Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ČNB stanovila pěti velkým bankám novou sazbu kapitálové rezervy

Česká národní banka
Česká národní banka
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Česká národní banka stanovila pěti největším tuzemským bankám sazbu kapitálové rezervy pro jiné systémově významné instituce. Nahradila dosud uplatňovanou kapitálovou rezervu ke krytí systémového rizika. Od října tak rezerva v případě ČSOB činí 2,5 procenta, u České spořitelny a Komerční banky dvě procenta, u Unicredit Bank 1,5 procenta a u Raiffeisenbank 0,5 procenta. U všech institucí je sazba ve srovnání s dříve uplatňovanou rezervou nižší, informovala dnes ČNB v tiskové zprávě.

Účelem rezervy je potlačovat riziko plynoucí z možné destabilizace příslušných bank. Destabilizace kterékoli z těchto bank by mohla poškodit důvěru ve schopnost bankovního sektoru poskytovat efektivně své služby, což by mohlo mít závažné nepříznivé dopady na finanční systém a celou českou ekonomiku. Nová rezerva vznikla začleněním příslušné směrnice EU do českého právního řádu. Ta zároveň již neumožňuje využívat starší kapitálovou rezervu.

Rezerva je tvořena kmenovým kapitálem na individuálním i konsolidovaném základě v příslušné procentní výši z celkového objemu rizikové expozice.

ČNB stanovuje sazbu kapitálové rezervy pro jiné systémově významné instituce (rezerva J-SVI) podle výše skóre systémové významnosti instituce. Následně sazbu porovná s legislativně stanoveným limitem v případě, že je instituce vlastněna zahraniční společností označenou jako domácí nebo globální systémově významná instituce, a stanoví ji tak, aby s ním byla v souladu. Dohledové posouzení pak slouží k případnému zohlednění specifik konkrétní instituce ve výši sazby.

Témata:  Česká národní banka (ČNB) banky

Související

Aktuálně se děje

24. června 2026 12:15

12. června 2026 21:03

23 bilionů korun: Tak velký může být majetek Elona Muska po ocenění SpaceX

Svět má prvního dolarového bilionáře. Pokud dnešní vstup na burz ocení společnost SpaceX na 1,8 bilionu dolarů, jak se předpokládá, podíl jejího zakladatele Elona Muska získá hodnotu 866 miliard dolarů. Když se připočte jeho majetek v Tesle, jde o 1,1 bilionu dolarů, tedy zhruba 23 bilionů korun (roční HDP ČR je zhruba 9 bilionu). 23 bilionů, to je více, než kolik mají dohromady Larry Page, Sergey Brin, Jeff Bezos a Larry Ellison, kteří spolu s Muskem tvoří pětici světově těch úplně nejbohatších. Pokud by se Musk rozhodl svého zmíněného bohatství postupně zbavit tak, že by utrácel milion dolarů (takřka 21 milionů korun) den co den, zabralo by mu to přes 3000 let.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Osm investičních možností pro rok 2026: co dává smysl a co už méně

Inflace už není takovým strašákem jako před několika lety a úrokové sazby se po období výrazného růstu stabilizovaly. Investoři tak znovu řeší otázku, jak se svými penězi naložit. Jenže zatímco dříve se často hledala jedna „nejlepší“ investice, dnes se ukazuje, že důležitější je správně rozložit riziko a přemýšlet o tom, k čemu mají peníze sloužit. Jinou strategii zvolí člověk, který chce ochránit úspory na pět let, a jinou investor budující majetek na důchod nebo pro další generace. Které možnosti dnes dávají smysl?