Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Bojíte se kampeliček? Dnes již není důvod

Bojíte se kampeliček? Dnes již není důvod

Foto: Jan Zýka / INCORP images

Slovo kampelička dostalo po problémech na přelomu tisíciletí téměř pejorativní nádech. Dnes však chytají družstevní záložny druhý dech a proto stojí za to podívat se jim na zoubek.

Družstevní záložny v dnešní době tvoří zajímavou alternativu zavedeným bankám. Obvykle nabídnou méně komfortu při obsluze konta, odvděčí se však zajímavým zhodnocením.

Trocha historie neuškodí

Družstevní záložny, či chcete-li kampeličky, nejsou výplodem dneška. Zmínky o nich se objevují již v 19. století a pravý boom zažívají ve století dvacátém, přesněji jeho první polovině. Nejslavnějším propagátorem družstevních záložen byl František Cyril Kampelík (1805-1872). Tento český lékař a obrozenec dal kampeličkám také své jméno. V době hospodářské stagnace Rakouska věřil, že prosperity bude dosaženo, bude-li umožněno úvěrovat hospodářství nejen od velkých bank, ale také malými vesnickými záložnami. Apeloval na vesnický lid, aby dával své úspory malým vesnickým záložnám, které by potom úvěrovaly zejména rolníky a řemeslníky.

Kampelíkovo snažení v 60. letech 19. století nebylo úspěšné. Lidé nedůvěřovali úvěrovým spolkům a odmítali do nich vkládat své úspory. Kampelíkovo jméno bylo oživeno teprve o několik desítek let později. V té době začaly  pronikat, zejména v oblasti pohraničí, vesnické záložny podle vzoru německého národohospodáře Freidricha Raiffeisena. Tato druhá vlna se již uchytila úspěšněji a na počest českého obrozence Kameplíka byly zakládané záložny nazývány kampeličkami. Jejich počet začal rychle růst a v polovině 30. let jich bylo již na pět tisíc. Díky mimořádně konzervativní úvěrové politice šlo vesměs o stabilní instituce. Půjčovalo se zejména na základě obecné známosti a reputaci na vsi a vedení kampeliček ručilo za hospodaření vlastním majetkem.

Fenoménu kampeliček dala zapomenout až druhá světová válka a následující komunistická totalita. Teprve po revoluci roku 1989 se začalo jméno Kampelíka opět objevovat. Z dnešního pohledu můžeme říct, bohužel. Zpackaný zákon z roku 1995 nechal založit kampeličku téměř každého a jejich regulace byla mizivá. Ušetřené miliardy zmizely v nenávratnu, udává se, že z vložených necelých dvanácti miliard korun se jako pára nad hrncem na konci 90. let rozplynuly více než dvě třetiny.

Zpět do současnosti

Dnešní kampeličky jsou již na hony vzdálené těm z 90. let. Sektor prošel mohutnou transformací, regulace se velmi zpřísnila. Dnes je možné říci, že bezpečnost vkladů v kampeličkách je srovnatelná s bankovními domy. Vklady jsou, stejně jako u bank, stoprocentně pojištěny až do výše ekvivalentu 100 tisíc eur (přibližně 2,4 milionu korun). Sektor je silně regulován Českou národní bankou a pro vstup na trh je třeba mít základní kapitál alespoň  35 milionů korun. V devadesátých letech to bylo 500 tisíc.

Dnes na trhu působí 14 družstevních záložen. Zaměřují se zejména na okrajovou klientelu, poskytují úvěry žadatelům, kteří mají u standardních bank problém úvěr získat a tvoří mezistupeň mezi nebankovními institucemi. Naproti tomu jsou schopny svým střadatelům nabídnout poměrně vysoké zhodnocení vložených úspor, obvykle vyšší než u bank.

Je vše zlato, co se třpytí?

Vyšší úročení má více důvodů, v první řadě musí úkor vyvážit stále zakořeněnou nedůvěru v systém kampeliček.

Družstevní záložny také obvykle mívají oproti standardním bankám horší dostupnost služeb. Mívají obvykle jednotky poboček ve velkých městech a ani elektronické bankovnictví není samozřejmostí. Vzhledem k tomu, že jen některé kampeličky nabízejí běžné účty, to nemusí až tak vadit.

Kampeličky se zaměřují především na dlouhodobé střadatele. Z tohoto důvodu najdeme v jejich portfoliu především termínované účty a spořící účty s dlouhou lhůtou splatnosti. Právě tyto produkty poté dosahují velmi zajímavých zhodnocení, která můžeme označit za ideální pro konzervativního investora, který odmítá podstoupit riziko kapitálového trhu.

Každý člen družstva také musí zaplatit členský poplatek. Ten bývá nízký, řádově v desetikorunách až stokorunách, musí se ale také podílet na ztrátách družstva. Ručení člena je omezeno na dvojnásobek členského poplatku, maximálně se tedy bude jednat o stokoruny.

 

 

Srovnávání výnosnosti významných typů finančích produktů se budeme na stránkách MoneyMAG.cz věnovat i nadále. Kampeličky nevyjímaje.

Témata:  banky,  družstevní záložny / kampeličky

Aktuálně se děje

16. října 2026 13:40

Hypotéky zdražují, i když ČNB sazby nemění. Co se děje v zákulisí bank

Představte si podnik, který si může sám, ťuknutím do klávesnice počítače, vytvářet to, co následně za úrok půjčuje zákazníkům. Hotový strojek na peníze. Tak nějak přitom fungují komerční banky. Když vám schválí hypotéku, vytvářejí nové peníze. Proč tedy momentálně hypotéky tolik zdražují, když peníze na ně pořád „stojí“ jen pár ťuknutí do klávesnice? A proč vlastně banky tolik lákají střadatele na spořicí účty, když si peníze mohou samy „vyťukat“? 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Česká národní banka (ČNB)

Komentář

ČNB podruhé letos zvýšila sazby. Hypotéky mohou dál zdražovat

Česká národní banka dnes podle očekávání zvýšila svoji základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na rovná čtyři procenta. Dostává ji tak na nejvyšší úroveň od začátku roku 2025. Jde o druhé letošní zvýšení sazeb, přičemž to první, červnové, bylo vůbec prvním po čtyřech letech. Centrální banka tedy potvrzuje zásadní obrat v měnové politice. Namísto zlevňování peněz nyní přistupuje k jejich opětovnému zdražování. Pro české domácnosti to představuje nepříznivou zprávu zejména v souvislosti s hypotékami, jejichž úročení se může v nadcházejících měsících dostat nad šest procent.