Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ČNB snížila úrokovou sazbu na 4 %. Další uvolnění měnové politiky zůstává nejisté

Česká národní banka (ČNB)
Česká národní banka (ČNB)
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Dosud šla bankovní rada se sazbami dolů a dá se čekat, že i nadále se sazba bude snižovat, ale možná dojde ke zpomalení tohoto procesu. Dosud na každém zasedání ČNB sazbu snížila, a to se může změnit.

Inflace sice není nijak vysoká, ale pokles se nejen zastavil, ale v září opět růst cen vyskočil o 2,6 %. Cíl ČNB je na úrovni 2 %, takže jsme přeci jen o něco výše. Hlavními oblastmi, kde by ČNB mohla spatřovat inflační tlaky do budoucna, jsou na růst mezd a velmi pomalu se snižující schodek státního rozpočtu.

Se schodkem jsme stále o řád výš, než bychom teoreticky mohli být. Ekonomika sice roste pomalu, když ve 3Q se zvětšila pouze o 1,6 %, ale je to růst. V takové situaci je mít schodek rozpočtu daleko přes 200 mld. korun ekonomicky neobhajitelné.

ČNB je mezi mlýnskými kameny, když spotřebitelé chtějí nižší úroky a vyšší spotřeba by jistě pomohla ekonomickému růstu, na druhé straně je třeba řešit inflaci vzniklou z robustních schodků rozpočtu. Sazby se tedy obecně asi dál půjdou dolů, ale tempo se zpomalí, uzavírá Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin.

Témata:  Česká národní banka (ČNB) úrokové sazby

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.