Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

dTest: Kdy musí nájemce strpět úpravy bytu prováděné pronajímatelem?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Jan Zýka / INCORP images

Pronajatý byt čas od času vyžaduje různé stavební či jiné úpravy. V jakých případech zákon nájemci neumožňuje tyto úpravy odmítnout? Může se stát i to, že nájemce nebude kvůli prováděným pracím dočasně moci byt vůbec užívat. Jaká má v takové situaci práva?

Pronajímatel a nájemce se mohou na podmínkách provádění stavebních úprav nebo změn bytu dohodnout. „Vždy si podrobně vymezte vzájemná práva a povinnosti. Tedy zejména předmět a rozsah změn a finanční vypořádání,“ doporučuje Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení dTestu. 

Pokud se nájemce a pronajímatel na úpravách nedohodnou, je nájemce povinen strpět úpravu pronajatého bytu pouze ve třech zákonem stanovených případech:

1) Úprava nesnižuje hodnotu bydlení a její provádění nepředstavuje pro nájemce větší nepohodlí (například výměna kuchyňské linky nebo starých oken).

2) Pronajímatel je povinen úpravu provést na základě příkazu orgánu veřejné moci, například na základě rozhodnutí stavebního úřadu. 

3) Pokud někomu přímo hrozí zvlášť závažná újma. Příkladem může být potřeba dočasného statického zajištění bytu po výbuchu plynu v sousedním bytě.

V případě náročnějších úprav může dojít i k tomu, že nájemce nebude dočasně moci byt vůbec užívat. Jeho práva se v takové situaci liší podle toho, zda je k provedení úpravy potřeba jeho souhlas či nikoli. Pokud se souhlas nevyžaduje, má nájemce dvě základní práva. 

Má právo být informován alespoň tři měsíce předem o povaze zamýšlených prací, času jejich zahájení a trvání a době, po kterou musí být byt vyklizen. Pronajímatel jej také musí poučit o následcích, pokud odmítne byt vyklidit. Pokud však má být byt vyklizen na dobu nejdéle jednoho týdne, postačí, aby pronajímatel informoval nájemce alespoň deset dnů před zahájením prací. „Druhým právem nájemce je právo požadovat po pronajímateli přiměřenou náhradu účelných nákladů, které mu v souvislosti s vyklizením bytu vzniknou. Může se jednat například o úhradu stěhování do jiného dočasného bydliště nebo zvýšené náklady na nájemné a služby v jiném dočasném bydlišti,“ vysvětluje Lukáš Zelený.

Pokud nájemce odmítne byt vyklidit nebo se nevyjádří ani do 10 dnů od doručení oznámení, může pronajímatel podat proti nájemci žalobu a domáhat se, aby o vyklizení bytu (na dobu provádění úprav) rozhodl soud. Vyklizení bytu však musí být opravdu nezbytné, nemůže se jednat pouze o nedůvodné svévolné rozhodnutí pronajímatele.

Témata:  bydlení dTest

Související

Aktuálně se děje

3. července 2025 14:26

26. června 2025 11:13

20. června 2025 11:23

Kolik stojí rozvod? Češi za něj běžně zaplatí desítky tisíc, ale i víc než 100 tisíc korun

V České republice se ročně rozvede zhruba 20 tisíc párů. A i když je rozvod především citlivou osobní záležitostí, pro mnohé znamená i značnou finanční zátěž. O výši nákladů rozhoduje hlavně to, zda se manželé dokážou dohodnout, nebo se vše řeší u soudu. Analytici z Banky.cz připravili detailní přehled toho, co všechno může rozvod stát.

Zdroj: Tomáš Karas

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Města bez rodin. Nedostupné bydlení mění společnost

Vlastní byt býval cílem každé mladé rodiny. Dnes je realita jiná – ceny nemovitostí a náklady na hypotéky vylučují běžné domácnosti ze hry. Na trhu dominují bezdětné páry s dvěma nadprůměrnými příjmy, zatímco střední třída míří mimo centra měst. Tento posun má zásadní dopad nejen na dostupnost bydlení, ale i na podobu měst a celou společnost.