Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?

Dopad na cenu

Několik hodin před zahájením čtvrtého halvingu v historii se cena kryptoměny pohybovala volatilně a dokonce se krátce propadla na 59 664 USD, později se však vyšplhala zpět na úroveň kolem 64 000 USD, kterou si udržela i den po této události. Vzestupný trend se udržel i na začátku nového obchodního týdne. Podle Coin Metrics si v tuto dobu Bitcoin připsal 1,8 % na 65 891 USD a dařilo se i těžařům kryptoměn, jako jsou Marathon Digital, Riot Platform a Iris Energy. Od posledních historických maxim z poloviny března, kdy se cena vyšplhala na více než 73 000 USD, lze však stále vysledovat značný odstup. Z historického hlediska například cena bitcoinu po poklesu na polovinu v roce 2020 vzrostla během týdne o 12 % a v průběhu roku si podle agentury Reuters připsala 659 %.

Předpovědi nových maxim

Coinpedia.com: někteří odborníci se domnívají, že cena bitcoinu by se do konce roku mohla vyšplhat na úroveň 100 až 200 tisíc USD. Odhady na překonání hranice 100 tisíc však nejsou v historii této kryptoměny ničím novým. Teprve následující týdny či měsíce ukáží, zda se tento scénář stane skutečností. Je třeba se také připravit na možné výprodeje, kdy si investoři budou chtít vybrat aktuální zisky, což může být spojeno i s volatilitou ceny.

Čtěte také

Kdo investuje v Česku do kryptoměn?

Finance Podle výzkumu globální platformy pro sběr dat statista.com uvedlo v roce 2022 vlastnictví některé digitální měny 13 % Čechů. V roce 2021, kdy nejznámější kryptoměna bitcoin dosahovala jedněch ze svých nejvýznamnějších maxim, činil podíl kryptoměnových investorů dokonce 15 %. Data také ukazují, že majitelé kryptoměn v Česku se zajímají o technologie a mají zájem na řešení inflace nebo nedostupného bydlení.

Odměna za těžbu klesla

Halving je ve světě kryptoměn klíčovou událostí, během níž se odměna za těžbu této kryptoměny snižuje na polovinu. Během halvingu v minulém týdnu byla odměna snížena na 3,125 BTC. Pro srovnání - v roce 2009, kdy Satoshi Nakamoto kryptoměnu vytvořil, činila první odměna za její těžbu 50 BTC. Bitcoin byl totiž naprogramován tak, aby se emise nových Bitcoinů snižovala za každých 210 000 vytěžených bloků, což se děje přibližně každé 4 roky. Důvodem naprogramování bylo vytvoření „pocitu nedostatku“. Snižování odměny by mělo pokračovat až do roku 2140, kdy bude vytěžen poslední bitcoin, neboť celkový počet vytěžených bitcoinů byl stanoven na 21 milionů. Těžba vyžaduje výkonné počítače a je také energeticky náročná, proto kvůli vysokým technickým nárokům a klesajícím odměnám někteří těžaři postupně opouštějí trh a jsou nahrazováni „většími rybami“.

Připravenost je klíčová

I v souvislosti s energeticky náročnou těžbou se velké těžební platformy snaží rozvíjet a inovovat své procesy. Společnost Bitdeer Technologies Group se zaměřila na výzkum a vývoj s investicemi do datových center a cloudových nabídek s umělou inteligencí a těžařskými systémy. Další společnosti, jako je Stronghold nebo Riot Platforms, se zaměřují na nízkonákladovou energii, která jim poskytuje flexibilitu. Společnost Marathon Digital se na snižování nákladů a efektivitu dívá z jiného úhlu pohledu, a to prostřednictvím vlastnictví infrastruktury a lokalit, kde těží. Kromě toho se společnost zaměřila také na získávání energie, zpracování metanu a biomasy na energii, kterou pak nakupuje průmysl nebo komerční sektor, čímž se rovněž daří snižovat náklady na energii.

A zase ta umělá inteligence

Vzestup umělé inteligence zasáhl i svět kryptoměn, což podle CNBC potvrdil ve své zprávě správce digitálních aktiv CoinShare, který předpokládá, že se do tohoto sektoru přesunou těžební společnosti. Několik z nich se již umělou inteligencí zabývá nebo má v tomto sektoru alespoň plány. Patří mezi ně například BitDigital, Hive, Hut 8 nebo Core Scientific. Přechod od těžby kryptoměn do odvětví AI však přináší řadu problémů, které mohou být pro menší firmy problematické. K podnikání v tomto odvětví jsou zapotřebí specialisté a jiná infrastruktura, která je finančně náročnější. Sada ASIC, která byla navržena speciálně pro těžbu bitcoinů, není ve skutečnosti zcela použitelná pro širší úlohy. Společnosti, jako je Core Scientific, se již několik let přizpůsobují diverzifikací do služeb v oblasti AI a využívají partnerství a specializované vybavení k podpoře vysoce hodnotných výpočetních aplikací, jako je strojové učení. Zatímco těžba bitcoinů byla u takových systémů průkopníkem, přechod na AI zůstává náročný s očekáváním, že jen málo provozovatelů tento proces úspěšně zvládne, dodává Olívia Lacenová, hlavní analytička společnosti Wonderinterest Trading Ltd.

Témata:  Bitcoin,  kryptoměny