S dotacemi na družstevní bydlení, se zvýšením počtu míst ve školkách či se zálohovaným výživným počítá návrh aktualizované koncepce rodinné politiky do roku 2025. Ministerstvo práce z původního dokumentu, který před dvěma lety schválila vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD), vyškrtlo víc než polovinu bodů a doplnilo záměry z vládního prohlášení. ČTK má navrhovaný materiál k dispozici. Ministerstvo financí s koncepcí nesouhlasí. Podle něj by přijetí opatření zvedlo výdaje minimálně o 14 miliard korun. Výhrady mají i některé kraje, Svaz měst a obcí či zaměstnavatelé.
Rodinnou politiku tvoří úlevy na dani, dávky a služby. Zatímco podpora v daňových slevách se v Česku blíží procentu HDP, což je druhý nejvyšší podíl mezi zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), ve výdajích na příspěvky a na školky Česko výrazně zaostává.
Z deseti okruhů původní koncepce Sobotkovy vlády ČSSD, ANO a lidovců zbyly čtyři. Mezi opatřeními už není zvýšení mateřské, porodné pro víc rodin, dostatek míst v družinách a základní kroužky zdarma či proplácené vyšetření plodnosti. Aktualizovaná verze nyní zahrnuje devět bodů s 33 opatřeními. Část z nich tvoří debaty, osvěta či analýzy. Zůstává plán navýšit rodičovskou na 300.000 korun, i když ten má platit už od ledna.
"V aktualizované koncepci naznačujeme jasný směr. Navýšení rodičovské je v běhu. Pak chci dostupnou síť jeslí a školek. Chci podporu částečných úvazků ze strany státu. Chci pomoci rodinám samoživitelů v nouzi, tedy zálohované výživné," řekla novinářům ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Na první místo devítibodového seznamu se posunulo bydlení. Dál se počítá s dotacemi na výstavbu bytů a s výhodnými půjčkami na byt, ročně celkem za čtyři miliardy. Z koncepce vypadly novomanželské úvěry. Nově by se měly naopak vyplácet dotace i na družstevní bydlení a do roku 2025 by měl vzniknout zákon o dostupném bydlení s roční podporou čtyři miliardy korun.
Přibýt by mělo míst ve školkách. Od roku 2021 by pak měl zákon upravit financování dětských skupin, ročně by to mělo stát miliardu. Využít by se měly peníze z EU. V koncepci naopak už nejsou jesle a školky zdarma, což mělo rozpočet stát 11 miliard korun ročně.
Zákon by měl příští rok zavést sdílená místa, na ně by měl stát zaměstnavatelům poskytnout stovky milionů ročně z fondů EU. V aktualizované verzi chybí snížení odvodů pro firmy za částečné a sdílené úvazky.
Do roku 2025, tedy do konce příštího volebního období se počítá s "odstraněním diskriminace stejnopohlavních rodin", a to buď v občanském zákoníku manželstvím pro všechny, nebo srovnáním podmínek v zákoně o registrovaném partnerství. Návrh novely zákoníku je už přes rok ve Sněmovně. Podle koncepce by se od roku 2021 mělo vyplácet zálohované výživné, což má ročně vyjít až na 1,2 miliardy. Rozdíly v odměňování mužů a žen by se měly v příštích šesti letech snižovat třeba díky debatě v tripartitě.
Ministerstvo práce v podkladech pro vládu uvádí, že opatření cílí na všechny funkční rodiny s dětmi a odrážejí jejich největší problémy. Díky investici do jednotlivých kroků pak stát mimo jiné vybere víc na daních a odvodech, uvedli autoři.
Podle ministerstva financí by kroky ročně i bez výdajů na vyšší rodičovskou stály minimálně 14 miliard navíc, což by ohrozilo udržitelnost veřejných financí a rozpočtové cíle. Tým zmocněnkyně pro lidská práva zas namítá, že by stát měl podporovat všechny děti, nejen ty z funkčních rodin. Podle Svazu měst a obcí a některých krajů není jasné, kdo zaplatí rozšiřování školek. Se zálohovaným výživným nesouhlasí zaměstnavatelé.
Podle některých expertů na sociální problematiku, demografů, ekonomů i politiků by vládní koncepce měly obsahovat vizi, kam se Česko chce v příštích desetiletích dostat a kde na to vezme peníze. Podle kritiků právě dlouhodobá představa chybí.
Témata: Jana Maláčová, rodina, Ministerstvo financí
Související
18. listopadu 2021 16:18
27. října 2021 18:04
18. září 2021 13:57
13. září 2021 14:41
2. července 2021 12:41
1. července 2021 17:00