Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Český vládní dluh stoupl na 1,7835 bilionu korun

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Vládní dluh ČR v loňském třetím čtvrtletí meziročně stoupl o 5,4 miliardy korun na 1,7835 bilionu korun. Míra zadlužení ale klesla o 1,91 procentního bodu na 31,97 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ve srovnání s druhým čtvrtletím se dluh snížil o 33,8 miliardy korun a míra zadlužení klesla o 1,18 procentního bodu.

Míra zadlužení sektoru vládních institucí je podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka nejnižší od propuknutí krize. "Jedná se o nejlepší výsledek od roku 2009, kdy se zadlužení začalo prudce zvyšovat kvůli příchodu světové hospodářské krize do České republiky," podotkl.

"Saldo hospodaření vládních institucí skončilo ve třetím čtvrtletí loňského roku v přebytku více než 15 miliard korun, což odpovídá jednomu procentu HDP. Ústřední vládní instituce hospodařily s přebytkem 11,4 miliardy korun, zatímco saldo hospodaření místních vládních institucí dosáhlo deficitu 1,4 miliardy korun," uvedl vedoucí oddělení vládních účtů ČSÚ Jaroslav Kahoun.

Celkové příjmy vládních institucí ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostly o 6,6 procenta. Podle statistiků se na tom podílel zejména růst daní z důchodů, přijatých sociálních příspěvků nebo důchodů z vlastnictví. Celkové výdaje vládních institucí byly vyšší o 7,5 procenta. K jejich růstu nejvíce přispěl růst náhrad zaměstnancům, mezispotřeby a naturálních sociálních transferů, uvedl ČSÚ.

Témata:  státní dluh,  finance,  ekonomika

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

7. října 2026 13:27

Čínská AI už Američanům dýchá na záda. Rozhodovat ale nebude jen to, která je chytřejší

Čínská umělá inteligence už není pouze levnější alternativou k americkým modelům. Čínské modely se přibližují technologické špičce a v některých případech nabízejí výhodu v možnosti provozovat je přímo na vlastní infrastruktuře. Pro firmy tak není hlavní otázkou, zda zvolit americkou, nebo čínskou AI, ale především to, co má umělá inteligence dělat, kde budou uložena data a kolik bude její provoz stát, rozebírá ve svém komentáři David Strejc, AI specialista a architekt ze společnosti Apertia.ai.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy