Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Důchody v roce 2020: Doba blahobytu končí, seniory čekají zásadní změny

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Starobní penze jsou jednou z nejpalčivějších otázek české ekonomiky. Zatímco opozice kritizuje, že je vláda projídá, ta se snaží zavděčit seniorům jejich každoročním navyšováním. Jen letos si penzisté přilepšili o v průměru 900 korun měsíčně. Co je čeká za rok?

Podle současných prognóz nic dobrého. Zatímco letos senioři dostali v průměru necelých tisíc korun, příští rok by to mělo být o poznání méně. Za vším stojí zpomalování růstu výdajů na valorizaci.

Důchody v Česku totiž trpí zásadním problémem. Vláda vydává na důchody mnohem menší podíl hrubého domácího produktu než jiné evropské země. Díky tomu je tak Česko nejen pod průměrem států EU, ale do výše penzí se nereflektuje ekonomický stav země.

O tom ostatně svědčí i to, že penze v Česku rostou mnohem pomaleji, než mzdy. Navzdory tomu, že vláda slibovala, že se průměrná výše důchodů bude na konci volebního období pohybovat mezi 15 až 16 tisíci. Polovina lidí ve starobním důchodu přitom nyní pobírá nižší penzi než 13 258 korun. 

A zatímco ekonomice se daří, důchody čeká pravý opak. V roce 2020 by se mělo do valorizace putovat asi 21 miliard, v roce 2022 už je to jen 18,5 miliardy. V praxi to znamená, že zatímco letos si senioři polepšili o zhruba 900 korun, příští rok by to mělo být o několik stokorun méně.

Navzdory ekonomickým prognózám, které jsou pro letošní rok ještě příznivé, tak penzisté dostanou ke starobním důchodům jen zhruba 700 korun. Méně než tomu bylo loni po loňském ekonomicky silném roce.

Důchody v Česku se stávají velkým problémem a v následujících letech bude ještě palčivějším. V roce 2021 by totiž výdaje na penze mohly poprvé překročit půl bilionu. A ty bude muset státu někdo vydělat.

Populace ale stárne a dětí se rodí méně, což se vláda pokouší řešit navyšováním mateřské, ale i oddalováním věku odchodu do důchodu.  Strašákem je ale i blížící se ekonomická krize, která by se mohla v následujících letech projevit s takovou silou, jako ta před deseti lety. 

Ta přitom vůbec nemusí mít vliv na důchody jako takové, naopak se může dotknout například spotřebního zboží nebo výdajů za služby a léky. To může v praxi znamenat, že senioři mohou dostat v následujících letech vyšší penze, které jim ale nemusí stačit ani na to, co si mohou dovolit koupit dnes.

Témata:  důchodci důchody

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy