Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zástupce kultury překvapilo, že se covidové programy mají danit

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Zástupci spolku Kulturní sféra se v otevřeném dopise vládě ohrazují proti tomu, že by se měly danit peníze z programů, které vláda vyhlásila na pomoc různým oblastem zasaženým opatřeními proti koronaviru. Kritizují především to, že o nutnosti danit peníze z programu COVID kultura se příjemci podpory dozvídají až od daňových poradců v době, kdy se podává daňové přiznání. ČTK má dopis, který ve středu dostal premiér a ministerstva kultury, průmyslu a financí, k dispozici.

Ministerstva kultury a obchodu podle ředitele spolku Lukáše Vilta od počátku prezentovala programy na podporu kulturních subjektů zasažených opatřeními proti covidu-19 tak, že nepodléhají dani. "Ve chvíli, kdy se blíží podání daňových přiznání, školitelé z finanční správy školí daňové poradce o tom, že tyto pomoci dani podléhají. Tedy my, jako profesní organizace, se tyto věci dozvídáme od daňových poradců, kteří sledují naše webové stránky nebo sociální sítě," uvedl v dopise.

"Naše organizace se spojila s ministerstvem financí, kde reagovali velice rychle a vše se vyjasnilo do podoby, která je momentálně aktuální. Tedy program COVID kultura se daní. Uvědomujeme si, že výše daně například z dotace 60.000 korun se může lišit. U někoho může být nulová, u někoho se jedná o pár stovek podle jeho výdělku, ale v základu jde o princip, na který zde upozorňujeme a který se nám hrubě nelíbí," uvedl.

Ministerstvo financí k dopisu připomnělo, že provozní dotace se standardně do základu daně zahrnují. Neinvestiční dotace z covidových programů včetně programu COVID kultura mají tlumit daňovou ztrátu anebo zajistit alespoň základní příjem, který daná osoba kvůli pandemii zcela nebo z drtivé části ztratila. "V těchto situacích vede kombinace možnosti uplatnit nejméně paušální výdaje, typicky 60 procent, a daňových slev a odpočtů, což je typicky základní měsíční sleva 2320 korun, k závěru, že daň připadající na daný kalendářní měsíc bude u poškozených osob nulová," uvedla na dotaz ČTK Anna Vasko z tiskového oddělení MF.

Spolek uvádí, že pomoc od státu v podobě kompenzace marně vynaložených nákladů, nájemného a další programy chodí s obrovským zpožděním. "V mnoha případech tři až šest měsíců po podání žádosti je ministerstvo teprve schopné žádost dokončit. Z programů vypadávají nejrůznější profese a společnosti, které, když fungují, jsou ziskové, ale o ty se ministerstvo kultury nemůže nebo nechce postarat, protože jako podnikající osoby nebo společnosti nespadají do gesce ministerstva kultury, ale ministerstva průmyslu a obchodu," stojí v dopise. Více než 30 let po revoluci česká vláda podle Vilta stále neumí uchopit kulturu.

Program COVID kultura vyhlásil tři výzvy pro OSVČ a podnikatele v kultuře. V prvních dvou výzvách se do konce minulého roku vyčerpalo 900 milionů korun. Po urgencích a intervencích zástupců různých oblastí kultury se rozšiřuje záběr programu. Třetí výzvu vyhlásila MPO a MK 15. února a je v ní poprvé zahrnutý i filmový průmysl. Zájemci mohou v třetí výzvě podávat žádosti od 1. března do 30. dubna, v programu je 800 milionů korun.

Témata:  program COVID finance

Související

Aktuálně se děje

28. srpna 2025 11:51

Chat Control EU: nový zákon může ohrozit soukromí občanů i americké firmy

Dánsko, momentálně předsedající Radě Evropské unie, chce do konce roku na úrovni EU prosadit takzvaný Chat Control čili „šmírovací zákon“. Má zamezit sdílení dětské pornografie, ve skutečnosti by ale hlavně mohl závažně a přelomově připravit občany EU o soukromí. Zavedl by totiž automatické skenování chatů a e-mailů. Vlastně by tak prolamoval listovní tajemství, jedno za základních práv a svobod přiznaných České republice Listinou základních práv a svobod. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Neznalost a psychické vyčerpání brání dlužníkům využít oddlužení

Novela insolvenčního zákona měla lidem cestu k oddlužení usnadnit. Přesto počet nových insolvenčních řízení meziročně roste jen o 12 %, přičemž desítky tisíc lidí ročně by tuto možnost mohly využít – většina o ní ale stále neví. Výzkum Konsorcia dluhových poraden ČR ukázal, že dlužníkům brání nejen neznalost změn, ale i psychické vyčerpání a složité životní podmínky.