Češi jsou v rámci všech zemí EU nejméně ohrožení chudobou nebo sociálním vyloučením. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnil Eurostat. V roce 2024 bylo chudobou nebo sociálním vyloučením ohroženo 11,3 procenta obyvatel České republiky, což je nejnižší podíl ze všech zemí EU a také druhý nejnižší podíl v historii ČR. Lépe Česko dopadlo jen v roce 2021, kdy daný podíl činil 10,7 procenta.
Podíl domácností, kterým měsíční rozpočet vystačí jen na nejlevnější jídlo a oděvy, stoupl z loňských 18 procent na letošních 26 procent. Vyplývá to z říjnového průzkumu, který pro správce pohledávek KRUK zpracovala mezi tisícovkou respondentů agentura STEM/MARK. Naopak téměř dvě třetiny českých domácností (63 procent) podle průzkumu hospodaří s relativním dostatkem peněz na pokrytí základních potřeb i závažnějších výdajů, navíc ještě zvládají spořit. Ještě před rokem se ale ve stejné finanční situaci podle svého vlastního hodnocení nacházely tři čtvrtiny českých rodin.
Zhruba dvě třetiny lidí v Česku očekávají, že se jejich výdaje budou v následujících třech měsících dále zvyšovat v souvislosti s rostoucí inflací. Výrazný růst výdajů očekává 29 procent lidí. Vyplývá to z výsledků zářijového průzkumu agentury Ipsos mezi 1000 respondenty ve věku od 18 do 65 let. Největší obavy mají lidé podle průzkumu z inflace, mezinárodního vojenského konfliktu a sociální nerovnosti. Meziroční inflace dosáhla v září 18 procent.
Komentář Lukáše Kovandy: Češi letos od dubna do června chudli nejrychlejším tempem v historii země od roku 1993 (viz graf níže). Reálná mzda totiž meziročně poklesla o takřka desetinu, přesněji o 9,8 procenta. Nominálně sice Češi meziročně ve druhém čtvrtletí „brali“ o 4,4 procenta více, v průměru více než 40 tisíc korun hrubého měsíčně, avšak po započtení rapidní inflace ve výši 15,8 procenta se jejich výdělky propadly o skoro desetinu.
Odboráři a odborářky z celé republiky dorazí dnes do Prahy na shromáždění proti chudobě. Chtějí na něm zveřejnit své požadavky a návrhy ke zmírnění dopadů zdražování a energetické krize na zaměstnance a jejich rodiny. Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly by se akce v pražském Fóru Karlín mohlo účastnit 1500 až 2000 lidí. ČMKOS je největší odborová centrála v zemi. Zastřešuje 31 svazů s asi 270.000 členů. Shromáždění pořádá vždy v září od roku 2015. V minulých dvou letech se nekonalo kvůli epidemii.
Ohrožení příjmovou chudobou se podle aktuální zprávy loňského pravidelného šetření o příjmech a životních podmínkách domácností ČSÚ aktuálně týká 9,6 % Čechů. O rok dříve to bylo 9,1 %, což představuje 5% nárůst. Přesto je Česká republika mezi zeměmi s nejnižším podílem takto ohrožených osob. Lidé také stále více dbají o zajištění pro případ nouze a více si pojišťují své klíčové úvěry pro případ neschopnosti splácet.
Ministryně práce a sociálních věcí přišla s převratným návrhem – aby podpořila tisíce chudých rodin, navrhuje jim dotovat ze státních financí připojení k internetu, dostat by prý mohly i počítač zdarma. Její plán ale nenašel pochopení u koaliční kolegyně Radky Maxové. To budeme „chudým“ platit i auta a dovolené?, zajímá poslankyni hnutí ANO.
Hranicí chudoby je ohroženo až milion lidí! Vyplývá to z nové statistiky Českého statistického úřadu.
V České republice přibylo sociálně vyloučených lokalit i lidí, kteří v nich žijí. Může jít až o 115 tisíc lidí soustředěných v celkem 606 lokalitách. Vyplývá to z Analýzy sociálně vyloučených lokalit v ČR, kterou pro Ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovala společnost GAC spol. s r.o. Tato čísla dokládají, že sociální vyloučení a chudoba jsou jedním z klíčových problémů české společnosti.
