Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dnes končí termín pro odevzdání daňového přiznání papírově

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Dnes končí termín pro podání papírových přiznání daně z příjmu a uhrazení daně za loňský rok. V případě elektronického podání je lhůta prodloužena do 2. května a při využití služeb daňového poradce je lhůta pro odevzdání stanovena do 1. července. Podle dostupných statistik finanční správy dosud přijala 1,6 milionu přiznání, tedy zhruba 57 procent z celkového očekávaného počtu.

V případě firem správa zatím eviduje 172.511 přiznání a fyzických osob 1,43 milionu přiznání. Papírově přitom odevzdalo dosud přiznání 1,08 milionu fyzických osob a 19.075 firem.

Správa již dříve informovala, že rozšířila úřední hodiny svých územních pracovišť nad rámec obvyklých úředních hodin, a provoz podatelen je zajištěn tento týden mezi 8:00 a 17:00. Rovněž také upozornila na nejčastější chyby, kterých se lidé při vyplňování dopouští. Jde například o nesprávnou výši školkovného, uplatnění slevy na dítě oběma rodiči, nepodepsání přiznání nebo nevyplnění žádosti o vrácení přeplatku na dani.

Češi mohou daňové přiznání podat více způsoby. Přiznání lze podat v listinné podobě osobně na podatelnách finančních úřadů, poštou nebo elektronicky, a to i přes on-line finanční úřad.

V případě, že se podání daňového přiznání opozdí o pět pracovních dnů, sankce nehrozí. Následné sankce za každý den prodlení činí 0,05 procenta ze zaplacené daně nebo 0,01 procenta stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení. Maximální postih je pět procent. Pokud daňové přiznání není odevzdáno vůbec, a to ani po výzvě úřadu, pokuta je minimálně 500 korun a maximálně 300.000 korun.

Loni správa evidovala za rok 2020 zhruba 2,9 milionu daňových přiznání k daním z příjmů. Z toho 2,3 milionu od fyzických osob a 530.000 od firem. Pro letošní rok správa očekává přibližně stejný počet.

Témata:  daně daňové přiznání

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

18. dubna 2024 12:55

Koupil jsem si prodlouženou záruku, nebo je to pojištění?

Spotřebitelé se dnes mohou velmi často setkat s nabídkou prodloužené záruky na zboží, které kupují. Někdy bývá tato smluvní záruka nabízena automaticky, jindy je za příplatek. Nemálo spotřebitelů si tak prodlouženou záruku přikoupí, zejména na spotřební elektroniku, která bývá na poruchy náchylná. Někteří z nich však mohou být posléze nepříjemně překvapeni, když jim s reklamací nevyhoví, buď kvůli podmínkám smluvní záruky, nebo protože se vlastně vůbec nejedná o záruku, ale o pojištění. Na co by si měl spotřebitel pozor, než si za takovou nadstandardní službu připlatí?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy