomu bylo zvykem u našich rodičů nebo babiček. Chceme-li pro další generace v České republice zajistit důstojné stáří, jsou úpravy důchodového systému reagující na změny ve společnosti nezbytné. Dnes v Poslanecké sněmovně proběhlo třetí, tedy závěrečné, čtení návrhu MPSV. Reforma byla přijata s některými pozměňovacími návrhy.