Rok 2015 bude zejména pro Venezuelu, Argentinu, Ukrajinu, nebo Řecko kritický. Vyplývá to ze zveřejněného indexu bídy renomovanou společností Bloomberg. Ale pozor, podle této ekonomické predikce by si měli dát pozor i na Slovensku. Právě i naši východní sousedé jsou na listině patnácti světových "bídníků".
Čtyři z deseti Čechů (41 %) nemají žádné úspory. Čtvrtině těch, kdo nějakou finanční rezervu mají, se úspory v loňském roce snížily. I přesto Češi v porovnání s ostatními Evropany deklarují vyšší spokojenost se svými úsporami. Vliv ekonomické situace uplynulých měsíců na osobní finanční situaci vnímá jen čtvrtina z nás. Zhruba stejný podíl Evropanů nemusel v loňském roce omezovat své výdaje. Ti, kteří se o úspory snažili, nejčastěji šetřili na volnočasových aktivitách, jako jsou návštěvy kin nebo restaurací, případně na výdajích za dovolenou.
Masivní debatu o volebním právu pro sociálně slabé či jiné skupiny obyvatel spustil svým vyjádřením v Hospodářských novinách bývalý náměstek ministerstva financí a ekonom Dušan Tříska. Podle něj by změna rovného volebního práva stála za úvahu.
Zhruba 1,58 milionu obyvatel České republiky hrozí podle poslankyně TOP 09 Jitky Chalánkové chudoba a sociální vyloučení. I tak jsme na tom ale v rámci EU údajně nejlépe.
Napětí mezi bohatými a chudými označuje jako velmi nebo poměrně silné 63 % občanů, 59 % registruje silné napětí mezi vedeními podniků a zaměstnanci. Zhruba polovina občanů vypovídá o silném napětí mezi lidmi s různými politickými názory, téměř stejný podíl hovoří o silném napětí mezi etnickou majoritou a minoritami (52 % resp. 50 %). Méně často lidé registrují silné napětí mezi mladými a starými lidmi (35 %) a zejména mezi městem a venkovem (24 %). Celkově vnímají silné napětí častěji občané orientovaní politicky doleva.
Do pracující chudoby se řadí všichni lidé, kteří měsíčně pobírají hrubou mzdu nižší než 14 550 korun. V Česku se situace zhoršuje a problémy s nízkými výdělky ohrožuje více pracující ženy, kdy s malou výplatou musí měsíc od měsíce vyjít každá čtvrtá (24,5 procenta).
Ohrožení příjmovou chudobou domácností v České republice je stále vyšší. V úterý o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ) s tím, že chudobou bylo v České republice v loňském roce ohroženo 1 022 300 obyvatel (9,8 %).
Tři čtvrtiny chudé světové populace, jejíž denní příjem nepřesahuje dva dolary (asi 40 korun), nemají přístup k bankovním službám. Podle zprávy Světové banky je i toto jednou z příčin začarovaného kruhu chudoby.
7. května 2025 14:38
6. května 2025 12:20
5. května 2025 11:19
4. května 2025 10:51
4. května 2025 10:39
3. května 2025 22:05
2. května 2025 9:57
2. května 2025 9:42
30. dubna 2025 12:50
30. dubna 2025 12:21
29. dubna 2025 13:20
29. dubna 2025 10:14
29. dubna 2025 9:34
29. dubna 2025 6:01
28. dubna 2025 12:40
25. dubna 2025 12:50
Ceny pohonných hmot v Česku v uplynulém týdnu opět klesaly, tempo bylo ale ve srovnání s předchozím týdnem nižší. Benzin Natural 95 zlevnil o devět haléřů na průměrných 34,23 Kč/l. Naposledy byl levnější počátkem října 2021, tedy před třemi a půl lety.
Zdroj: Lukáš Kovanda
Cena barelu ropy Brent dnes v přepočtu do korun spadla poprvé od 12. února 2021 pod úroveň 1300 Kč, vyplývá z údajů agentury Bloomberg (viz graf níže). Přitom 12. února 2021 stál litr benzínu v ČR průměrně 28,63 Kč a litr nafty 27,55 Kč, ukazují data CCS. Včera stál benzín 34,08 Kč/l a nafta 32,71 Kč/l.
