Jak je to s platbami za teplo v bytovém domě?

Jestliže nemáte ve svém bytě vlastní tepelný zdroj, bude se výše plateb za teplo a případně i za ohřev teplé vody odvíjet nejen od toho, jak moc v bytě topíte. Při vytápění bytového domu z centrálního zdroje tepla se v platbách odráží spotřeba celého domu. Způsob rozúčtování nákladů na teplo u bytů, které jsou zásobovány z centrálního zdroje tepla, určuje speciální vyhláška. „Ta mimo jiné reaguje na skutečnost, že někteří lidé v bytě netopí nebo topí velmi omezeně, aby ušetřili, takže o to více musí vytápět své byty jejich sousedé,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Náklady na vytápění se v případě centrálního zdroje tepla skládají ze dvou složek – základní a spotřební. Přesný poměr mezi nimi stanovuje společenství vlastníků jednotek či družstvo v zákonném rozmezí, kdy základní složka se podílí na celkových nákladech 30 % až 50 %. Jiný způsob rozúčtování je možný, pokud v domě nejsou příslušné měřiče. Základní složka nevychází ze spotřeby a každému se počítá podle poměru velikosti plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové ploše domu. Kromě jiného pokrývá prostupy tepla pláštěm domu, tepelné ztráty vnitřního rozvodu a temperování společných prostor domu.

Spotřební složka vychází z tepla dodaného do bytu, jehož množství může uživatel bytu ovlivnit regulací teploty. Při jejím určení se ovšem zohledňuje i nevýhodná poloha bytu a další faktory ovlivňující spotřebu. „Rohový byt sousedící s více venkovními stěnami má vyšší energetickou náročnost v porovnání se středovým bytem sousedícím s venkem pouze jednou stěnou. Byt orientovaný na jižní stranu se pak vyznačuje až o 10 % nižší energetickou náročností než stejně velký byt situovaný na sever,“ vyjmenovává Eduarda Hekšová některé faktory, které se berou v potaz pro výpočet spotřební složky.

Není-li byt a v důsledku toho i celý dům dostatečně vytápěn, hrozí, že se objeví plísně či praskliny v omítce v místě spojů panelů. Na druhou stranu nikdo nechce zbytečně protopit své finance. Vedle izolace celého domu může zabránit plýtvání teplem i sám uživatel bytu tím, že bude pravidelně odvzdušňovat topení nebo za něj umístí hliníkovou fólii, která vrací teplo do místnosti. „Mnoho obyvatel stále své byty zbytečně přetápí na teplotu 22 až 24 stupňů Celsia, dostačující teplotou je přitom 17 stupňů v ložnici a 20 stupňů v dalších částech bytu, vyjma například komory či neobývané chodby, kde postačí teploty nižší. Praktické je pořídit do bytu termostaty a nastavit teplotu tak, aby se byt vyhřál před vaším příchodem,“ představuje některé tipy Eduarda Hekšová.

Ať už odebíráte energie na vytápění přímo od dodavatele energií, nebo jste teplem zásobeni centrálně, máte právo na vysvětlení nejasností ve vyúčtování a na případnou reklamaci či vznesení námitek. Vlastníkovi bytu, členovi družstva či nájemci musí být umožněno pořízení kopií podkladů k vyúčtování. Námitky proti vyúčtování pak může podat ve lhůtě 30 dnů od jeho doručení, případně od doložení podkladů k vyúčtování.

Témata:  bydlení,  nájmy,  dTest,  topení,  energetika