Vláda ve středu schválila radikální řez do českého penzijního systému, potvrdil zdroj agentury Mediafax. Zákon o důchodovém spoření zavádí možnost vyvádět část peněz ze sociálního pojištění do soukromých fondů, zákon o penzijním připojištění zase upravuje systém spoření se státním příspěvkem.
Vstup do druhého, soukromého důchodového pilíře bude do konce roku 2013 možný pro všechny lidi starší 18 let, kteří ještě nepobírají důchod. Po tomto datu bude systém otevřený už jen pro občany do 35 let. Pojištěnci budou moci přesměrovat do druhého pilíře tři procentní body ze svých současných odvodů na sociální pojištění. Podmínkou je, aby si další dva procentní body přidali z vlastních peněz. V praxi se tak zaměstnancům zvýší odvody na sociální pojištění na minimálně 8,5 procenta, přičemž do stávajícího průběžného systému půjde jen méně než polovina z této částky. Zbytek skončí v soukromých fondech. Placení pojistného v obou formách bude probíhat prostřednictvím Jednotného inkasního místa (JIM), které má odstartovat od roku 2013. Investiční správu budou provádět penzijní společnosti, což mají být především transformované penzijní fondy známé už ze současnosti. Předkladatelé ale dávají možnost vstupu i novým finančním subjektům. Všichni ale musí nejdřív získat zvláštní licenci. Starobní důchod z druhého pilíře bude vyplácený ve třech podobách, které se budou lišit vztahem účastníka systému ke smrti. Na výběr bude důchod na 20 let, důchod do konce života nebo výplata peněz ještě tři roky po smrti. Druhý ze zákonů, norma o penzijním připojištění, povede k ukončení stávajícího systému důchodového připojištění se státním příspěvkem, ve kterém lidé dostávali k naspořené pětisetkoruně měsíčně od státu 150 korun navíc. Nový model má lidi motivovat spořit si vyšší částky a dává jim možnost získat od státu až 230 korun každý měsíc. Podle návrhu dostane každý z účastníků systému k naspořeným 300 korunám devadesát korun od státu. Nad třísetkorunovou hranici bude státní bonus ve výši 20 procent. Pro pětisetkorunové úložky tak bude nový model méně výhodný, státní příspěvek u nich bude jen 130 korun. Maximální, ve výši 230 korun, bude od hranice tisíce korun. Příspěvky na penzi bude moci svým zaměstnancům zajišťovat i zaměstnavatel, v takovém případě stát nepřispěje ani korunu. Penzijní připojištění se státním příspěvek tak bude třetím důchodovým pilířem. Správu peněz ve druhém pilíři mají provádět penzijní společnosti. Každá z firem má povinně nabízet čtyři fondy, které se budou lišit investičními profily, strukturou portfolia a souvisejícími riziky. Půjde o dynamický, vyvážený, konzervativní i všeobecný fond, přičemž všeobecný fond bude investovat výhradně do státních dluhopisů ČR, případně do přesně určených dluhopisů dalších zemí EU nebo OECD. Prostředky ve druhém pilíři budou podle návrhu vlastnictvím účastníka. Když zemře, stanou se součástí dědického řízení. Podědit je bude možné ale opět jen ve formě dávek. Výjimkou bude případ, kdy tento typ dědění nebude možný. Tehdy mají být předmětem dědictví přímo finanční prostředky, pozůstalí získají část odpovídající dodatečnému pojistnému a zbytek peněz připadne státu. Zatímco výplatu peněz z druhého pilíře bude zajišťovat životní pojišťovna, penzi z prvního, průběžného pilíře, bude mít dál na starosti Česká správa sociálního zabezpečení. I tento důchod ale čekají změny, nově se bude skládat ze základní a procentní výměry.
Základní výměru dostane každý bez ohledu na to, jestli si navíc spoří ještě ve fondech. Procentní výměra má být vypočtená tak, aby přímo úměrně odrážela délku účasti ve druhém pilíři a s tím související nižší odvody do průběžného systému. Čím větší část života bude člověk vyvádět peníze do fondů, tím méně peněz z prvního pilíře dostane.
Novinkou je také posílení rodinné solidarity. Každý plátce daně z příjmu fyzických osob bude moci při podání daňového přiznání požádat o převedení částky, která odpovídá jednomu procentu z jeho vyměřovacího základu pro sociální pojištění, na účet rodičů. Oni sami přitom už musejí dostávat starobní důchod. Před uzavřením smlouvy o penzijním spoření a před každou její významnější změnou budou muset zprostředkovatelé získat od účastníků systému dost informací na to, aby mu mohli doporučit nejvhodnější strategie důchodového spoření. Ta má zohledňovat jeho osobní podmínky, cíle, kterých chce v důchodovém spoření dosáhnout, a postoj k riziku. Činnost penzijních společností bude podléhat dohledu České národní banky (ČNB). Obsah dohledu bude podle návrhu zákona obdobný, jako je tomu při dohledu investičních společností a fondů kolektivního investování podle zákona o kolektivním investování. Návrh zákonů důchodové reformy navazuje na principy, které už začátkem dubna schválila vláda. Parlament by je měl projednat ve druhé polovině roku 2011 tak, aby o rok později mohly penzijní fondy získat nezbytné licence. Předkladatelé očekávají, že možnost vyvádět peníze do soukromých penzijních fondů využije polovina účastníků důchodového systému a že kvůli tomu vznikne 20miliardové manko na průběžném důchodovém účtu. To má zacelit zvýšení DPH, jejíž nižší sazba stoupne v příštím roce na 14 procent a o rok později se mají obě sazby sjednotit na 17,5 procenta. Důchodovou reformu, na jejíž přípravě spolupracovalo ministerstvo financí a rezort práce a sociálních věcí, dlouhodobě kritizuje opoziční sociální demokracie. Strana zahájila v červnu veřejnou debatu o vlastním návrhu změn penzí a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka se při jeho představení pozastavil nad tím, že verze od Nečasova týmu počítá se dvěma dobrovolnými pilíři. Odbory i kvůli reformě penzí zastavily na 24 hodin dopravu na železnici i pražské metro.
Témata: důchodová reforma
Související
8. listopadu 2024 17:31
29. srpna 2024 14:58
13. srpna 2024 19:11
16. května 2024 10:57
30. dubna 2024 16:34