Kdo může dřív do důchodu a za jakých podmínek?

"Úprava takzvaných předdůchodů v rámci doplňkového penzijního spoření a navazující úpravy u důchodového a zdravotního pojištění nejsou omezeny na situaci, kdy účastníkovi doplňkového penzijního spoření přispívá zaměstnavatel," uvedl Jakob na dotaz Mediafaxu.

Legislativní novinka počítá s tím, že pokud účastník systému doplňkového penzijního spoření splní tři zákonné podmínky, stát mu nesníží budoucí řádný důchod a navíc za něj začne při dřívějším odchodu do penze platit zdravotní pojištění. Jde tedy o výhodnější možnost, než jakou nabízejí současné předčasné důchody.

Výplata předdůchodů bude moci začít nejdříve pět let před dosažením řádného důchodového věku. Splátky budou muset podle zákona každý měsíc dosahovat minimálně 30 procent průměrné mzdy a jejich výplata musí být sjednaná v neklesající výši. Převod peněz má podle novely probíhat každý měsíc bez možnosti přerušení nebo pozastavení. Skončit může nejdříve tři roky před dosažením věku, kdy bude mít příjemce nárok na starobní důchod.

Legislativní úprava v praxi umožní, aby od příštího roku "beztrestně" odešel dřív do penze každý, kdo si například už teď platí penzijní připojištění. Základní myšlenka předdůchodů sice vychází z předpokladu, že na ně bude přispívat zaměstnavatel, kterého čeká ročně až 30tisícová úleva na dani z příjmu. Ale takový postup není nutnou podmínkou.

Další výhoda 3. pilíře důchodového systému tak může pohřbít nový 2. pilíř ještě předtím, než začne od příštího roku fungovat. Lidé si počínaje rokem 203 budou moci zvolit, aby se jim tři procentní body z odvodů na sociální pojištění převáděly do soukromých fondů. Musí si k nim přidat ale další dvě procenta ze svého a stát jim nedá žádný bonus. Naopak jim zkrátí budoucí důchod z veřejných prostředků.

Doplňkové penzijní spoření ale ani od příštího roku státní bonifikaci neztratí. Pokud sem lidé měsíčně uloží aspoň 300 korun, přidá jim stát dalších 90. Nad tuto hranici je státní příspěvek pak navyšován o dvacet korun za každou stokorunu. Limitem je tisícikorunová výše, při které se příspěvek od státu zastaví na 230 korunách. Kromě úročení vkladů tak každý zájemce může získat až 2760 korun ročně.

Ministerstvo financí je vůči myšlence "nevýhodnosti" 2. pilíře oproti 3. pilíři rezervované. "Je nutné si uvědomit, že na jednotlivé pilíře důchodového systému nelze pohlížet jako na alternativy, protože se navzájem doplňují, mají odlišný charakter a podmínky práv a povinností jejich účastníků se liší," zmínil Jakob.

"Zavedení fondové složky v základním důchodovém systému v podobě důchodového spoření nelze brát výhradně jako možnost si přispořit a tudíž srovnávat výhody s 3. pilířem, protože fondová složka má také za cíl rozložit rizika, tedy mít více zdrojů pro příjem v důchodovém věku, nespoléhat se pouze na peníze od státu z průběžného pilíře a kombinovat solidární prvky důchodového systému s kapitálovým prvkem spoření," prohlásil mluvčí rezortu financí.

Podle Jakobe je 2. pilíř ze své podstaty navázaný na podmínky povinného placení pojistné a splnění nároků na důchod, které jsou upravené pro 1. průběžný pilíř. Úprava předdůchodu ve 3. doplňkovém pilíři, který má, jak přiznává i ministerstvo, flexibilnější podmínky pro účastníky, cílí podle mluvčího rezortu na období před dosažením nároku na řádný důchod.

"Samozřejmě bude vždy záležet na individuální situaci jednotlivce, zda bude pro jeho budoucí nároky na výši řádného důchodu výhodnější čerpat předdůchod a už nepracovat, nebo vzhledem k jeho schopnostem dosahovat určité výše příjmu, která ovlivňuje výši nároku na důchod, raději pracovat a mít tedy vyšší řádný důchod," uzavřel Jakob.

Možnost předddůchodů má po schválení v legislativním procesu odstartovat od 1. ledna 2013.

Témata:  důchodová reforma,  důchody