Změna daní pomůže čtyřem milionům zaměstnanců, tvrdí ministerstvo
Zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent, které v noci schválila Sněmovna, přinese podle ministerstva financí více peněz asi čtyřem milionům zaměstnanců. Podle odborníků ovšem změna pomůže spíše lidem s vyššími příjmy. Lidé s nižšími příjmy již dnes v mnoha případech daně neplatí, a to například i kvůli využívání odečitatelných položek, jako je například sleva na děti nebo odpočet úroků z hypotéky.
Podle výpočtů a zveřejněné mzdové kalkulačky MF by například učitelka s průměrným platem 42.266 korun měla měsíčně získat navíc 2143 korun. V případě školního kuchaře s platem 24.520 korun by to mělo být 1243 korun navíc měsíčně. Lékař s průměrným platem 87.729 korun by měl navíc měsíčně získat 4448 korun. Zaměstnanec s průměrnou mzdou, která byla ve druhém čtvrtletí 34.271 korun, by měl měsíčně navíc získat 1736 korun. V případě minimální mzdy 14.600 korun jde o navýšení čistého příjmu o 740 korun.
Kalkulačka MF modeluje příjem poplatníka, který podepsal prohlášení poplatníka a uplatňuje slevu na poplatníka 24.840 Kč ročně. Tu ovšem o zhruba 10.000 korun v noci Sněmovna také zvýšila. "Třetina nejbohatších dostane ve finále zhruba dvě třetiny celkově odpuštěných daní. To je pro pandemický restart ekonomiky značně neefektivní. Bohatší část populace peníze z větší části uspoří, zatímco chudší, která je pandemií nejvíce postižena, dostane málo nebo nic," uvedl dnes ke zrušení superhrubé mzdy například hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Podle daňového poradce a jednatel KODAP Vlastimila Sojky na zrušení superhrubé mzdy budou profitovat z větší části ti, kdo v současné době nutně naléhavou pomoc nepotřebují. "Prostředky státního rozpočtu by se teď ale měly vydávat cíleně tak, aby pomohly na nohy především oborům podnikání a skupinám zaměstnanců odstřižených od příjmů protiepidemickými opatřeními," uvedl.
Naopak podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka nižší daně pomohou všem zaměstnancům, kteří byli vysokým daňovým a odvodovým zatížením práce dlouhodobě penalizováni. "Snížení daní navíc nastartuje hospodářský růst a pomůže k obnově České republiky po koronavirové krizi," uvedl.
Think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu AV ČR již dříve ve své studii upozornil, že zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb 15 a 23 procent, by desetině zaměstnanců s nejnižšími příjmy nepřineslo téměř nic, maximálně 100 Kč ročně navíc. Naopak v horní desetině nejvýdělečnějších zaměstnanců by si každý polepšil v průměru zhruba o 44.000 korun ročně.
Ze zrušení superhrubé mzdy by nemělo výhody podle IDEA zhruba 15 procent zaměstnanců. "Jde o zaměstnance, kteří mají buď velmi nízké příjmy nebo uplatňují vysoké množství slev jako například na děti, nepracujícího manžela či manželku, školkovné nebo vysoké odpočty z daňového základu z hypoték, stavebního a životního pojištění atd.," uvedla studie.
Superhrubá mzda představuje hrubou mzdu zaměstnanců navýšenou o odvody zaměstnavatele na zdravotní a sociální pojištění, která u zaměstnanců poté představuje základ daně z příjmů. Efektivní zdanění pro zaměstnance tak nyní činí 20,1 procenta. Vedle toho je ještě pro vysokopříjmové skupiny v daňovém systému takzvaná solidární přirážka, ta zůstane dnes schválenými změnami fakticky zachována. Po zrušení superhrubé mzdy to bude sazba 23 procent pro příjmy nad zhruba 140.000 korun měsíčně. Do této částky by měly být příjmy zdaněny 15 procenty.
Doporučujeme
