Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V srpnu Češi nakoupili kryptoměny za 200 milionů korun

Bitcoin
Bitcoin
Foto: Pixabay

Češi v srpnu nakoupili kryptoměny za zhruba 200 milionů korun. To je přibližně stejně jako v předchozím měsíci a dvojnásobek oproti minulému roku. Loni se s polovičním objemem peněz dalo pořídit dvakrát tolik bitcoinů než letos. Celkový objem nákupů od začátku roku přesáhl 3,8 miliardy Kč, což je o 95 procent více než loni, uvedl ředitel a zakladatel Bit.plus Martin Stránský.

Kromě bitcoinu, na který stále připadá drtivá většina obchodů, byl v srpnu velký zájem také o ethereum nebo dogecoin, které zaznamenaly meziroční nárůsty v desítkách procent.

V průbehu srpna se kurz bitcoinu zvýšil o téměř 20 000 amerických dolarů a atakoval hranici 50 000 amerických dolarů. V současnosti se prodává okolo 45 000 amerických dolarů, což je o 340 procent více než před rokem. Je to však stále přibližně 19 000 dolarů pod letošním a zároveň historickým maximem 64 000 dolarů. Letošní minimum bylo okolo 29 000 amerických dolarů na začátku roku, hranice 30 000 dolarů se bitcoin dotkl i v druhé polovině července.

„V srpnu táhlo kurz bitcoinu vzhůru několik pozitivních zpráv, a naopak chyběly ty negativní. Vedle podpory šéfa Tesly Elona Muska měly na růst vliv i informace o vstřícnějším přístupu Německa ke kryptoměnám, chystaném přijetí bitcoinu jako platidla v Salvadoru nebo jeho akceptaci na Kubě,“ uvedl Martin Stránský.

Na podzim by měl kurz bitcoinu i dalších hlavních kryptoměn dále posilovat, i když pomalejším tempem než na začátku roku. To ale může mít vliv na nižší objem obchodů. Celkově mohou trh digitálního zlata ovlivnit restrikce spojené s opětovným šířením koronaviru, poptávku mohou naopak zvyšovat obavy z rostoucí inflace.

Témata:  kryptoměny Bitcoin

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy