Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ČNB stanovila pěti velkým bankám novou sazbu kapitálové rezervy

Česká národní banka
Česká národní banka
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Česká národní banka stanovila pěti největším tuzemským bankám sazbu kapitálové rezervy pro jiné systémově významné instituce. Nahradila dosud uplatňovanou kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika. Od října tak rezerva v případě ČSOB činí 2,5 procenta, u České spořitelny a Komerční banky dvě procenta, u Unicredit Bank 1,5 procenta a u Raiffeisenbank 0,5 procenta. U všech institucí je sazba ve srovnání s dříve uplatňovanou rezervou nižší, informovala dnes ČNB v tiskové zprávě.

Účelem rezervy je potlačovat riziko plynoucí z možné destabilizace příslušných bank. Destabilizace kterékoli z těchto bank by mohla poškodit důvěru ve schopnost bankovního sektoru poskytovat efektivně své služby, což by mohlo mít závažné nepříznivé dopady na finanční systém a celou českou ekonomiku. Nová rezerva vznikla začleněním příslušné směrnice EU do českého právního řádu. Ta zároveň již neumožňuje využívat starší kapitálovou rezervu.

Rezerva je tvořena kmenovým kapitálem na individuálním i konsolidovaném základě v příslušné procentní výši z celkového objemu rizikové expozice.

ČNB stanovuje sazbu kapitálové rezervy pro jiné systémově významné instituce (rezerva J-SVI) podle výše skóre systémové významnosti instituce. Následně sazbu porovná s legislativně stanoveným limitem v případě, že je instituce vlastněna zahraniční společností označenou jako domácí nebo globální systémově významná instituce, a stanoví ji tak, aby s ním byla v souladu. Dohledové posouzení pak slouží k případnému zohlednění specifik konkrétní instituce ve výši sazby.

Témata:  Česká národní banka (ČNB) banky

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy