Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nevrátili vám přeplatek na dani? Možná jste udělali tuto chybu!

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Pokud jste byli pilní a podali letošní daňové přiznání s předstihem, možná jste nyní překvapeni, že vám na účet nedorazil přeplatek na dani.

Těm, kteří to stihli dříve než 60 dnů před uplynutím lhůty k jeho podání, například v půli ledna – finanční úřad žádost nevyřídil a přeplatek nevrátil. „Správce daně totiž může vracet jen přeplatky, které u poplatníka existují v den podání žádosti nebo vzniknou v době 60 dnů od podání žádosti o jeho vrácení. Přeplatek ale “vznikne“ až v poslední den zákonné lhůty k podání daňových přiznání,“ vysvětluje Miroslava Tomášková ze společnosti KODAP.V takovém případě nezbývá nic jiného než podat novou žádost o vrácení přeplatku. Tuto nepříjemnost odstraňuje novela zákona o daních z příjmů, podle které se žádost o vrácení přeplatku podaná současně s daňovým přiznáním považuje za podanou v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání bez ohledu na to, kdy byla žádost spolu s přiznáním ve skutečnosti podána. Ulehčení se ale poprvé uplatní až u přiznání za rok 2018.

Za zmínku stojí i to, že případně udělená plná moc daňovému poradci pro odklad podání přiznání automaticky neobsahuje zmocnění k podání žádosti o vrácení přeplatku. „V tom případě musí žádost o vrácení přeplatku podepsat poplatník,“ dodává Miroslava Tomášková ze společnosti KODAP. A pozor, výše uvedená novela platí jen pro daň z příjmů, přeplatků vzniklých na jiných daních se uvedené netýká.

Témata:  daně finance ekonomika CZK

Související

Aktuálně se děje

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

21. dubna 2026 12:47

Nepříjemné překvapení před odjezdem: zájezd může zdražit

Zaplacená záloha ani doplacený celý zájezd samy o sobě neznamenají, že cestovní kancelář nemůže sáhnout klientovi hlouběji do kapsy. Zvýšení ceny už sjednaného zájezdu připouští občanský zákoník jen ve výjimečných případech. Musí pro něj existovat zákonný důvod, musí být předem sjednáno ve smlouvě a pořadatel musí zákazníkovi srozumitelně vysvětlit, proč zdražuje a jak novou částku vypočetl.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Skrytá pravda o českých mzdách. Stát si vezme víc, než vidíte

Jedním z klíčových ukazatelů, se kterými pracuje aktuální zpráva OECD, je takzvaný daňový klín. Zní to složitě, ale princip je jednoduchý: ukazuje, kolik z celkové ceny práce připadne státu. Pokud zaměstnavatel na pracovníka vydá 100 korun, daňový klín říká, kolik z této částky skončí na daních a odvodech a kolik zaměstnanec skutečně dostane na účet. Tedy jak velký je pomyslný klín, jejž stát vráží mezi zaměstnavatele a zaměstnance.