Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ČNB snížila úrokovou sazbu na 4 %. Další uvolnění měnové politiky zůstává nejisté

Česká národní banka (ČNB)
Česká národní banka (ČNB)
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Dosud šla bankovní rada se sazbami dolů a dá se čekat, že i nadále se sazba bude snižovat, ale možná dojde ke zpomalení tohoto procesu. Dosud na každém zasedání ČNB sazbu snížila, a to se může změnit.

Inflace sice není nijak vysoká, ale pokles se nejen zastavil, ale v září opět růst cen vyskočil o 2,6 %. Cíl ČNB je na úrovni 2 %, takže jsme přeci jen o něco výše. Hlavními oblastmi, kde by ČNB mohla spatřovat inflační tlaky do budoucna, jsou na růst mezd a velmi pomalu se snižující schodek státního rozpočtu.

Se schodkem jsme stále o řád výš, než bychom teoreticky mohli být. Ekonomika sice roste pomalu, když ve 3Q se zvětšila pouze o 1,6 %, ale je to růst. V takové situaci je mít schodek rozpočtu daleko přes 200 mld. korun ekonomicky neobhajitelné.

ČNB je mezi mlýnskými kameny, když spotřebitelé chtějí nižší úroky a vyšší spotřeba by jistě pomohla ekonomickému růstu, na druhé straně je třeba řešit inflaci vzniklou z robustních schodků rozpočtu. Sazby se tedy obecně asi dál půjdou dolů, ale tempo se zpomalí, uzavírá Tomáš Volf, hlavní analytik společnosti Citfin.

Témata:  Česká národní banka (ČNB) úrokové sazby

Související

Aktuálně se děje

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:06

23. dubna 2026 11:32

Když se tržiště tváří jako e-shop: Hra na hraně zákona

S online tržišti se při nákupech na internetu setkal už téměř každý. Jde o platformy, které sdružují nabídky desítek až tisíců prodejců na jednom místě a fungují jako digitální tržnice dostupné odkudkoli. V případě potíží ale často přesměrují zákazníka přímo na konkrétního, mnohdy zahraničního prodejce, se kterým nemusí být řešení reklamace jednoduché. Je takový postup v souladu s pravidly?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.