Komentář Lukáše Kovandy: Celkem 136 zemí a jurisdikcí, které dohromady vytváří přes 90 procent světového hrubého domácího produktu, včera uzavřelo přelomovou dohodu, jež přitvrdí boj proti daňovým rájům. Dohodly se totiž na minimální podnikové dani ve výší alespoň patnácti procent, které od roku 2023 budou čelit nadnárodní podniky.
Stát plánuje v příštím roce vydat na platy zaměstnanců státu o 13,3 miliardy korun víc než letos. Celkem by si měly tyto výdaje vyžádat 252,4 miliardy korun. Pro stát by mělo proti letošku pracovat téměř o 7000 lidí víc. Přibýt by měli hlavně učitelé. Zaměstnanci státu by si měli polepšit v průměru měsíčně o 1491 korun a brát by měli 41.561 korun měsíčně. Počítá s tím návrh státního rozpočtu na příští rok, který vláda předložila Sněmovně.
Případné navýšení minimální mzdy od ledna o 1300 korun na 16.500 korun by premiér Andrej Babiš (ANO) považoval za dobrý kompromis. Řekl to dnes ve svém video pozdravu odborářům. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje růst nejnižšího výdělku o 2800 korun na 18.000 korun. Odbory to podporují. Zaměstnavatelé by byli pro přidání 500 či 550 korun. Rozhodne vláda.
Paušální daň pro drobné podnikatele vychází pro příští rok 5994 korun měsíčně. Z toho minimální zdravotní pojistné činí 2627 Kč, minimální sociální pojistné navýšené o 15 procent 3267 Kč a daň z příjmů 100 Kč. Vyplývá to z informací na internetových stránkách ministerstva financí. Pro letošní rok je paušální daň stanovena na 5469 korun za měsíc. K paušální dani je přihlášeno zhruba 75.000 podnikatelů.
Navýšení platů státních zaměstnanců o inflaci je v rámci rozpočtu na příští rok podle prezidenta Miloše Zemana maximum možného. Po setkání s prezidentem na zámku v Lánech to dnes uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Nárůst o inflaci navrhuje hnutí ANO, přičemž premiér Andrej Babiš v pondělí po jednání tripartity zmínil 1400 korun. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) trvá na navýšení o 3000 korun. Odbory jsou pro tento návrh, nebo pro růst o šest procent. Zaměstnavatelé s paušálním přidáním nesouhlasí.
Návrh koaliční ČSSD na zvýšení minimální mzdy z nynějších 15.200 na 18.000 korun je mimo debatu. Na dnešní snídani s podnikateli to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní by takto výrazný nárůst byl problémem především pro malé a střední podniky kvůli nárůstu zaručených mezd, které jsou na minimální mzdu navázány.
Jednání o růstu platů ve veřejné sféře mezi odbory a zástupci vládních ČSSD a ANO ráno nepřineslo dohodu. Informoval o tom na twitteru předseda sociálních demokratů Jan Hamáček. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by všichni pracovníci veřejné sféry měli dostat přidáno stejně. Zmínil částku 1400 korun. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) řekla, že trvá na navýšení o 3000 korun. Odbory jsou pro tento návrh, nebo pro růst o šest procent. Zaměstnavatelé s paušálním přidáním nesouhlasí. Návrhy projednají experti odborů a ministerstva financí.
Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) by bylo nejlepší, aby o navýšení minimální mzdy rozhodla až příští vláda po volbách. Tripartita se na částce dnes neshodla. Babiš to řekl na tiskové konferenci po jednání zástupců vlády, odborů a zaměstnavatelů. V Česku je přes pět milionů zaměstnanců. Za minimální mzdu podle podkladů ministerstva sociálních věcí pracuje asi 139.000 z nich. Minimální mzdu stanovuje kabinet v nařízení.
Komentář Lukáše Kovandy: Politici se před volbami předhánějí ve slibování platového navýšení. Premiér Andrej Babiš záměr zvyšování platů ve veřejné sféře zdůvodnil vyšší inflací. Ministerstvo financí ji ve své aktuální, srpnové prognóze letos odhaduje na 3,2 procenta, příští rok pak na 3,5 procenta.
Platy zaměstnanců ve veřejné správě by mohly stoupnout o inflaci, tedy zhruba o 3,5 procenta. Možný je ale i růst o pevnou částku nebo kombinace obojího. České televizi to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) po dnešním jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Schillerová má nyní připravit podklady a propočty jednotlivých variant. O růstu platů by měla ještě jednat i vládní koalice. Odboroví předáci, vicepremiér Jan Hamáček i ministryně práce Jana Maláčová (oba ČSSD) navrhují zvýšit platy všem pracovníkům veřejného sektoru od ledna o 3000 korun.
Newyorčanům s nejvyššími příjmy hrozí, že budou platit daň z příjmu 61,2 procenta, jestliže prosadí své plány demokraté prezidenta Joea Bidena. Ti ve Sněmovně reprezentantů nastínili změny ve zdanění na městské, státní a federální úrovni, o konečné podobě se ale zatím jedná. Napsal to dnes server televize CNBC.
