Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ČNB ponechává sazby beze změn. Rada nerozhodla jednomyslně, jestřábí signály z USA mohly ovlivnit hlasování

Česká národní banka (ČNB)
Česká národní banka (ČNB)
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Rozhodnutí bankovní rady ČNB ponechat základní úrokovou sazbu beze změny nebylo jednomyslné. Hlasování dopadlo v poměru pět ku dvěma.

Česká koruna proto v reakci na zveřejnění této informace mírně oslabila. Ukazuje se totiž, že v bankovní radě stále nechybí hlasy volající po razantnějším postupu při snižování sazeb. Takový postup by korunu oslabil výrazněji. ČNB tak o to spíše obnoví snižování úrokových sazeb hned zkraje roku 2025, dost možná hned na prvním zasedání roku 2025, v únoru, přičemž už v polovině roku 2025 by se základní sazby měla blížit úrovni tří procent.

Nelze vyloučit, že některé členy bankovní rady mohla k rozhodnutí zvednout ruku pro ponechání sazeb zviklat i včerejší poměrně „jestřábí“ rétorika americké centrální banky. Ta v příštím roce hodlá své sazby snižovat pomaleji, než se dosud obecně mínilo. Posilování dolaru, které to vyvolalo, představuje inflační tlak v Česku, neboť ČR je čistým dovozcem například ropy, která se ve světě právě dolarech obchoduje. 

Témata:  Česká národní banka (ČNB)

Související

Aktuálně se děje

27. ledna 2026 11:51

16. ledna 2026 11:48

Generace Z přichází, české firmy mění pravidla práce

Firmy stále stojí na zkušenějších ročnících, ale nový pracovní model je nevyhnutelný. Evropský pracovní trh prochází obdobím výrazné demografické proměny. Eurostat dlouhodobě upozorňuje na pokles počtu lidí v produktivním věku a na stárnutí populace, což zasáhne především státy se silnou průmyslovou a energetickou základnou. 

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Rozmach umělé inteligence tlačí ceny elektroniky a automobilů vzhůru

V Česku ani v jiných zemích neutuchá paměťová krize. Naopak, letos lze čekat její další zhoršení a výraznější zdražování notebooků, mobilů, ale třeba také vyšší ceny ojetých automobilů. Důvodem je umělá inteligence, resp. obrovské investice do ní a související infrastruktury, například datových center, v podání amerických technologických obrů, zejména Amazonu, Microsoftu, Alphabetu a Mety.