Ceny brněnských bytů vzrostly o dvacet procent. I proto roste poptávka po nájemním bydlení

Vysoká hladina cen za nemovitosti v Brně a jeho okolí je způsobena několika protichůdnými tendencemi. V bytech, kde ještě před několika lety bydlely početné rodiny, dnes bydlí dva tři lidé. Z toho vyplývá, že moderní bydlení s sebou nutně nese nárůst plochy, kterou obývá jeden průměrný člověk.

„Dalším významným faktorem, který přispívá k nárůstu cen za nemovitosti v Brně, je atraktivita města. Po studiích zde zůstává žít nezanedbatelné procento vysokoškolských studentů, kteří původně z Brna nepocházejí. Také se sem stěhují lidé za prací, i když v Brně před tím nikdy nestudovali,“ přibližuje základní důvody nárůstu cen Tomáš Kaláb z developerské firmy Kaláb.

Podle Jana Kejduše z realitní společnosti Properia Group jsou velkým problémem podmínky pro získání hypotéky. „Mladé rodiny, popřípadě lidé s nízkým podílem vlastních zdrojů, velmi často vyhledávají nájemní bydlení. Brno je navíc studentské město, ale kapacita vysokoškolských kolejí není zdaleka dostačující. Připočítejme ještě tisíce především IT specialistů, kteří jsou zaměstnáváni světovými korporacemi sídlícími v Brně a zjistíme, že podíl nájemního bydlení v Brně raketově roste, což má za následek i nárůst cen. Jako příklad můžeme uvést, že ještě před deseti lety si rodina mohla pronajmout bydlení 3+1 v Žabovřeskách bez inkasa za deset tisíc korun. Dnes se stejný prostor pronajímá za sedmnáct tisíc korun,“ říká.

Brno se na trend nájemního bydlení dlouhodobě připravuje

Město Brno zvýšení zájmu o nájemní bydlení potvrzuje a do budoucna počítá s tím, že nájemní bydlení bude stále vyhledávanější variantou. „Nájemní bydlení je v České republiky využíváno výrazně méně než v ostatních evropských zemích. Zatímco u nás je podíl domácností užívajících nájemní byty zhruba na dvaceti procentech, v Německu či Rakousku se pomalu blíží k padesáti procentům,“ říká Radka Loukotová z Magistrátu města Brna.

Na zvyšování podílu nájemního bydlení nevidí Tomáš Kaláb nic pozitivního. „Dnešní stav, kdy naprostá většina bydlení je v ČR v osobním vlastnictví, je podle mého poklad, kterého bychom si měli vážit. Situace, kdy menšina bydlení vlastní a zbylá většina u nich bydlí v nájmu, se upřímně hrozím,“ podotýká.

Dalším efektem, který má příčinu ve vysokých cenách nemovitostí v Brně, je suburbanizace. Lidé, kteří si nemohou dovolit bydlení přímo v centru města, se stěhují do jeho zázemí. „Chce-li si mladá rodina pořídit v Brně byt 3+1, tak nejlevněji jej opatří v městských částech, kde dominují sídliště, například v Bohunicích, Starém a Novém Lískovci nebo Bosonohách. Cena se zde pohybuje těsně nad třemi a půl miliony korun. Podíváme-li se ale na ceny v okrajových městských částech, jako je například Slatina, Žebětín nebo Řečkovice, tak najít v těchto lokalitách byt 3+1 pod čtyři miliony je velmi obtížné,“ dodává Loukotová.

Drahé bydlení v Brně má za následek stěhování do jeho zázemí. Tato migrace obyvatel ale pro město přináší řadu negativních jevů. Zvyšuje se intenzita dopravy, rostou finanční nároky na stavbu a opravu silniční a technické infrastruktury, zhoršuje se ovzduší a zvyšuje se hluková zátěž, a také jsou kapacitně přeplněné mateřské a základní školy, zejména v okrajových částech města.

„Město odchodem lidí do zázemí rovněž přichází o daňové příjmy, ale potřeba investic se naopak zvyšuje. I proto se Brno snaží udržet stávající obyvatelstvo a motivovat nově příchozí k tomu, aby se stali obyvateli města. Mimo jiné v současnosti připravujeme bytovou výstavbu, díky které vznikne v následujících pěti letech více než dva tisíce nových obecních bytů,“ hájí kroky brněnské radnice Loukotová.

Výstavba nového bydlení v Brně je velmi pomalá

Právě výstavba je ale v Brně obrovský problém. Ačkoliv investoři by rádi v Brně stavěli, existují podle Tomáše Kalába tři hlavní důvody, proč tomu tak není. „Prvním důvodem je zastaralý územní plán, který platí už od roku 1994. Investoři se tedy pokoušejí stavět na mapě, která současným trendům už vůbec neodpovídá. Druhým problémem je složitost územních a stavebních řízení, jež prodlužuje přípravnou fázi staveb na pět let, někdy i na delší dobu. Pokud budeme považovat za rozumnou dobu pro přípravu dva roky, snadno odvodíme, že rezidenční projekty mají za trhem tříleté zpoždění. A poslední nezanedbatelnou potíží jsou obyvatelé Brna, kteří v Brně bydlení už vlastní, a další už nehledají. Tito majitelé mají pocit, že v okolí jejich nemovitosti už kapacitně žádné další stavby nemohou vyrůst a často ztěžují situaci natolik, že se stavba protahuje o dlouhé roky,“ uzavírá Kaláb.

Témata:  bydlení,  Brno,  byty,  nájmy