Komentář Lukáše Kovandy: Newyorské útoky z 11. září 2001, jejichž dvacáté výročí jsme si o víkendu připomněli, stěžejně přispěly k rozpoutání „války proti terorismu“. Do ní se zejména na území Afghánistánu a Iráku zapojili také české vojenské jednotky. ČR za tyto mise do loňského roku vydala zhruba 17,5 miliardy korun. Z toho za vojenské mise v Afghánistánu vydala v letech 2004 až 2020 celkem 16,4 miliardy korun. Za irácké mise do roku 2009 pak necelou miliardu. Další peníze pak padly na drobnější kuvajtská či pákistánská nasazení.
Někteří pracovníci hygienické služby by mohli od příštího roku vydělávat výrazně víc než dosud. Lidem na klíčových postech by se tarif mohl až zdvojnásobit, ostatním by ale mohl klesnout. Hygienici, kteří pracují v terénu, by mohli pobírat vyšší příplatky. Změny nařízení, které upravuje odměňování lékařů hygien ve státní službě, se chystá v pondělí projednávat vláda. Podle podkladů k chystanému předpisu se ale nepočítá s tím, že by se celková suma na výdělky hygieniků zvedla.
Průměrný hrubý výdělek učitelů vzrostl loni podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) na 43.318 korun měsíčně. Meziročně si polepšili o zhruba 3600 korun. Za poslední tři roky narostly příjmy učitelů o 40 procent, v loňském roce ale tempo růstu zpomalilo. Ve srovnání s průměrnou mzdou v ČR mají pedagogové nadprůměrný plat, ale v porovnání se zaměstnanci s vysokoškolským vzděláváním berou v průměru méně. ČTK o tom dnes informoval mluvčí ČSÚ Jan Cieslar.
V prvním pololetí v ČR přibylo 623 firem, které nespolehlivě odvádějí DPH nebo závažným způsobem porušují povinnosti vztahující se ke správě daně. Je jich tak meziročně o osm procent více. Ve srovnání se stejným obdobím loňského roku nespolehlivých firem přibylo o třetinu méně. Vyplývá to ze statistik společnosti Dun & Bradstreet, která na černé listině nespolehlivých firem eviduje 22.789 subjektů, 5544 nespolehlivých plátců DPH a 17.245 nespolehlivých osob.
Daňový balíček, který nepodepsal prezident Miloš Zeman, zůstává v platnosti. Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh skupiny senátorů na jeho zrušení. Kvůli chybějícímu Zemanovu podpisu existovaly pochybnosti o ústavnosti přijetí a vyhlášení zákona. Daňový balíček kromě dalších změn například zrušil superhrubou mzdu.
Rodiny s více dětmi stále čekají, jak dopadne finální podoba legislativy, která zvyšuje daňové zvýhodnění. Čistá mzda by se měla zvýšit rodinám se dvěma a více dětmi. Původní sněmovní návrh počítal s účinností od 1. července 2021, senátní pozměňovací návrh upravuje účinnost dnem nabytí.
Den daňové svobody v ČR, který letos připadl na dnešek, je o několik týdnů před průměrem eurozóny. Tam připadl na 14. července. Loni i letos je v Česku takřka stejně jako v průměru zemí OECD, kde byl ve středu. Vyplývá to z žebříčku, který dnes představil novinářům Liberální institut, který od roku 2000 den daňové svobody počítá. Označuje se jím pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana. Do té doby jeho příjem připadá státu.
V letních měsících si brigádami zejména na pracovní dohody přivydělávají nejenom studenti či penzisté, ale i zaměstnanci nebo živnostníci. Jaké daně se platí z brigád? Jak je to s výpočtem daní při práci pro více zaměstnavatelů současně?
Komentář Lukáše Kovandy: Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová podle svých dnešních slov navrhne navýšení minimální mzdy ze stávajících 15 200 korun na rovných 18 tisíc korun, a to s účinností od ledna příštího roku.
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhne navýšení minimální mzdy od ledna z nynějších 15.200 na 18.000 korun. Na tiskové konferenci sociální demokracie to dnes oznámil šéf strany a vicepremiér Jan Hamáček. Podle Maláčové je teď při nízké nezaměstnanosti čas na tlak na růst výdělků.
Průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,2 procenta na 35.285 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 1089 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o jedno procento. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Komentář Lukáše Kovandy: Nejpozději v úterý 1. června musí lidé v ČR odevzdat své daňová přiznání, podávají-li je elektronickou cestou. Termín je kvůli pandemické situaci o měsíc posunut, nejde ovšem hned o mnohaměsíční odsunutí jako loni. Pozor tedy na to.
11. května 2026 23:20
6. května 2026 22:14
4. května 2026 15:58
29. dubna 2026 11:46
29. dubna 2026 10:50
28. dubna 2026 16:34
27. dubna 2026 14:34
27. dubna 2026 14:15
27. dubna 2026 14:04
27. dubna 2026 13:34
27. dubna 2026 13:08
24. dubna 2026 12:49
24. dubna 2026 12:06
23. dubna 2026 12:19
23. dubna 2026 11:32
S online tržišti se při nákupech na internetu setkal už téměř každý. Jde o platformy, které sdružují nabídky desítek až tisíců prodejců na jednom místě a fungují jako digitální tržnice dostupné odkudkoli. V případě potíží ale často přesměrují zákazníka přímo na konkrétního, mnohdy zahraničního prodejce, se kterým nemusí být řešení reklamace jednoduché. Je takový postup v souladu s pravidly?
Zdroj: Marie Dvořáková
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
