Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Čím více peněz lidé vydělávají, tím více trpí stresem. Vyšší příjmy nezaručí šťastný život

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Čím více peněz lidé vydělávají, tím více trpí v práci stresem. Vyplývá to z nejnovější studie jedné z největších profesních sociálních sítí LinkedIn, dle které téměř sedm z deseti lidí vydělávajících více než 4 miliony korun ročně pociťuje silný stres v práci. Tato skupina zaměstnanců je navíc i méně spokojena s prací.

Z aktuálního výzkumu, do kterého se zapojilo více než tisíc členů sítě LinkedIn, vyplývá, že 68 % lidí s vysokým příjmem zažívá silný stres v práci v porovnání se 47 % těch, jejichž roční výdělek se pohybuje zhruba mezi 700 tisíci korun a milionem korun, a 38 % lidí, kteří vydělávají více než milion korun ročně.

Kromě toho, že zaměstnanci s nejvyšším příjmem zažívají největší stres, nejsou navíc podle průzkumu spokojeni se svou prací. Oproti tomu absolutně největší pracovní spokojenost (81 %) pak vykazují zaměstnanci s platem pohybujícím se mezi milionem a milionem a půl korun ročně. „Lidé, kteří vydělávají více než milion korun ročně, pracují často na vyšších manažerských či jiných specializovaných pozicích, mají tedy v práci větší zodpovědnost a kompetence, což logicky přináší více stresu, řekla personalistka Gabriela Kodenková ze společnosti Talentica.cz specializující se na nábor technicky zaměřených pracovníků.

Mladí lidé se stresují nejméně, přesto jsou s prací nespokojeni

Stres v práci vnímají podle studie různé věkové skupiny zaměstnanců jinak. Zatímco ve věkové skupině 37 až 52 let potvrdilo stres při práci 57 % lidí, ze skupiny tzv. Baby Boomers (ve věku 53 a více let) to bylo 52 % procent zaměstnanců, a v rámci skupiny tzv. mileniálů (dnešních třicátníků) to bylo pouze 44 %. Přestože mileniálové vykazují nejnižší míru stresu v práci, nejnižší zůstává i jejich pracovní spokojenost. Spokojen je totiž každý sedmý mladý zaměstnanec v porovnání s pracovníky ve středním věku (76 %) a Baby Boomers (78 %).

„Mileniálové jsou obecně v práci náročnější než jejich předchůdci. Jsou ambiciózní, chtějí se rozvíjet, rychle růst a vydělávat peníze. Mileniálové si navíc uvědomují, že budou pracovat velmi dlouho. Dnešní třicátníci počítají s tím, že do důchodu půjdou mnohem později než jejich rodiče. Proto je pochopitelné, že už teď hledají ve svém pracovním životě prostor pro soukromý čas a méně často chtějí dělat kompromisy,“ vysvětlila Gabriela Kodenková.

Vyšší příjmy nezaručí lidem šťastný život

Nedávná studie publikovaná v časopise Nature Human Behavior navíc zjistila, že vyšší příjmy souvisí se snížením spokojenosti s životem jako takovým. Analýza společnosti Gallup-Healthways potvrdila, že vysoký příjem lidem sice může zajistit životní spokojenost, ale ne štěstí. Podle psychologů má totiž bohatství a majetek anti společenský charakter. Získávání bohatství a obecně majetku psychologicky signalizuje vysoký stav, tedy podvědomě nutí lidi, aby se vzdálili od ostatních. Může to být kvůli pocitu konkurence a sobeckosti, která se právě zakládá na získání bohatství nebo statusu.

Témata:  lidé práce

Související

Aktuálně se děje

25. května 2026 11:20

Zájem o Dluhopisy Republiky přesáhl očekávání ministerstva

Stačil týden a objednávky Dluhopisů Republiky přesáhly plánovaných 20 miliard korun. Ministerstvo financí rovnou oznámilo navýšení emise. Na první pohled to vypadá jako jasný hit. Úrok přes čtyři procenta, daňové osvobození, stát jako dlužník... Konzervativní investor má důvod zpozornět, zda je to i pro něj vhodný produkt. A tady je dobré si říct, že u investic většinou neškodí samotný produkt, ale špatný důvod, proč si ho člověk koupí. Může jich být hned několik.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Eurojackpot za 2,9 miliardy v přepočtu nestačí na rekord. Inflace mění pořadí výher

Včerejší „rekordní“ výhra v loterii Eurojackpot, 2,914 miliardy korun, ve skutečnosti není rekordní. Lépe řečeno, je rekordní jen bez zohlednění inflace a daní. Přesto, pokud by již zdaněnou výhru novopečený český miliardář hypoteticky uložil do fixních Dluhopisů republiky, které od tohoto měsíce stát nabízí veřejnosti k úpisu, zajistil by si bezstarostný měsíční příjem ve výši téměř 9,4 milionu korun.