Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ČNB snížila úrokovou sazbu na 4 %. Další uvolnění měnové politiky zůstává nejisté

Česká národní banka (ČNB)
Česká národní banka (ČNB)
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Dosud šla bankovní rada se sazbami dolů a dá se čekat, že i nadále se sazba bude snižovat, ale možná dojde ke zpomalení tohoto procesu. Dosud na každém zasedání ČNB sazbu snížila, a to se může změnit.

Inflace sice není nijak vysoká, ale pokles se nejen zastavil, ale v září opět růst cen vyskočil o 2,6 %. Cíl ČNB je na úrovni 2 %, takže jsme přeci jen o něco výše. Hlavními oblastmi, kde by ČNB mohla spatřovat inflační tlaky do budoucna, jsou na růst mezd a velmi pomalu se snižující schodek státního rozpočtu.

Se schodkem jsme stále o řád výš, než bychom teoreticky mohli být. Ekonomika sice roste pomalu, když ve 3Q se zvětšila pouze o 1,6 %, ale je to růst. V takové situaci je mít schodek rozpočtu daleko přes 200 mld. korun ekonomicky neobhajitelné.

ČNB je mezi mlýnskými kameny, když spotřebitelé chtějí nižší úroky a vyšší spotřeba by jistě pomohla ekonomickému růstu, na druhé straně je třeba řešit inflaci vzniklou z robustních schodků rozpočtu. Sazby se tedy obecně asi dál půjdou dolů, ale tempo se zpomalí, uzavírá Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin.

Témata:  Česká národní banka (ČNB) úrokové sazby

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

16. března 2026 14:29

Napětí na Blízkém východě rozhýbalo trhy. Hypotéky mohou přestat zlevňovat

Geopolitické napětí na Blízkém východě zvyšuje nejistotu na finančních trzích. Rostou výnosy dlouhodobých dluhopisů i sazby úrokových swapů, které bankám zdražují financování hypoték. Investoři by však podle analytika Swiss Life Select Šimona Schloffa neměli reagovat unáhlenými výprodeji a měli by držet diverzifikované portfolio s dlouhodobým horizontem.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.