Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vláda připravuje kampaň, která lépe vysvětlí druhý pilíř

Vláda připravuje kampaň, která lépe vysvětlí druhý pilíř

Foto: Vlada.cz

Premiér Petr Nečas (ODS) a zástupci Asociace penzijních fondů se ve čtvrtek poprvé sešli, aby sladili strategii kolem II. pilíře důchodové reformy. Chtějí lidem vysvětlit, že pokud se spolehnou jen na stát, hrozí jim ve stáří chudoba, řekl Nečas.

Obě strany se shodly, že odteď se musejí věnovat komunikaci s obyvateli republiky, aby pochopili penzijní systém a to, co vlastně druhý pilíř důchodové reformy znamená. "Nebudeme ovšem nikoho nutit, vláda nebude nikoho lámat. Prostě položíme na stůl objektivní čísla a informace a necháme to na úsudku občanů," uvedl Petr Nečas po jednání. "Také budeme opakovat pravdivé informace, a sice že pokud se bude mladá a střední generace spoléhat jen na průběžný důchodový systém garantovaný státem, vystavuje se ve stáří riziku chudoby," dodal.

Vláda a fondy tak chtějí bojovat proti tomu, čemu svorně říkají "negativní kampaň". Na mysli mají i výpočty analytiků, které naznačují, že II. pilíř není vhodný pro každého. Prozatím touhu zapojit se deklarují zhruba dvě procenta obyvatel, dalších deset až dvacet procent osob zvažuje, zda druhého pilíře využije. Taková čísla nejsou pro bankovní domy příliš lákavá. "Druhý pilíř se podle našich průzkumů vyplatí asi polovině mužů a třiceti procentům žen," došli k závěru odborníci z think tanku IDEA.

Nečas a Karel Svoboda coby prezident Asociace penzijních fondů chtějí teď energii a čas věnovat tomu, aby lidi obeznámili se všemi úskalími důchodové reformy. Pak si mají sami rozhodnout, jaký typ penzijního zabezpečení na stáří zvolí. "Počítáme například s inzercí, na níž spojí síly Úřad vlády a ministerstvo práce a sociálních věcí," zmínil Nečas.

Svoboda dodal, že asociace zacílí především na svých pět milionů klientů. "V penzijních fondech je drtivá většina ekonomicky aktivních obyvatel, s nimi budeme komunikovat. Nějaké prostředky na reklamu a marketing vyčleníme, ale je to zákonem omezeno. Hlavně zacílíme na klienty," popsal strategii a podotkl, že rád slyšel premiérovo ubezpečení o nápravě situace.

Nečas připustil, že nedostatečná komunikace s obyvateli je dluhem vlády, na což Svoboda odpověděl, že si to už s premiérem vyříkal a u toho by skončil. Premiér však věří, že nyní se situace zlepší. "Lidi logicky znejistila jednak velmi negativní kampaň, a také to, že nebylo vůbec jasné, zda legislativní proces doběhne včas a reforma začne platit s novým rokem. Není se jim co divit, ale teď to musíme překonat. Dříve jsme byli i poněkud bezbranní, když legislativní proces nebyl u konce. Sami dobře víte, že negativní zpráva najde mnohem větší ohlas než ta pozitivní," neodpustil si premiér štulec médiím. Vzápětí však podotkl, že i s nimi vláda počítá ve své informační strategii.

Licenci na zapojení do druhého pilíře získalo deset subjektů: Generali, Aegon PF, PF Komerční banky, AXA PF, PF České spořitelny, ČSOB PF Stabilita, PF České pojišťovny, Allianz, Raiffeisenbank a ING PF. Tři z nich – Aegon PF, AXA PF a ING PF – však již oznámily, že se druhého pilíře nezúčastní a zapojí se jen do třetího. Nemají totiž jistotu, že se do druhého pilíře zapojí dostatek lidí, na jejich počtu závisí, jak bude systém fungovat.

"Musíme jejich rozhodnutí akceptovat, ovšem zdrcující většina fondů se zapojuje. Ty tři, co nechtějí, se tak rozhodly patrně i proto, že za sebou nemají silnou finanční skupinu," odůvodnil Nečas. Svoboda přidal, že účastnící se penzijní fondy pokrývají 82 procent trhu.

Státní rozpočet na příští rok zatím počítá s tím, že na důchody vydá 6 miliard korun. "Pokud na důchody díky II. pilíři vydáme méně, o tu sumu klesne schodek," dodal premiér.

Jedním z dílků negativní kampaně, o níž Nečas se Svobodou hovořili, je i prezidentské veto, které II. pilíř dostal od Václava Klause. Nakonec jej sněmovna přehlasovala a zákon začne platit od ledna 2013."Silové protlačení této klíčové změny parlamentem nedává dobrou perspektivu pro její dlouhodobou udržitelnost a pro stabilitu podmínek v příštích možných politických konstelacích. Vládní projekt důchodové reformy, především vytvoření jejího tzv. druhého pilíře, tedy individuální dobrovolné důchodové spoření v privátních fondech, se navrhuje spustit v době, kdy finanční krize odhalila rizika a podlomila důvěru v dlouhodobé kolektivní investování, kdy se obdobné systémy ve světě a především v zemích okolo nás dostaly do těžké krize a jsou zpětně znárodňovány či podstatně modifikovány a kdy celková ekonomická situace a především její perspektiva není příznivá," vysvětlil prezident své stanovisko.Odůvodnil, že v takové situaci je podle něj spuštění reformy hazardem s důvěrou občanů, se stabilitou důchodového systému a s veřejnými i soukromými financemi. Obtížně odhadnutelné jsou podle Klause i dopady zavedení druhého pilíře na dnešní průběžný důchodový systém, na němž je a v dalších desetiletích bude jak současná generace důchodců, tak generace těch, kteří se důchodovému věku blíží, plně závislá. Další faktor, který může zájemce o soukromé spoření odrazovat, je to, že ČSSD již oznámila svůj úmysl zrušit druhý pilíř, pokud se po příštích volbách stane vládní stranou. "Lidé by o své úspory nepřišli, převedli bychom jim je do třetího pilíře," ujistil předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Podle průběžných průzkumů i výsledků podzimních krajských a senátních voleb má sociální demokracie reálnou šanci, že své sliby naplní.

Témata:  důchodová reforma

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:19

Fiala slibuje platy jako v Německu do pěti let. Realita je vzdálená desítky let

Premiér Petr Fiala v Otázkách Václava Moravce několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat i v příštím volebním období, budou mít Češi nakonec mzdy jako Němci nebo Rakušani. Tedy zhruba během pěti let. To je ovšem vysoce nereálné. Skutečností je naopak to, že jak Německo, tak zejména Rakousko během posledních pěti lety Česku mzdově dále utekly, jak vyplývá z dat OECD. Takže mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než roku 2019. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy