Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Termín zaplacení daně z nemovitosti se nezadržitelně blíží. Jak je to s pokutami?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Zatímco daňové přiznání bylo potřeba odevzdat nejpozději do 31. ledna a musel ho odevzdat jen ten, kdo se v roce 2018 stal vlastníkem nemovitosti nebo výrazněji upravoval nemovitost, kterou vlastnil a přiznal už dřív. Samotnou daň musí zaplatit každoročně každý vlastník nemovitosti, a to nejpozději do 31. května. V případě, že je daň vyšší než 5000 Kč, lze si její platbu rozložit do dvou splátek. Daň z nemovitých věcí je přitom jediná daň, která se přiznává a platí dopředu.

„Zvláštností daně z nemovitých věcí je, že se na rozdíl od jiných daní přiznává i platí dopředu. Daň z nemovitosti musejí zaplatit všichni, kdo nějakou nemovitost vlastní. Pokud je vlastník nemovitosti neznámý, hradí daň místo vlastníka její uživatel. Daň je potřeba zaplatit nejpozději do 31. května. Pokud je daň vyšší než pět tisíc korun, mohou si ji plátci rozložit do dvou splátek. První je potřeba zaplatit do konce května, druhou stačí doplatit do konce letošního listopadu,“ vysvětluje tiskový mluvčí M&M Reality Holding Jindřich Vaněk s tím, že výjimku mají chovatelé ryb a zemědělci, kteří musejí zaplatit celou daň nebo první splátku daně z nemovitých věcí až koncem srpna. Pokud někomu vyjde daň nižší než 30 Kč, platit ji nemusí vůbec. Výjimkou jsou spoluvlastnické podíly na pozemcích, z nichž se daň platí vždy, a to v minimální výši 50 Kč.

Kde zjistím, kolik musím zaplatit?

Každému, kdo letos nebo už dřív podal daňové přiznání k nemovitosti, místně příslušný finanční úřad každý rok s předstihem pošle složenku s platebními údaji a aktualizovanou výší daně. Ta se mohla oproti předchozímu roku navýšit kvůli změně výše koeficientu v dané obci.

„Finanční úřady rozesílají složenky postupně, v několika vlnách. Jako poslední ji zpravidla obdrží ti, kdo vlastní nemovitosti ve více krajích. Nejpozději 22. května by ale všichni měli mít složenku již doma. Pokud se tak nestane, měli by se dotyční obrátit na místně příslušný finanční úřad a zjistit si výši daně sami. Skutečnost, že se složenka někde cestou ztratila, nikoho z pozdního zaplacení daně neomlouvá,“ upozorňuje Jindřich Vaněk z M&M Reality Holding a pokračuje: „Daň se počítá vždy za všechny nemovitosti, které dotyčný vlastní na území jednoho kraje. Pokud někdo vlastní nemovitosti ve více krajích, mělo by mu přijít více složenek – za každý kraj zvlášť složenka. Ten, kdo si nejpozději do poloviny března zažádal o zasílání těchto údajů elektronickou cestou, dostane místo složenky začátkem května e-mail. Ale pozor, pokud někdo platí daň více finančním úřadům, musí si o elektronické zasílání těchto informací požádat u každého z nich. Výhodou elektronické formy je, že když člověk daň z nemovitosti zapomenete zaplatit, finanční úřad ho na to e-mailem upozorní. Zaplatit je možné také přes SIPO. O platbu SIPEM bylo potřeba zažádat na finančním úřadě do konce ledna. Osoby s datovou schránkou tyto informace obdrží formou datové zprávy.“

Jak je to s pokutami za pozdní zaplacení daně

Za pozdní zaplacení daně finanční úřad vyměřuje úrok z prodlení, a to za každý den prodlení. Počítá se z roční výše repo sazby České národní banky platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, kdy k prodlení došlo, navýšené o 14 procentních bodů a rozpočítává se na dny. „Při zpoždění platby do čtyř pracovních dnů finanční úřad úrok z prodlení nevyměřuje. Při zpoždění o pět a více dnů se už ale úroku z prodlení nevyhnete, počítá se přitom od prvního dne prodlení, ne až od pátého. Pokud ale u jedné daně za jedno zdaňovací období nepřesáhne úrok z prodlení částku dvě stě korun, promíjí se,“dodává na závěr Jindřich Vaněk z M&M Reality Holding.

Témata:  daň z nemovitosti nemovitosti daně finance

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy