Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Stát bude platit chudým i dovolenou a auto? Poslankyně se takhle rozzlobila

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Ministryně práce a sociálních věcí přišla s převratným návrhem – aby podpořila tisíce chudých rodin, navrhuje jim dotovat ze státních financí připojení k internetu, dostat by prý mohly i počítač zdarma. Její plán ale nenašel pochopení u koaliční kolegyně Radky Maxové. To budeme „chudým“ platit i auta a dovolené?, zajímá poslankyni hnutí ANO.

Marksová podle serveru iHned.cz plánuje vydat v příštích pěti letech asi 400 milionů korun na připojení chudých rodin k internetu. Podle ní si pak sociálně slabší na internetu snadněji najdou práci, rozjedou podnikání a budou mít lepší přístup ke službám. „Cílem je, aby lidé ohrožení sociálním vyloučením mohli využít digitální technologie ke zlepšení svého postavení ve společnosti," cituje server Jiřího Vaňáska, ředitel ministerského odboru trhu práce.

Když to Maxová slyšela, doslova prý „hrůzou nadskočila i se židlí". „ Co bude stát dotovat příště? Mobily? Tablety? Notebooky? Dovolené? Značkové oblečení? Nebo třeba auta?" zajímalo by poslankyni hnutí ANO. Nejde prý o to, že by lidem, kteří na tom nejsou ekonomicky dobře, chtěla upírat nějaké požitky.

„Jde ale o to, že se tu začíná rozrůstat fenomén, že 'stát', respektive ekonomicky aktivní daňový poplatník, zaplatí naprosto vše. Včetně počítačů pro sociálně slabší, včetně her či brouzdání na internetu. Je totiž bláhové si myslet, že sociálně slabší lidé využijí sto procent času na počítači k nějaké smysluplné činnosti (nebo to chce ČSSD nějak kontrolovat?)," nechápe tento návrh Maxová.

Není jí také jasné, kdo by měl určit, která rodina potřebuje internet a která počítač. „Co když počítač po čase výhodně prodá, přijde stát s dalším? A bude taky stát počítač odborně servisovat? Všimli si na ministerstvu sociálních věcí, že existuje trh a na trhu připojení k internetu za několik stovek měsíčně? Všiml si stát, že mnohé obce poskytují připojení k internetu zdarma?" ptá se poslankyně ANO.

„A konečně: jak k takové podpoře přijdou lidé, kteří denně chodí do práce, odvádí daně, platí pojistky, nájmy, energie, splácejí hypotéky, starají se o děti, platí jim kroužky, vzdělání a nesou zodpovědnost za svůj život a život svých bližních? Podobnými zásahy sociálně slabším vlastně vzkazujeme, že jejich zodpovědnost není pro společnost nijak zásadní. Stačí si zase zažádat o další dávky, v nabídce je prostě vše, včetně internetu a třeba i toho počítače. A to hlavně pro ty, kteří v tom umějí chodit," varuje politička.

Je prý naivní domnívat se, že lidé, kteří nemají zájem pracovat, si budou zaměstnání prostřednictvím počítače hledat. Existují podle ní Úřady práce, poradenské a pracovní agentury, sociální pracovníci nebo jiné možnosti, jak práci hledat. Navíc připomíná, že na některých místech se lze k internetu a počítačům snadno dostat a bezplatně je využít.

Lidé podle Maxové musí být aktivní. „Tím, že jim dáme počítač s připojením na internet zdarma do postele, jim rozhodně nepomůžeme. Ale o opravdovou pomoc tu zřejmě nejde. Jde o to vypadat dobře před voliči. Proto takové nesmyslné a populistické nápady vznikají," dodává politička.

Témata:  počítače chudoba Michaela Marksová

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.