Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vláda od ledna zvýší náhrady za pracovní úraz a nemoc z povolání

CZK
CZK
Foto: INCORP images

O 3,4 procenta budou od 1. ledna 2019 navýšeny náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a náhrady na výživu pozůstalých. Vláda potřebná nařízení schválila na svém jednání 3. prosince 2018.

Ke zvýšení uvedených náhrad dochází v zásadě pravidelně, a to v závislosti na procentním zvýšení důchodů. Náhrady představují rozdíl mezi průměrným výdělkem poškozených zaměstnanců před vznikem škody a výdělkem po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání, který zahrnuje i případný invalidní důchod poskytovaný z téhož důvodu.

Co se týká náhrad nákladů na výživu určených pozůstalým po zaměstnanci, který následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel, u těch se vychází z průměrného výdělku zemřelého zaměstnance a z jejich pozůstalostního důchodu. V případě zvýšení důchodu podle předpisů o důchodovém pojištění, dochází ke snížení poskytované náhrady.

Podle informací získaných od pojišťoven, u kterých si zaměstnavatelé mohou sjednat zákonné pojištění odpovědnosti za škody při pracovních úrazech nebo nemoci z povolání, pobírá náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti cca 12 750 poškozených. Náhrady nákladů na výživu pozůstalých jsou vypláceny cca 470 pozůstalým.

Dopad plánovaného navýšení náhrad o 3,4 procenta je pro státní rozpočet odhadován na 681 000 Kč. Z uvedeného zákonného pojištění bude poškozeným vyplaceno o 139,5  mil. Kč více, což se však výdajů zaměstnavatelů nijak negativně nedotkne.

Témata:  vláda sociální dávky Peníze

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy