Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Analytici očekávají ponechání základní úrokové sazby na sedmi procentech

Česká národní banka (ČNB)
Česká národní banka (ČNB)
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Bankovní rada České národní banky (ČNB) na svém posledním letošním zasedání ponechá základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Shodují se na tom analytici, které ČTK oslovila před středečním měnověpolitickým jednáním bankovní rady, a naznačují to i výroky některých členů rady v posledním týdnu. Sedmiprocentní základní úroková sazba platí od 22. června, je na nejvyšší úrovni od roku 1999.

"Od prosincového měnověpolitického zasedání bankovní rady očekávám totožný výsledek, jako od toho předchozího. To znamená, že dva radní budou hlasovat pro růst sazeb, ovšem pětičlenná většina prosadí jejich stabilitu. Na následné tiskové konferenci se dozvíme, že sazby jsou momentálně již dostatečně restriktivní, klesají objemy nových úvěrů i maloobchodní tržby a navíc Česko prochází recesí, která ekonomiku a tudíž i inflaci dále ochladí," uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. Očekává také apel na vládu, aby byla rozpočtově odpovědná a nezvyšovala tak inflační tlaky.

"Vidíme jako nejpravděpodobnější scénář stabilitu sazeb do srpna příštího roku a pak jejich postupný pokles. Domácí poptávkové proinflační tlaky postupně slábnou a zatím se nezdá, že by výrazně zesílil mzdový růst a přinutil ČNB dále zvýšit sazby," uvedli analytici České spořitelny. "Na druhou stranu ale inflace zůstává velmi vysoká a ČNB tak v nejbližší době k poklesu sazeb pravděpodobně nepřistoupí," doplnili.

Tomáš Jícha z investiční společnosti Tesla by považoval za překvapení, kdyby se sazby na prosincovém jednání bankovní rady změnily. "Mám za to, že se ČNB snaží vyslat jasný signál trhům, že se zásadním snižováním úrokových sazeb nelze počítat a že si trhy, včetně trhu hypotečního, musí zvyknout na vyšší než prakticky nulové základní sazby. Ke zvyšování úrokových sazeb nevidím žádný důvod," sdělil ČTK.

Také analytik Komerční banky Jaromír Gec považuje za nejpravděpodobnější zachování sedmiprocentní sazby až do srpna 2023. Podle něj ale není vyloučeno zvýšení sazeb nebo jejich ponechání na vyšší úrovni po delší dobu. "V tomto směru působí především námi očekávaný nárůst mzdové dynamiky a zvýšená inflační očekávání, stejně tak ale i nadále uvolněná fiskální politika české vlády a zpřísňování měnové politiky v zahraničí," uvedl.

Členové bankovní rady v rozhovorech s médii dávali najevo, že chtějí zachovat stabilitu sazeb. Oldřich Dědek uvedl, že s ohledem na údaje naznačující dosažení vrcholu inflace převažují argumenty pro ponechání sazby v nynější výši. Karina Kubelková považuje sazby pro současnou situaci dostatečné, pro zvýšení by hlasovala v případě, že by se v reálné ekonomice projevila proinflační rizika, například by výrazně oživila domácí poptávka. Oba zároveň vyloučili, že by nyní bankovní rada zvažovala snížení sazeb.

Pro růst sazeb je viceguvernér Marek Mora, který ho společně se členem rady Tomášem Holubem neúspěšně navrhoval i na předchozích jednáních. Podle Mory by zvýšení sazeb mohlo zkrátit období, po které se Česko bude potýkat s vysokou inflací. Mora v únoru v radě ČNB skončí, spolu s dalším členem rady Dědkem je nahradí dosavadní ředitel Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP) Jan Procházka a vedoucí úřadu Národní rozpočtové rady Jan Kubíček. Viceguvernérem se stane Jan Frait.

Témata:  úrokové sazby Česká národní banka (ČNB)

Aktuálně se děje

23. dubna 2024 12:35

22. dubna 2024 20:08

22. dubna 2024 18:27

Vysoké úroky povzbuzují ekonomiku, soudí američtí finančníci i ekonomové. MMF ale varuje

Mezinárodní měnový fond (MMF) se v minulém týdnu nezvykle ostře pustil do Spojených států. Vadí mu jejich rozhazovačnost. Ta jim prý sice dopomáhá k impresivnímu ekonomickému růstu, leč není dlouhodobě udržitelná. Přílišné výdaje Washingtonu mohou podle MMF celosvětově opětovně zvýšit inflaci a ohrozit rozpočtovou a finanční stabilitu. Jinými slovy, hrozí, že za velké americké dluhy nakonec zaplatíme všichni – ať už krizemi či pořádnou inflací.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Kdo investuje v Česku do kryptoměn?

Podle výzkumu globální platformy pro sběr dat statista.com uvedlo v roce 2022 vlastnictví některé digitální měny 13 % Čechů. V roce 2021, kdy nejznámější kryptoměna bitcoin dosahovala jedněch ze svých nejvýznamnějších maxim, činil podíl kryptoměnových investorů dokonce 15 %. Data také ukazují, že majitelé kryptoměn v Česku se zajímají o technologie a mají zájem na řešení inflace nebo nedostupného bydlení.