Do kontrolního hlášení zbývají dny. Na co se připravit?

Ve stínu EET přibyla fyzickým i právnickým osobám – plátcům DPH nová povinnost. Spolu s prvním letošním daňovým přiznáním – tedy 25. února 2016 – budou odesílat kontrolní hlášení. Vzhledem k blížícímu se termínu by OSVČ (měsíční plátci DPH) i firmy již měly mít nastavené a vyzkoušené technické řešení podání, ale také otázku zodpovědnosti za případné chyby. Pokud se o účetnictví stará podnikatel sám, zodpovídá si také za včasné a správné podání kontrolního hlášení. Jiná situace ale nastává v případě, že firma spolupracuje s účetní společností.

Zákonnou odpovědnost za nepodání kontrolního hlášení či podání s nedostatky vůči správci daně nese vždy plátce DPH. Záleží pak na smluvním ujednání mezi klientem a účetní firmou, v jakém rozsahu odpovědnost zpracovatel kontrolního hlášení přebírá. Případné pokuty, penále a jiné škody tedy musí poradenská firma uhradit, pokud za jejich vznik nese smluvní odpovědnost,“ vysvětluje Vlastimil Sojka, daňový poradce a jednatel společnosti KODAP. Pokud firma spolupracuje s externí účetní, je proto důležité si smluvně si definovat zodpovědnost za případné chyby v kontrolním hlášení a za náklady na práci s jejich odstraněním.

Koho se nová povinnost týká a kdy?

Lhůta kratší než dovolená

Kvůli kontrolnímu hlášení se v životě podnikatelů a jejich účtáren také výrazně projeví nevídaně krátká lhůta. Pokud totiž software finanční správy při zpracování podaného kontrolního hlášení zjistí nesrovnalost, pošle jeho zpracovateli výzvu k opravě nebo vysvětlení, a plátce má pouze pět kalendářních dnů na podání vysvětlení. Nedodržení této lhůty znamená automatickou pokutu.

Ministerstvo financí sice připravilo novelu zákona, která lhůtu změní z pěti kalendářních dnů na pět pracovních dnů, a slibuje, že při udělování pokut bude moci správce daně občas přivřít oko, ale i tak půjde o zásah do pracovního režimu plátců DPH, jejich zaměstnanců nebo účetních. I o něco mírnější pětidenní lhůta je pořád kratší než běžná letní dovolená.

Komunikace e-mailem přináší rizika

Tam, kde je doposud pořizováno minimum údajů z daňových dokladů do účetnictví, může podle odhadů vzrůst pracnost až o čtvrtinu. To se samozřejmě také projeví v cenících účetních firem. Ale komplikací spojených s kontrolním hlášením je víc. Jednou z nich je také zákonem požadovaná komunikace. Zatímco v jiných případech je pro komunikaci se státní správou vyžadováno využití webového rozhraní či datová schránka, u kontrolního hlášení platí, že pokud není zřízena datová schránka, měla by výměna dat s finanční správou probíhat e-mailem. „Souvisejícím problémem pak je, že správce daně považuje e-mail za doručený jeho odesláním, bez ohledu na to, zda zamýšlenému příjemci e-mail vůbec dorazil a zda příjemce jej přečetl. Od okamžiku odeslání tak běží lhůta pěti pracovních dní pro reakci,“ upozorňuje Vlastimil Sojka ze společnosti KODAP.Datová schránka jako překvapivý pomocník

Situaci tak může výrazně ovlivnit správně zvolený způsob doručování výzev. Datová schránka má výhodu v tom, že teprve přihlášením do ní je výzva doručena, a začíná tudíž běžet lhůta pro její vyřízení. Plátce si tedy může stanovit jednoduché pravidlo, že se do datové schránky bude přihlašovat jen v pondělí a rázem bude mít na reakci k dispozici celý týden, včetně víkendu. Naopak fyzické osoby, které si datovou schránku nezřídily, budou odkázány na e-mail, který musí uvést do kontrolního hlášení. Určitým východiskem pro fyzickou osobu bez datové schránky může být udělení plné moci daňovému poradci, jemuž budou výzvy doručovány do jeho datové schránky.

Témata:  DPH,  kontrolní hlášení DPH,  ekonomika