Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Český vládní dluh stoupl na 1,7835 bilionu korun

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Vládní dluh ČR v loňském třetím čtvrtletí meziročně stoupl o 5,4 miliardy korun na 1,7835 bilionu korun. Míra zadlužení ale klesla o 1,91 procentního bodu na 31,97 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s druhým čtvrtletím se dluh snížil o 33,8 miliardy korun a míra zadlužení klesla o 1,18 procentního bodu.

Míra zadlužení sektoru vládních institucí je podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka nejnižší od propuknutí krize. "Jedná se o nejlepší výsledek od roku 2009, kdy se zadlužení začalo prudce zvyšovat kvůli příchodu světové hospodářské krize do České republiky," podotkl.

"Saldo hospodaření vládních institucí skončilo ve třetím čtvrtletí loňského roku v přebytku více než 15 miliard korun, což odpovídá jednomu procentu HDP. Ústřední vládní instituce hospodařily s přebytkem 11,4 miliardy korun, zatímco saldo hospodaření místních vládních institucí dosáhlo deficitu 1,4 miliardy korun," uvedl vedoucí oddělení vládních účtů ČSÚ Jaroslav Kahoun.

Celkové příjmy vládních institucí ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostly o 6,6 procenta. Podle statistiků se na tom podílel zejména růst daní z důchodů, přijatých sociálních příspěvků nebo důchodů z vlastnictví. Celkové výdaje vládních institucí byly vyšší o 7,5 procenta. K jejich růstu nejvíce přispěl růst náhrad zaměstnancům, mezispotřeby a naturálních sociálních transferů, uvedl ČSÚ.

Témata:  státní dluh finance ekonomika

Související

Aktuálně se děje

4. června 2026 9:53

Tři eura za balíček: EU zdraží levné zásilky z Asie

Kupujete si zboží z levných asijských tržišť? Možná byste měli zpozornět. Od července 2026 totiž vstupuje v účinnost tzv. EU Customs Reform. Jedná se o reformu celního systému, který byl schválen Evropskou unií a pravděpodobně povede ke zdražení drobného zboží ze třetích zemí. Jaké jsou důvody a co přesně od těchto cel můžeme očekávat? A skutečně pomohou cla k lepší ochraně spotřebitelů?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Osm investičních možností pro rok 2026: co dává smysl a co už méně

Inflace už není takovým strašákem jako před několika lety a úrokové sazby se po období výrazného růstu stabilizovaly. Investoři tak znovu řeší otázku, jak se svými penězi naložit. Jenže zatímco dříve se často hledala jedna „nejlepší“ investice, dnes se ukazuje, že důležitější je správně rozložit riziko a přemýšlet o tom, k čemu mají peníze sloužit. Jinou strategii zvolí člověk, který chce ochránit úspory na pět let, a jinou investor budující majetek na důchod nebo pro další generace. Které možnosti dnes dávají smysl?