Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Český vládní dluh stoupl na 1,7835 bilionu korun

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Vládní dluh ČR v loňském třetím čtvrtletí meziročně stoupl o 5,4 miliardy korun na 1,7835 bilionu korun. Míra zadlužení ale klesla o 1,91 procentního bodu na 31,97 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s druhým čtvrtletím se dluh snížil o 33,8 miliardy korun a míra zadlužení klesla o 1,18 procentního bodu.

Míra zadlužení sektoru vládních institucí je podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka nejnižší od propuknutí krize. "Jedná se o nejlepší výsledek od roku 2009, kdy se zadlužení začalo prudce zvyšovat kvůli příchodu světové hospodářské krize do České republiky," podotkl.

"Saldo hospodaření vládních institucí skončilo ve třetím čtvrtletí loňského roku v přebytku více než 15 miliard korun, což odpovídá jednomu procentu HDP. Ústřední vládní instituce hospodařily s přebytkem 11,4 miliardy korun, zatímco saldo hospodaření místních vládních institucí dosáhlo deficitu 1,4 miliardy korun," uvedl vedoucí oddělení vládních účtů ČSÚ Jaroslav Kahoun.

Celkové příjmy vládních institucí ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostly o 6,6 procenta. Podle statistiků se na tom podílel zejména růst daní z důchodů, přijatých sociálních příspěvků nebo důchodů z vlastnictví. Celkové výdaje vládních institucí byly vyšší o 7,5 procenta. K jejich růstu nejvíce přispěl růst náhrad zaměstnancům, mezispotřeby a naturálních sociálních transferů, uvedl ČSÚ.

Témata:  státní dluh finance ekonomika

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

Když hotovost nechtějí: Zákon mluví jasně, praxe kulhá

Spotřebitelé se v preferovaném způsobu platby neshodují a dělí se zejména na dva tábory. První z nich tvoří lidé, kteří si bez plateb kartou či jiným chytrým zařízením dnes již nedovedou představit jakékoliv nakupování. Druhý tábor naopak preferuje hotovost, protože fyzicky vidí obnos, který má v peněžence, a při každé platbě tak sleduje jeho úbytek. Jsou však místa, která nenabízejí preferovaný způsob placení – někteří prodejci nepřišli na chuť platbám kartou a nevlastní tak potřebný terminál, jiní zase nechtějí přijímat hotovost a v rámci zjednodušení práce personálu umožňují platby pouze kartou. Jsou však tato jednání v souladu se zákonem? Problematiku vysvětluje dTest.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy